Josef Drásal – hanácký obr

Josef Drásal se narodil 4.7.1841 v hanácké Chromči nedaleko Šumperka, manželům Johannu a Magdaléně Drásalovým jako třetí ze šesti dětí. Již při narození mu jeho babička předpovídala, že bude velkého vzrůstu. Rodina byla velmi chudobná, otec Johann se živil jako brusič jehel. Když zahynul při požáru, zůstala starost o děti pouze na matce. Svým vzrůstem se Josef Drásal již v útlém věku lišil od svých vrstevníků, a to i neobyčejnou silou. Jako školák uzvedl břemena, se kterými si ani jeho otec neporadil, například naprosto lehce odnesl do mlýna 2,5 metráku obilí. Co mu Pánbůh nadělil na vzrůstu a síle, to Josefovi ubral na inteligenci. Místní školu vychodil ve 12 letech, ale nenaučil se ani pořádně číst a psát. Byl ale velmi dobrotivé a mírné povahy.
 
Když odešel ze školy, nastoupil Josef jako pacholek a nádeník ve dvoře v Chromči, poté sloužil na panství hraběte Žerotína v Bludově. Jezdil s voly a koňmi a z tohoto jeho životního období se traduje také nejvíce historek o jeho obrovské síle a výšce, neboť měřil již 242 cm a vážil 186 kg. Dobrotivý hromotluk také míval velký hlad. Aby se alespoň trochu zasytil, potřeboval nejméně dvě porce. Od vrchnosti dostával denně tři bochníky chleba, protože i za tři pracoval. Brambory vařil v pařáku pro vepře, protože neměl tak velký hrnec, který by mu stačil. Oblíbenou pochoutkou pro něj byla slanina a česnek. Pro pobavení společnosti v hostinci jednou nabídl Josefovi kroměřížský advokát Mildshuh, že zaplatí vše, co zde sní. Drásal na posezení spořádal devět řízků a hospodu pak vyjedl. Přes svoji chuť k jídlu a množství, které snědl, byl postavy kostnaté a hubené.
 

Živá atrakce na císařských dvorech

Měl takovou sílu, že než by se zdržoval svozem kamene na stavbu mostu volským povozem, odnesl náklad na ramenou sám. Když se v hospodě poprali chlapi, posbíral je do náruče a vynesl na dvůr. Svůj odlišný vzhled nakonec dokázal nakonec proměnit ve výhodu. Vystupoval jako lidská atrakce v kočovném „panoptiku“ a dostal se do mnoha zemí Evropy. Se svým vystoupením slavil úspěchy třeba i na dvoře císaře Napoleona III. nebo Viléma II. Pro větší efekt vystupoval ve společnosti liliputů, které nechal na závěr představení vystoupat na kovovou místu, jenž pak lehce zvedl a odnesl pryč. Diváci ho vítali výkřiky obdivu i úleku, mnohé ženy při pohledu na urostlého Hanáka padaly do mdlob.
 
Vystupováním si přišel Josef ke slušným penězům (v Holešově na Plačkově si koupil dům, který uzpůsobil na míru své výšce), avšak chyběla mu partnerka. Ženy se jeho obrovské postavy bály. Přesto měl několik vztahů se ženami-obryněmi. Jedna byla dcerou vídeňského lékaře, avšak otec jí sňatek rozmluvil. Ze vztahu s berlínskou cirkusovou artistkou také sešlo až napotřetí potkal Marii Pečeňovou z Fryštáku. Jejich milostný vztah však ukončila Drásalova předčasná smrt. Zemřel ve svých 45 na souchotiny. Slavnému rodákovi pak v den jeho pohřbu přišly na holešovský hřbitov naposledy říci sbohem davy lidí. Jeho poslední přání, aby měl na hřbitově stejně velký náhrobek, jako je on sám, mu dosud nebylo splněno. Odpočívá na hřbitově v Holešově u hřbitovní zdi.
 
Jeho tělo bylo několikrát exhumováno a zkoumáno. Při poslední exhumaci v roce 1967 bylo zjištěno, že Josef Drásal trpěl vzácným hormonálním onemocněním, které zapříčinilo jeho abnormální růst a rovněž jeho předčasné úmrtí.