Země za ostnatým drátem: muzea a památníky železné opony

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

Památník obětem železné opony stojí asi kilometr od bývalé celnice na cestě, která za totality ležela za ostnatými dráty a sloužila výhradně pohraničníkům. Právě u Mikulova se odehrál bezpočet pokusů o útěk z totalitního Československa.

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Mezi Železnou Rudou a Hartmanicemi se na svahu hory Javorná nachází bývalá obec Zhůří, nazývaná též Kepelské Zhůří či po německu Haidl am Ahornberg. Osadu založili dřevorubci a uhlíři, kteří pálili dřevěné uhlí pro sklárny a hamry v okolí.

První skutečně otevřené muzeum věnující se ostraze státní hranice. Muzeum nabízí pohled na ostrahu hranic od 1. republiky až po současnost. Hlavní část expozice je věnována ostraze hranic spojené se železnou oponou.

V 50. letech 20. století se ocitla obec s kostelem v pohraničním pásmu a byla určena k demolici.

Dnes jsou Úvaly součástí města Valtice, ale v období existence Železné opony se obec nacházela přímo v hraničním pásmu a byla určena k vysídlení, které nakonec nebylo realizováno.

V okolí městečka Přebuz v Krušných horách na Karlovarsku najdete v lesích ukryté pozůstatky cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války. Jde o volně přístupné opuštěné areály.

Ve Slavonicích se nachází zcela nové muzeum. Muzeum najdete v přízemí barokní sýpky v ulici Jana Žižky čp. 4, je součástí Pevnostního areálu Slavonice.

Česko-rakouská přeshraniční naučná stezka představuje ve dvou okruzích (dlouhém a krátkém) historický vývoj místního regionu ve 20. století. Během této doby bylo místní území několikrát zasaženo dramatickými politickými změnami.

Mobilní aplikace Příběhy železné opony představuje audio průvodce míst spojených s příběhy osob, které se snažili překonat nebo překonali železnou oponu.

Jak žili ti, kteří obývali nízké domky? Jaký byl jejich všední den? Jak prožívali odloučení od svých rodin? Co všechno museli umět a znát? To vše se dozvíte v Muzeum Pohraniční stráže, které spravuje Klub vojenské historie bPS Hraničář a snaží se tyto staré vzpomínky oživit.

Hotel Jalta je symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. I dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Nenáročná trasa vás provede po zpevněné komunikaci z parkoviště Špičácké sedlo až k Černému jezeru se zaměřením na přírodovědu, využití vodní energie a historii.

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Osmým prezidentem Československa v letech 1975–1989 byl Gustáv Husák (10. ledna 1913, Dúbravka – 18. listopadu 1991, Bratislava), politik slovenského původu a nejvýznamnější představitel období normalizace. Jeho éru provázelo postupné utužení komunistické moci a s ním související represe, propouštění ze zaměstnání a korupce.

Podobně jako v klášterních knihovnách bývaly skříně plné zakázaných knih, bylo Česko do roku 1989 plné zakázaných míst. Zdaleka nešlo jen o místa podél železné opony, nepřístupná byla řada památek, rozsáhlé lesy v Máchově kraji a dokonce i několik budov v centru Prahy. Kam se za nimi dnes vypravit vám poradí Kudy z nudy.

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Alpy a Grossglockner, krásná jezera, horské túry, Dunaj, Vídeň, Salcburk, Hallstatt a klášter v Melku, vídeňský řízek, sýrové špecle a kaiserschmarrn, dort Sacher, Prátr a adventní trhy: je tolik věcí, které máme rádi na Rakousku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich jižních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rakousko!

Zaniká obec pod Pancířským hřebenem se skládala z části Ober Dürnbrunn na náhorní plošině (kde nyní stojí kaplička Panny Marie) a Unter Dürnbrunn (spodní části, nedaleko cesty Onen Svět – Šukačka). V obou částech obce jsou doposud patrné zbytky zbořených stavení.

Vesničku Zhůří dnes připomíná už jen kaplička a pomník, kolem jsou romantické pláně a louky s osamocenými stromy. Obec stála na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova, po roce 1945 se jí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců.

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Rolava je zaniklá obec v Krušných horách, která se nacházela přibližně 1,5 km severně od Přebuzi na Karlovarsku.

Stezka je rozdělena do dvou samostatných okruhů – Belveder a Debrník. Trasa Belveder vede volným terénem, je vhodná pouze pro pěší a má délku 1,5 km. Trasa Debrnik je vhodná také pro cyklisty a její délka je 4,5 km.

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Památník se nachází se v místní části Hájek u obce Všeruby. Je zde postaven na památku všem, kteří za pokus o přechod státní hranice do svobody zaplatili životem. Kámen je z orlovických lesů, kudy vedla cesta ke hranicím.

Památník představuje roztržená pouta a je věnovaný lidem, kteří zemřeli v letech 1948 až 1989 na hranici při pokusu emigrovat z tehdejšího Československa. Byl slavnostně odhalen v roce 2006.

Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde rýžovalo zlato, osada vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou.

U hranic s Německem, nedaleko Rozvadova se nachází bezesporu jedna z nejhodnotnějších lokalit CHKO Český les. Z krajiny na vás dýchne doba stále ještě nedávno minulá, kdy místem procházela „železná opona“.

Všerubský průsmyk je zeměpisným a turistickým předělem mezi horskými pásmy pohoří Šumava a Český les.

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Lučina, německy nazývaná Grafenried, bývala sudetskou obcí v okrese Domažlice. Ležela při současných česko-bavorských hranicích západně od Nemanic, avšak zanikla v padesátých letech 20. století, kdy zde vznikala neprodyšná železná opona. Dnes z bývalé vesnice zbylo jen několik zřícenin.

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Město Přebuz leží v srdci Krušných hor, v nadmořské výšce 886 m n. m., na křižovatce silnic z Nejdku, Šindelové a Stříbrné. První písemné zmínky pochází z roku 1553, kdy Viktorin Šlik udělil obci práva města, ale již ve 13. století se v okolí dolovalo a rýžovalo stříbro. Přebuz je nejmenší město v České republice.

Pevnostní muzeum Vranov představuje zrenomované bunkry a řopíky z poválečného období. Muzeum je tvořeno dvěma objekty lehkého opevnění a navazující naučnou stezkou vedoucí kolem třetí pevnůstky.

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.