ÚvodCo chcete dělat?PamátkyKostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově
Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově

Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.
Na hoře Karlově (Mons Caroli sancti) nejvyšším místě Nového Města pražského nechal Karel IV. vybudovat kostel ke cti sv. Karla Velikého s klášterem řeholních kanovníků sv. Augustiána. Kostel neobvyklého osmiúhelníkového půdorysu byl postaven po vzoru pohřební kaple Karla Velikého v německých Cáchách.

Dne 18. září 1350 položil základní kámen k tomuto chrámu osobně Karel IV. a svatyni prý současně věnoval i vzácnou relikvii z Cách – tři zachované zuby Karla Velikého. Stavba chrámu trvala sedmadvacet let.

Za husitských válek byl chrám značně poškozen a po jeho přestavbě byl zasvěcen též Panně Marii. Dnešní kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého je unikátní především smělou centrální gotickou klenbou o průměru 22,8 m, která se vznáší nad prostorem bez jakékoliv středové opory. 

Dochoval se ale obraz z konce 17.století, na kterém je znázorněna těhotná Panna Marie. Tomuto obrazu se říkalo Panna Marie Karlovská – ochránkyně těhotných žen a byla mu přisuzována zázračná moc. Chrám byl díky tomuto obrazu hojně navštěvován budoucími rodičkami, které své ochránkyni přinášely dary. Originál tohoto obrazu byl později přenesen do nedalekého kostela sv. Apolináře. Za zmínku také stojí originální chrámová malba freska pod kruchtou, na níž je zpodoben Jan Žižka na koni s palcátem v ruce.

K chrámu přiléhá i někdejší augustiniánský klášter, jehož stavitelé přizpůsobili ambit kláštera symetrii centrální lodi sousedního kostela. V budově tohoto bývalého kláštera je dnes Muzeum Policie ČR
 

Kopie Svatých schodů od Santiniho Aichla

Zajímavostí kostela je kopie Svatých schodů nebo Betlémská jeskyně se Svatou rodinou. Jedná se o nejstarší jesličky v pražských chrámech. Kaple Svatých schodů s trojitým schodištěm, vedoucím z chrámové lodě na balkón byla vystavena v chrámu na přání hraběte ze Schönnfeldu počátkem 18. století. Stalo se tak podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla, po vzoru Lateránské baziliky v Římě.

Aktuality