ÚvodČeská nejPrůmyslProtitankový ježek aneb rozsocháč – vynález českého legionáře
Průmysl

Protitankový ježek aneb rozsocháč – vynález českého legionáře

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).
Rozsocháč vznikl před druhou světovou válkou, v době, kdy František Kašík pracoval na Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP). ŘOP budovalo rozsáhlé sítě betonových bunkrů a dělostřeleckých tvrzí podél hranic s nacistickým Německem a dalšími sousedními zeměmi.

Kašík vymyslel několik ženijních opevňovacích systémů, z nichž je dodnes nejpoužívanější právě rozsocháč. Efektivní protitanková překážka se totiž nedá lehce odstranit: nejenže je těžká, ale díky symetrii (jde o dva úhelníky spojené do kříže s třetím položeným napříč a spojených do trojramenného kříže tvořícího osy osmistěnu) se i při výbuchu nanejvýš převrátí. Díky jednoduchosti a účinnosti se rozsocháč ještě za druhé světové války objevil v obranných systémech jiných zemí včetně Německa; ježky tak můžete vidět například na záběrech Atlantického valu ze severní Francie a Belgie. Dodnes se používají po celém světě, u nás je můžete vidět například u muzeí a památníků v místech, kudy vedla železná opona.

Inspirací pro rozsocháče byla starší přenosná překážka zvaná španělský jezdec, která se používala už od středověku. Šlo o dřevěné kříže spojené tyčemi, hustě propletené ostnatými dráty. Používaly se jako ochrana před nepřátelským jezdectvem, k zatarasení komunikací nebo k přehrazení bojové linie před zákopy.

František Kašík byl za první světové války odveden do rakousko-uherské armády, bojoval v dělostřeleckém pluku na východní frontě v Haliči, dostal se do ruského zajetí a podobně jako tisíce dalších Čechů a Slováků se přihlásil do československých legií. Po návratu do vlasti a nově vzniklé Československé republiky v červenci 1920 se stal vojákem z povolání, na ŘOP pracoval jako technický specialista. Armádu opustil záhy po druhé světové válce a až do odchodu do penze v roce 1962 pracoval na rekonstrukci pražských památkových objektů, například na opravách Pražského hradu a Jeleního příkopu či na výstavbě divadla Laterna magika.
 
Muzeum na demarkační linii v Rokycanech – největší nestátní vojenské muzeum v ČR Památky

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech – největší nestátní vojenské muzeum v ČR

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Pěchotní srub MO S-5 Na trati Kultura

Pěchotní srub MO S-5 Na trati

Pěchotní srub je jeden z prvních postavených v ČSR, patří do systému stálého pohraničního opevnění stavěného v letech 1935-1938.

Minimuzeum československého opevnění z let 1935 – 1938 Památky

Minimuzeum československého opevnění z let 1935 – 1938

Nedaleko Moravského Krumlova, u obcí Rakšice a Bohutice, se rozkládá areál Minimuzea československého opevnění z let 1935 – 1938. Muzeum je tvořeno dvěma objekty lehkého opevnění vzor 37, jež byly vystavěny ve III. armádním sboru v rámci úseku 16 – Moravský Krumlov v roce 1938.

Muzeum československého opevnění Na Kočičáku Památky

Muzeum československého opevnění Na Kočičáku

Muzeum československého opevnění se nachází na úpatí Krušných hor na nevýrazném vrchu zvaném Na Kočičáku (571 m.n.m.). Najdete ho jen kilometr za Chomutovem a nabídne vám neobvyklý pohled do historie vojenských opevnění.

Minimuzeum československého opevnění 1935–1938 u Moravského Krumlova Památky

Minimuzeum československého opevnění 1935–1938 u Moravského Krumlova

Minimuzeum čs. opevnění z let 1935 – 1938 se nachází na kopci Spravedlnost, cca 1 km severně od obce Bohutice nedaleko Moravského Krumlova. Jedná se v podstatě dva zpřístupněné řopíky s označením A-140 a A-120.

Objekt čs. těžkého opevnění  MO-S 24 Památky

Objekt čs. těžkého opevnění MO-S 24 "Signál" u Vřesiny

Unikátní srub bývalého těžkého opevnění budovaného k obraně mladé Československé republiky v letech 1935-38. Klubu vojenské historie Hraničářský pluk 4 navrací objektu původní vzhled a vybavení. V rámci nepravidelné otevírací doby a akcí s názvem Dny otevřený mříží provádí odborné prohlídky.

Památník obránců vlasti – pěchotní srub K-S 8 U nádraží Památky

Památník obránců vlasti – pěchotní srub K-S 8 U nádraží

Dvoupatrový izolovaný pěchotní srub II. odolnosti, stojící v těsné blízkosti železniční stanice Červený Potok, který byl v roce 1938 plně vyzbrojen a vybaven. V objektu můžete zhlédnout několik expozic, které připomínají významné události naší vojenské historie.

