Kdysi bývaly po
Praze druhým největším vinařským městem v Čechách právě
Litoměřice. Ke
katedrále sv. Štěpána se vztahuje darovací listina z roku 1057, která se zmiňuje o okolních vinicích a vinařích a představuje dosud nejstarší objevenou písemnou zprávu o českém vinařství.
Litoměřické vyhlídky
V
Litoměřicích stojí za vidění především malebné historické centrum, obklopené gotickými hradbami, vyhlídkovými terasami a parky. Příjemným místem jsou
hradební parkány, odkud je krásný výhled na část města s
biskupskou rezidencí a panorama
Českého středohoří s
hradem Házmburkem. Dobře je vidět i památná
hora Říp.
V
Litoměřickém hradu si prohlédnete interaktivní expozici vinařství, k procházkám láká historické náměstí s
vyhlídkovou věží Kalich, která se stala jedním ze symbolů města, několik galerií, kostelů i
historická sklepení. Projít můžete na
hradební parkány, odkud je krásný výhled na staré město s
Dómským pahorkem.
České středohoří a hrad Házmburk
Dominantou
Českého středohoří je
hrad Házmburk, jehož silueta se dvěma věžemi je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko. Pod hradem jsou prý vytesány podzemní místnosti a tajné zazděné chodby, které kdysi Házmburk propojovaly s
hrady Košťálovem a
Budyní.
Stejně jako je úchvatný pohled z dálky na hrad, je fascinující výhled z něj. K hradu se nejlépe dostanete od parkoviště u
obce Klapý.
Vína z Roudnice
Z Házmburku zamiřte do
Roudnice nad Labem. Zdejší zámek po staletí sloužil jako hlavní knížecí a později vévodské sídlo
rodiny Lobkowiczů. Dnes v zámeckém podzemí zrají vína z
vinařství Zámek Lobkowicz Roudnice. Rodina se pěstování vinné révy a výrobě vína v Roudnici věnuje již od roku 1603. Bílá i červená vína odráží charakter nejsevernější české vinařské podoblasti. Roudnické Svatovavřinecké bylo podáváno k hlavnímu chodu při státnickém setkání prezidenta
Václava Havla a
královny Alžběty II. v roce 1996.
S praotcem Čechem na Říp
Symbolem českých národních dějin je
hora Říp, ležící jižně od
Roudnice nad Labem a spojená s legendou o příchodu
praotce Čecha a jeho družiny. Na vrcholu stojí románská
rotunda sv. Jiří s polokruhovou apsidou a válcovou západní věží, od 17. a 18. století oblíbené poutní místo. Portál, velká půlkruhová sklenutá okna a socha sv. Jiří s drakem v interiéru pocházejí z druhé poloviny 19. století. V roce 1868 byl z Řípu odvezen
základní kámen pro
Národní divadlo, který do
Prahy doprovodilo asi dvacet tisíc lidí.
Horu a její okolí původně vlastnil panovník, od roku 1143 patřila
Strahovskému klášteru. V 16. století pozemky koupil
Vilém z Rožmberka a po jeho smrti Říp coby majetek jeho čtvrté manželky
Polyxeny z Pernštejna přešel do majetku
Lobkowiczů. Pozemky získala rodina zpět spolu s ostatním rodovým majetkem po roce 1989 v restitucích.
Jméno hory přejali Slované od předchozích obyvatel, jeho původ lze hledat až v době bronzové a podle všeho znamená jednoduše „hora“. Až do konce 19. století byl kopec holý, dnes jeho svahy pokrývá les tvořený hlavně duby a habry. Ačkoli Říp je výsledkem vulkanické činnosti, nejde o vyhaslou sopku. Tvoří ho ale čedič, specifická hornina s velkým množstvím magnetovce, což způsobuje v okolí hory například vychylování střelky kompasu.