ÚvodČeská nejOsobnostJaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu
Osobnost

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).
Jaroslav Heyrovský se narodil 20. 12. 1890 Praze na Starém Městě jako páté dítě profesora římského práva Leopolda Heyrovského a jeho ženy Kláry. Vzdělání Jaroslava Heyrovského začalo na filozofické fakultě v Praze studiem chemie, fyziky a matematiky. Ale už v roce 1910 odešel studovat do Londýna na University College. Během první světové války sloužil jako chemik ve vojenské nemocnici, což mu umožnilo pokračovat ve studiích a získat doktorát. V roce 1926 se oženil s Marií rozenou Kořánovou, se kterou měl dvě děti – Jitku a Michaela, který navázal na otcovo dílo. Heyrovského největším koníčkem byla věda, ale kromě toho rád hrál tenis, plaval, lyžoval nebo podnikal horské túry. Zajímala ho literatura, hudba, chodil na koncerty, opery a hrál na klavír.

Po válce, v roce 1919, začal J. Heyrovský svoji kariéru na Univerzitě Karlově jako asistent na Ústavu anorganické a analytické chemie u profesora Bohuslava Braunera (viz) a už v roce 1922 byl jmenován mimořádným profesorem Univerzity Karlovy a stal se prvním profesorem fyzikální chemie u nás. K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. Přelomový postup umožnil zjistit elektrolýzou na rtuťové kapkové elektrodě i nepatrné množství látek v roztocích.

V roce 1924 sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým spolupracovníkem a přítelem Masuzo Shikatou přístroj nazvaný polarograf, který automaticky zaznamenával závislost proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Podle přístroje byla poté metoda analýzy nazvána polarografie. Velmi záhy vznikla Heyrovského polarografická škola, která se rychle rozrůstala po celém světě.

Profesor Heyrovský byl nejen zapáleným vědcem, ale také vynikajícím vysokoškolským učitelem. Studenti si vážili především jeho neformálního přístupu k přednáškám a praktikům, smyslu pro humor a zájmu o jejich všední problémy. Jedním z jeho oblíbených citátů byl od M. Faradaye: „Pracuj, dokonči, publikuj!
 

Nobelova cena a další ocenění

Celých 37 let po vynálezu polarografie 10. prosince 1959 převzal Jaroslav Heyrovský z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za vynález a využití polarografie.

Jaroslav Heyrovský získal čestné doktoráty na mnoha univerzitách (mj. Drážďany, Marseille, Paříž, Varšava). Heyrovský byl také čestným členem vědeckých akademií (např. USA – Boston, Indie, Maďarsko, Polsko). Byl viceprezidentem Mezinárodní unie fyziků, prezidentem polarografické společnosti v Londýně, čestným členem Japonské polarografické společnosti, čestným členem chemických společností Československa, Rakouska, Polska, Anglie a Indie.

1918 – Doktor filosofie (PhDr.) Karlovy university v Praze
1921 – Doktor věd (D.Sc.) university v Londýně
1927 – Člen University College v Londýně
1951 – Státní cena 1. stupně
1955 – Řád republiky
1955 – doktor honoris causa přírodních věd Technická universita v Drážďanech
1956 – doktor honoris causa chemických věd university ve Varšavě
1959 – doktor honoris causa university v Aix-Marseille, Francie
1960 – Řád republiky
1960 – doktor honoris causa university v Paříži
1962 – Zlatá medaile ČSAV za zásluhy o vědu a lidstvo
1965 – Stříbrná medaile londýnské Polarografické společnosti
1966 – doktor honoris causa university ve Frankfurtu
Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze Zážitky

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.