Pěchotní srub R-S-87 Průsek v Říčkách v Orlických horách Památky

Pěchotní srub R-S-87 Průsek v Říčkách v Orlických horách

Objekt patří ke klasickým dvoupatrovým betonovým bunkrům, jejichž největší množství se nachází právě na severní hranici naší země. Tento srub je zajímavý tím, že měl být vybaven téměř všemi druhy zbraní použitelných v pevnostní linii.

Srub Na Holém Památky

Srub Na Holém

V sedle (750 m n. m.), jímž prochází silnice z Bartošovic do Rokytnice v Orlických horách, se nachází výjimečně zachovalý objekt těžkého opevnění, pěchotní srub R-S-74 "Na holém," který byl za Mnichovské krize zcela vybaven a vyzbrojen protitankovými kanóny a kulomety.

Dělostřelecká tvrz Skutina v Orlických horách Památky

Dělostřelecká tvrz Skutina v Orlických horách

Tvrz Skutina byla projektována v prostoru kóty Skutina u obce Sedloňov. Z tvrze byly vybetonovány pouze zmíněné dva pěchotní sruby a zbytek tvrze včetně podzemí zůstal v září 1938 v různém stavu prací. Práce na tvrzi byly definitivně zastaveny 30. září 1938.

Pěchotní srub MJ – S 4 Zatáčka u Chvalovic Památky

Pěchotní srub MJ – S 4 Zatáčka u Chvalovic

Tento pěchotní srub je po stavební stránce typickým představitelem čs. těžkého opevnění z let 1936–1938. Jde o srub oboustranný, dvoukřídlý, dvouzvonový, s jedním nadzemním a jedním podzemním patrem – jeden ze šesti těžkých objektů, které se na jižní Moravě podařilo v roce 1938 vybetonovat.

Běloveský pevnostní skanzen Památky

Běloveský pevnostní skanzen

Navštivte zpřístupněné objekty československého opevnění z let 1935-38! Srdcem Běloveského pevnostního skanzenu je objekt těžkého opevnění N-S 82 Březinka, který má návštěvníky co nejnázorněji seznámit s technickou dokonalostí a jednotlivými funkcemi nejdůležitějšího prvku pevnostní linie.

Řopík Odolov T-S 26 – setkání s osádkou v dobových uniformách Památky

Řopík Odolov T-S 26 – setkání s osádkou v dobových uniformách

Chcete-li se přesunout o 70 let zpět na opevněnou linii připravenou k boji, navštivte muzeum předválečného československého lehkého opevnění, nacházející se v masívu Jestřebích hor na Odolově.

Pěchotní srub K – S 5 U potoka – nejlépe zrekonstruovaný objekt na Kralicku Památky

Pěchotní srub K – S 5 U potoka – nejlépe zrekonstruovaný objekt na Kralicku

Jedním ze zpřístupněných objektů předválečného pohraničního opevnění je pěchotní srub K-S 5 "U potoka" nacházející se v jižní části obce Dolní Morava. Jeho výzbroj tvořily dva protitankové kanóny a 13 kulometů. Posádka čítala 40 mužů.

MO-S 21 U Jaroše – srub československého pohraničního opevnění Památky

MO-S 21 U Jaroše – srub československého pohraničního opevnění

MO-S 21 je izolovaný pěchotní oboustranný srub III. stupně odolnosti. Srub se nachází severně od obce Darkovičky a patří do stavebního úseku ŽSV II.Hlučín. Dnes je srub rekonstruován do stavu z roku 1938.

Pěchotní srub K–S 14 U cihelny v Králíkách Památky

Pěchotní srub K–S 14 U cihelny v Králíkách

Muzeum čs. opevnění z let 1935-1938 – Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" v Králíkách je významnou památkou i pietním místem Pardubického kraje! Přijeďte se podívat do legendární pevnosti, kterou kráčela historie našeho státu.

Pěchotní srub T-S 19 Turov u Červeného Kostelce Památky

Pěchotní srub T-S 19 Turov u Červeného Kostelce

Chcete-li se vrátit zpět do roku 1938,a připomenout si, tehdejší vypjatou atmosféru v československém pohraničí, navštivte pěchotní srub T-S 19 Turov, nacházející se v zatáčce u silnice Červený Kostelec-Stárkov. Srub rekonstruuje sdružení Klub vojenské historie T-S 19 Turov z.s.

Pevnostní areál Slavonice Památky

Pevnostní areál Slavonice

Asi 3 km od Slavonic naleznete v lese směrem k Stálkovu Pevnostní areálu Slavonice s naučnou stezkou. Tvoří jej protipěchotní a protitankové překážky a devět rekonstruovaných objekty lehkého opevnění vz. 37. Běžně jsou přístupné dva bunkry, plně vybavené a vyzbrojené.