Město
Štětí leží v krajině
Českého středohoří, která patří k nejstarší sídelní oblasti v Čechách. Archeologické nálezy dokazují, že úrodné
Polabí bylo souvisle osídleno od
mladší doby kamenné, neolitu, tedy již před
6 – 7 tisíci lety, kdy se na našem území nacházejí doklady zemědělství. Z té doby pocházejí nálezy sekeromlatů, broušených kamenných seker s otvorem pro topůrko, které byly objeveny při
výstavbě papírny v 50. letech. Rozsáhlý
tovární komplex leží v těsné blízkosti města.
Nejvýznamnější štětskou památkou je
kostel sv. Šimona a Judy. Stál zde již ve 14. století, o jeho podobě však nejsou žádné zprávy. Roku 1784 byl při velké povodni zničen a o rok později zcela nově přestavěn. Uvnitř je vyzdoben
freskami známého malíře Josefa Kramolina, umělecky
vyřezávané lavice pocházejí z
kostela sv. Františka v Praze. Na území Štětí najdete množství geologicky, botanicky i zoologicky zajímavých míst. Východně a severně od města se zdvihá svah, tvořený vápencovými usazeninami druhohorního mělkého moře. Tímto svahem začíná Dokeská pahorkatina. Na jeho hraně při cestě do Čakovic byla nedávno vyhlášena evropsky významná lokalita
Přírodní památka Bílé stráně u Štětí. Blízko Radouně se nalézá
přírodní památka Radouň, kde roste chráněný Vstavač vojenský. Východně od Stračí začínají rozsáhlé lesy, plné
borůvčí a pískovcových skal, s hojností zvěře. Odtud, přes Brocno, Chcebuz, Újezd a Veselí vede západní hranice CHKO
Kokořínsko – Máchův kraj. Sem patří například nedaleká
jeskyně Mordloch,
skalní útvar Sedm chlebů a
reliéf Had a Netopýr u Radouně.
Krásný rozhled do kraje skýtá vrch
Špičák (281 m) nad Štětím, který vznikl ve třetihorách. Z vrcholu je vidět nedaleký
Říp, vápencový vrch Sovici, oblouk
Českého středohoří, kopce
Kokořínska,
Liběchov a
Mělník. Dozvědět se více o krajině, přírodě a historii Štětí lze na 21 zastaveních
Naučné putování loupežníka Štětky.