ÚvodVýletyVýlety s příběhemMordýřské putování Václava Babinského
Mordýřské putování Václava Babinského

Mordýřské putování Václava Babinského

Málokdo se tak postaral o svou pověst jako Václav Babinský. Stal se hrdinou dnes už zapomenutých kramářských písní i brakové literatury a na sklonku života ochotně líčil svá dobrodružství po pražských hospodách.
Babinský byl ve své době celkem bezvýznamný zločinec, ač byl souzen za zločiny, za které by ho odsoudili i dnes. Narodil se 20. srpna 1796 v Pokraticích u Litoměřic a rozhodně nepocházel z chudých poměrů. Rodiče jej dokonce poslali na studia na litoměřické gymnázium, ale Babinského víc než školní lavice lákala dobrodružství.
 

Vojákova služba

InvalidovnaV té době na neposlušné studenty vyhozené ze školy obvykle čekala císařská vojenská uniforma, kterou oblékali často více než čtrnáct let. Babinského vojenská kariéra začala u pěšího regimentu, odkud přestoupil k dělostřelcům a nakonec k pěšímu pluku. To už měl pověst neukázněného flinka, který místo plnění rozkazů raději simuloval šílenství. Nevěděli si s ním rady, a tak přes psychiatrii putoval coby vojenský vysloužilec do karlínské Invalidovny.

Odtud záhy utekl, údajně i s plukovní pokladnou. Nevěřte ale historkám, jak chtěl pomoci hezké dívce v nouzi. Příběh si nejspíš vymyslel dodatečně, navíc pluk žádnou ztrátu pokladny nebo peněz nehlásil. Jen z Babinského se stal dezertér na útěku, který aby přežil, začal krást.
 

Babinský alias Pokratický Venca

České StředohoříCo se odehrálo mezi dezercí a rokem 1841, kdy byl Babinský dopraven do brněnské státní věznice na Špilberku? Kolem roku 1830 prý dal dohromady menší bandu, která působila převážně v Českém středohoří, v okolí Litoměřic a České Lípy. Pro přepadení mlýnu v Mikulášovicích u Šluknova a domu v Lysé nad Labem existovaly důkazy, ale zapálenou sýpku u Mělníka, přepadený poštovní vůz v lese nedaleko Teplic, oloupeného bohatého kupce i vykradenou zámeckou pokladnu mu „přišít“ nedokázali, pro ně důkazy chyběly. Největší zločin Babinský spáchal zřejmě v srpnu 1832, kdy v lese nedaleko Horní Kamenice přepadl a zabil pláteníka, jemuž ukradl 200 tolarů, několik loktů kartounu a praženou kávu.

Zatčen byl dvakrát; v roce 1832 při zatýkání kousl rychtáře do prstu a zranil dva biřice a podařilo se mu utéct. Znovu zatčen byl na podzim roku 1835, a to ve chvíli, kdy šel jenom navštívit své rodiště v Pokraticích. Ze dvanácti zločinů mu u soudu dokázali jen šest a v prosinci 1840 jej Kriminální soud v Praze odsoudil k dvaceti letům těžkého žaláře.
 

Zločinecký důchod

BabinskýBabinský se trestu bál, a není divu. Špilberk měl pověst nejtvrdšího žaláře habsburské monarchie a řada vězňů se konce trestu nedožila. Několikrát se neúspěšně odvolal, ale marně. Ve své cele číslo čtrnáct v horním poschodí Josefínského traktu setrval až do roku 1855, kdy brněnskou věznici zrušili a Babinského společně s ostatními vězni převezli do Valdic u Jičína. Tam si odpykal posledních pár let trestu a zároveň začal pomáhat v zahradě kartouzských řádových sester. Když jej roku 1861 propustili a rodná obec ho odmítla přijmout, ujaly se ho členky řádu Milosrdných sester sv. Karla Boromejského a ubytovaly jej v blízkosti kláštera v Řepích u Prahy; ten v té době sloužil jako nalezinec, později přeměněný na ženskou trestnici.

Polepšený zločinec tu až do smrti ošetřoval růže a obdělával záhony, pletl košíky a slaměné rohože. Občas si zašel do hospody na Bílou Horu a ochotně vyprávěl o svých dobrodružstvích. Zemřel 1. srpna 1879 a podle poslední vůle byl pochován na klášterním hřbitově, kde mu městská část Řepy před několika lety dala vyrobit důstojný náhrobní kámen. Spravedlnost je slepá; jména sester boromejek, jejichž hroby najdete v těsném sousedství, nikdo nezná, zato hrob loupežníka Václava Babinského patří k oblíbeným zastávkám milovníků kuriozit.

Mapa výletu

Export GPX
Příroda
Rozhledna Mostka na Mostné hoře u Litoměřic
Památky
Městské hradby a parkány v Litoměřicích
Kultura
Zámek Bělá pod Bezdězem

4. Zámek Bělá pod Bezdězem

Bělá pod Bezdězem, Středočeský kraj