Narodil se v
Okrouhlici na
Havlíčkobrodsku jako šesté dítě v rodině řídícího učitele Jana Zrzavého a jeho ženy, učitelky Vilemíny. Už v dětském věku Jan rád kreslil i maloval a vždy se chtěl stát malířem. Postupně studoval v
Havlíčkově Brodě, v
Kutné Hoře,
Přibyslavi, v
Brně a nakonec vytoužené malířství. V
Praze vystřídal několik škol včetně
ateliéru Františka Ženíška a Umělecko-průmyslové školy. Několikrát se pokoušel dostat na Akademii, ale neúspěšně, a tak se stejně jako mnozí další slavní malíři stal samoukem. Dodejme, že velmi úspěšným: byl
členem Spolku výtvarných umělců Mánes a
Umělecké besedy, desítky let spolupracoval na scénických výpravách s
Národním divadlem v Praze a několik let také působil jako profesor malby a kompozice na
katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1966 byl jmenován národním umělcem. Těžké nemoci z mládí ho nakonec nedohnaly: dožil se šestaosmdesáti let a téměř do konce života pilně pracoval.
V
Praze vystřídal Jan Zrzavý několik bydlišť, vždy se ale rád vracel na rodnou
Vysočinu. Proslavil ji mnoha obrazy a kresbami a stala se pro něj trvalým zdrojem inspirace, podobně jako řada míst ve světě. Měl malý domek v Paříži a miloval
Bretaň, zejména
La Pointe du Raz, Konec Evropy aneb skalnatý ostroh trčící do Atlantiku, věčně obklopený burácejícími vlnami, a
Ile-de-Sein, oblíbený ostrov s rybářskou vsí. Do Francie přestal jezdit v roce 1939 kvůli rozhořčení z podepsání Mnichovské dohody, do rodné
Okrouhlice se však vracel až do konce života
. Podkrovní byt s ateliérem měl v budově pošty, kde jej připomíná
pamětní deska, okolím vede
naučná stezka Krajem malíře – básníka Jana Zrzavého. Slavný obraz
Okrouhlice z roku 1960 je chloubou
Galerie výtvarného umění v Chebu.
Jeho zamilovaným místem byl také
Krucemburk, kam jezdíval na prázdniny k dědečkovi. Zdejší náměstí dnes nese jeho jméno a Jana Zrzavého připomíná rovněž
pamětní síň v
informačním centru a
pamětní deska s umělcovou bustou. Je na ní nápis:
Narodil jsem se v Okrouhlici, ale za svoje pravé rodiště pokládám Krucemburk. Jan Zrzavý.
Právě tady je také pochovaný, na
hřbitově u kostela sv. Mikuláše a podle svého přání pod kostelní věží, prý proto, aby dobře viděl na hodiny. Náhrobek původně stál nad hrobem jeho matky a bratra v
Čáslavi, sem byl přenesen dodatečně. Autorem výtvarné podoby hrobu byl sám Zrzavý.