O titul nejznámějšího kostela bez střechy se uchází
gotický chrám Panny Marie se zvonicí v
Panenském Týnci.
Prý je to místo prodchnuté štěstím: stojí na místě, kde se kříží dvě silné léčivé pozitivní zóny, takže pobyt v jeho zdech přináší optimismus, dobrou náladu a radost ze života. Neví se, kdy přesně byl založen, ale střechu nikdy neměl: stavět se v Panenském Týnci začalo kolem roku 1316 a ani za sto let se kostel nepodařilo dokončit. Chrám přitahuje milence, milovníky tajemna, citlivé duše i filmaře: vidět jste ho mohli například ve filmu Kytice ve zpracování F. A. Brabce. Pokud hledáte podobné místo, vypravte se do
Benešova, kde v ulici Na Karlově objevíte
torzo minoritského kláštera, anebo k osaměle stojícímu
pilíři v Klášterní Skalici.
Klášter Rosa coeli v Dolních Kounicích
Na celém světě není tolik ticha / jako když sněží v Dolních Kounicích / a probořenou střechou katedrály / snáší se k zemi bílý sníh, píše Jan Skácel v básni Rosa coeli. Místem děje je
Rosa coeli, Růže nebeská, jeden z našich nejstarších ženských klášterů. Byť během staletí zažil orgie, požáry i vraždy, vyzařuje prý spoustu pozitivní energie. Gotický klášterní kostel původně střechu měl, připravila ho o ni prý kletba, která klášter postihla už při položení jeho základního kamene, a také několik požárů. Po tom, který vypukl v červenci 1703, došková střecha nad kostelem opět shořela a chrám už nikdy nebyl znovu zastřešen. Letos se Růže nebeská otevírá v pátek 15. května!
Na Plzeňsko za svatým Blažejem
Zatímco dva předchozí kostely střechu nikdy neměly anebo o ni přišly už před stovkami let,
barokní kostel sv. Blažeje na břehu Blažejského rybníka u Branišova připravil o šindelovou střechu až v polovině 20. století zásah bleskem a následný požár. Opuštěná ruina dlouhá desetiletí chátrala, od roku 2007 se o ni stará sdružení Cesta z města. Poblíž vznikla nová
křížová cesta, kolem rybníka vede
naučná stezka a výlet si můžete zpestřit výstupem na Branišovský vrch k
ruinám astronomické observatoře Aloise Martina Davida, významného vědce z přelomu 18. a 19. století.
Hornické kostely v Podkrušnohoří
Až se budete toulat podhůřím
Krušných hor, zastavte se v
Krupce, původně hornickém městečku, jehož historie je spojená s těžbou cínové rudy. Poblíž středověké havířské osady Kirchlice kdysi stával nejstarší místní
hornický kostel sv. Prokopa; lidem z okolí sloužil až do roku 1891, o pár desítek let později jej poničil požár a už nikdy nebyl obnoven.
Další hornický kostel byl
pozdně románský kostel sv. Mikuláše na úpatí hory Krudum mezi
Horním Slavkovem a
Sokolovem, hluboko v lesích na křižovatce cest mezi Hruškovou, Třídomím a Nadlesím, dnes zaniklými vesnicemi. Stavba opředená řadou pověstí byla sama o sobě legendou, a to až do roku 2002, kdy její existenci potvrdily rozsáhlé archeologické průzkumy.
Další tipy, kam na výlet za romantikou a uměním
Nařízení Josefa II. vedlo k tomu, že se v ruiny bez střechy proměnila řada kaplí a kostelů. Podobný osud sdílel například takzvaný Kopeček u Teplic nad Metují se zříceninou barokního poutního kostela Panny Marie nebo kaple Máří Magdaleny na Malém Blaníku.- Svou krásou ohromí zříceniny hradu a kláštera Kuklov kdekoho, i filmaře: v roce 1967 tu režisér František Vláčil natáčel historický film Údolí včel. Vydejte se sem na výlet a pak se podívejte na film: místo poznáte jen stěží.
- Přímo pánubohu do oken se budete dívat i ze zříceniny klášterního kostela ve Světcích u Tachova, zříceniny kostela Panny Marie Dobré rady Pohoří na Šumavě anebo zříceniny kostela sv. Apoleny u Přimdy.
- Necelý kilometr od hranic vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách leží vesnice Svatobor; stojí tu zřícenina kostela Nanebevzetí Panny Marie a zřícenina barokní fary.
Neobvyklý umělecký projekt proměnil zříceninu kaple sv. Jana Nepomuckého na Klatovsku v neobvyklý cíl výletů: z asi 7 000 cihel, štěrku a písku vytvořila Kristýna Kužvartová originální podlahu, která je zvlněná jako vodní hladina, do níž spadla obří kapka vody.- A nakonec jeden podobný cíl v cizině – ovšem tak blízko, že tam pohodlně dojdete pěšky: na německé straně Lužických hor leží klimatické lázně a letovisko Oybin. Nad ním se na skále vypíná zřícenina hradu a kláštera, úžasné skalní bludiště, které v Česku prostě neuvidíte. Překvapením pro ty, co sem přijdou poprvé, není jen složitá spleť schodišť, průchodů, skalních teras a interiérů, ale také zjištění, že v historii Oybinu sehrál důležitou úlohu císař Karel IV. Hrad sice pochází už ze 13.
století, ale právě Otec vlasti tady roku 1369 založil klášter celestýnů. Srdcem celého areálu je ruina gotického kostela, který pro císaře budoval jeho dvorní stavitel Petr Parléř. Možná vám připomene zmenšenou katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, ta ale na rozdíl od Oybinu má střechu. V areálu je rovněž malebný hřbitov, muzeum a výletní restaurace ve švýcarském stylu, přilepená jako orlí hnízdo na hraně skalní stěny.