Obec Dříteč se nachází v turistické oblasti
Pardubicko. Poprvé se obec zmiňuje v písemných pramenech k roku 1229, kdy osada Dříč (Drzieczie) přešla z rukou
vladyky Časty do držení
Opatovického kláštera. Jeho Benediktíni dali tehdy
mýtit původně silně zalesněný kraj, aby měli pro rozrůstající se klášter peníze a veškeré potřeby. Dnes tu můžete navštívit zajímavé turistické cíle nebo si dopřát odpočinek v
Cedrus Spa – saunovém světě či
Golf & Spa Resortu, k hrací golfu láká
Golf Resort Kunětická Hora. V obci si prohlédnete také starobylý
kostel sv. Petra a Pavla, zajímavou památkou je i
pomník obětem 1. světové války. Dřítečí prochází
Svatojakubská cesta (Východočeská větev) a cyklisté budou znát
Hradubickou a
Labskou stezku – obě prochází náměstím.
Husovi vzbouřenci, císařští vojáci i návštěva Josefa I. a Sisi
![obec dříteč](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/8c3f86be-8a12-407a-b683-b8eb621db0e7/obec-dritec-fb-18739041_1.jpg.aspx&width=300&height=200)
Z doby
husitské se dochovalo zajímavé svědectví – místní
občané se 25. června 1421 zúčastnili památečního
tábora na
Kunětické hoře, aby společně s celým okolím projevili sílu jako Husovi stoupenci. Po burcujícím projevu husitského
kněze Ambrože vzali útokem Hradec Králové. Stejně tak
napadli i klášter v Opatovicích, který byl pod velením Diviše Bořka z
Miletína vypálen. V roce
1464 přešla obec do držení
Jiříka z Poděbrad, po něm Dříteč převzali jeho synové. V té době se v oblasti hojně
zakládaly rybníky, čímž se Jiříkovi synové zadlužili a panství prodali v roce
1490 Vilému z Pernštejna, jehož rod si za sídlo zvolil
pardubický zámek. V době rozkvětu se na celém území rozléhalo až
225 rybníků!
![obec dříteč](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/206837e3-1711-4536-9b1a-90cfa733434e/obec-dritec-fb-1.jpg.aspx&width=300&height=200)
Po
Bílé Hoře, roku
1625, museli zdejší obyvatelé
přejít na katolickou víru, kdo tak neučinil, byl přinucen. Také
třicetiletá válka (1618-1648) přinesla velké utrpení. Osady kolem
Pardubic byly pustošeny a vypalovány, navíc musely živit vojáky obou táborů. Roku
1641 přezimovala ve Dřítči velká
část císařského vojska. Až v josefínské době nastala úleva a nevolnická robota se změnila v roční poplatek, rok 1848 přinesl zrušení roboty. V roce
1866 ale vypukla pro změnu
prusko-rakouská válka a
obcí prošlo na 10 000 mužů utíkajícího rakouského vojska. Veselejší událost nastala v roce
1874, když Dříteč navštívil sám
císař Josef I. s Alžbětou (stalo se tak při
honbě na jelena). Na konci 19. století měla obec 63 domů s 438 obyvateli. Mnoho z nich bylo posláno do I. sv. války, na jejich počest stojí uprostřed obce
pomník Svobody, jako jeden z prvních tohoto druhu na pardubickém okrese. Po druhé světové válce v roce 1945 se hodně obyvatel
odstěhovalo na výzvu vlády
do pohraničí. Dnešní podoby a rozměrů nabyla Dříteč na konci 20. století.