Byl
Johann Georg Grasel obyčejný lupič a vrah? Anebo spíš oběť své doby a neutěšených sociálních poměrů? Legendární loupežník, jehož jméno zná čeština stejně jako němčina, vás provede
krajinou po obou stranách česko-rakouské hranice, územím mezi českou
Novou Bystřicí a
Moravskými Budějovicemi a rakouským příhraničím. Je to nedotčená a čistá krajina s rozlehlými loukami a lesy, starobylými alejemi a malými historickými městečky. Výhodou cestování s karavanem je to, že nebudete muset řešit problémy s parkováním: masová turistika sem ještě nedorazila a města nejsou prošpikovaná zákazy denního ani nočního stání.
Podrobné mapy Graselových stezek a další pikantní informace najdete na
speciálním webu anebo v
návštěvnickém centru Graselových stezek ve
Slavonicích. Trasy jsou značené
žlutým terčem orámovaným bílým písmenem „G“, v Rakousku pak standardním bílo-červeným pruhem. Takže vzhůru za grázlem Graselem!
S Graselem, grázlíky a grázly kolem Nové Bystřice
Z osmi výletních okruhů, které
Graselovy stezky tvoří, patří ten kolem
Nové Bystřice k nejdelším. Měří 29 kilometrů a když si ho rozdělíte do více částí, postará se vám o
program na prodloužený víkend v oblasti zvané
Česká Kanada. Jižní trasa měří 10,5 km a vede z
Hůrek do
Nové Bystřice kolem
Kláštera a
rybníku Osika s kempem a možností koupání, putování si můžete zkrátit a zpestřit využitím
jindřichohradecké úzkokolejky. Severní trasa je kratší, měří 6,3 km a vede k severnímu předměstí Nové Bystřice; tam stávala
rasovna, v níž se prý Grasel ukryl v roce 1814. Novobystřickou Graselovu stezku uzavírá zhruba 12 km dlouhý okruh, vedoucí krajinou západně od města přes
zaniklou vesnici Mnich a kolem
přírodní rezervace Blanko.
Pro rodiny s dětmi je zpestřením
Stezka pro malé Grázlíky pro děti od 3 do 8 let, pro starší děti od 8 do 14 let je nachystaná
Stezka pro vychytralé Grázly. Trasy měří asi osm kilometrů a děti na nich plní různé úkoly; nezbytný pro řešení úkolů je
letáček, který je ke stažení na webu
Nové Bystřice anebo k vyzvednutí v
informačním středisku. K dispozici je řada parkovišť přímo ve městě.
Přes Landštejn do Českého Rudolce
Chcete na cestách vidět a stihnout co nejvíc? Pak se do další zastávky na trase, do
Českého Rudolce, vydejte s mezipřistáním na
hradě Landštejn. V Českém Rudolci si prohlédněte
opravovaný novogotický zámeček, který připomíná malou
Hlubokou, a pak zamiřte do lesů po další
Graselově stezce. Měří pouhých devět kilometrů, a protože prochází lesy a kličkuje mezi skalami a kameny, je schůdná pouze pěšky. Cestou najdete stopy po dolování stříbra, ale když si trasu mírně prodloužíte, objevíte i další zajímavosti: místo abyste se za
vrchem Skalka a
Filipovými kameny obrátili zpět do Českého Rudolce, zamiřte k západu a lesními silničkami se nechte vést na
Havlovu horu s lesoparkem a
rozhlednou U Jakuba a k legendárnímu
balvanu zvanému Ďáblova prdel. Zpět se vraťte po Graselově stezce, trasu si tak prodloužíte zhruba o čtyři kilometry na celkových 13 km. Parkování je možné v centru obce.
S Graselem do Slavonic
Krásné
město Slavonice je spojené s putováním po 23 km dlouhé
Graselově stezce, která se proplétá okolními lesy. Zaparkujte na některém z mnoha parkovišť ve městě a vydejte se na cestu; záhy objevíte
Graselovu sluj, žulový převis, který loupežnické bandě údajně sloužil jako jedna ze skrýší. Právě tady prý na jaře roku 1814 Grasel přišel o své společníky, kteří byli do jednoho pozatýkáni, a od té doby žil jako štvaná zvěř, když se opuštěný a vyčerpaný musel skrývat v jeskyních a kamenných slujích. V lesích ale narazíte i na další „graseloviny“, třeba
skálu s trojmužnou předovkou, Schillerův kámen anebo takzvanou
Grázlovu koupelnu, skalisko, na kterém skutečně je prohlubeň s tvarem a rozměry vany. Líbit se vám bude i
vodní pila a Doubkův mlýn Peníkov,
Psí hřbitov,
Francouzský kámen a
zaniklé železářské hutě v Dolním Bolíkově. Trasa není okružní, opisuje tvar písmene G a končí u nádraží v Dolním Bolíkově, odkud se zpět do
Slavonic coby výchozího místa můžete vrátit vlakem.
Chudinka Johann aneb výlet kolem Nových Syrovic
Ze
Slavonic zamiřte na východ přes
Jemnici do
Nových Syrovic. Poměrně nenápadná obec na
Vysočině poblíž
Moravských Budějovic má slavného rodáka:
právě tady se v roce 1790 Johann Georg Grasel narodil. Neměl šťastné dětství: narodil se do rodiny rasa a Graselovi byli velmi chudí. Otec i matka bývali za své prohřešky často vězněni a malý Johann pobýval s matkou v syrovické šatlavě už v devíti letech. Rasovna, která stávala na břehu rybníka, už neexistuje, zato šatlava stojí dodnes. Otec se nakonec dostal až do
věznice v Brně na Špilberku, a když tam později byla uvězněná i Graselova maminka, malého Johanna poslali zpět do Syrovic, aby se o něj postarala vrchnost. Ta se ale nestarala, a tak se chlapec živil, jak uměl. Později při výslechu uvedl, že ačkoliv byl bez oblečení a mrzly mu nohy, nedostalo se mi odnikud pomoci, a že kdyby se o něj vrchnost postarala, nemusel dojít až na šibenici. Místní 10 kilometrů dlouhá
Graselova stezka vede z Nových Syrovic směrem na jih k
přírodní rezervaci Habrová seč. Krajinu doplňuje několik zajímavých staveb, namátkou
obelisk Špice, lovecký letohrádek Lusthaus či
kaplička Sibyla, trasa je dobře sjízdná i na kole. Parkovat je možné v centru obce.
Nové Syrovice se mohou pochlubit jednou kulinářskou specialitou. Říká se jí
Grázlův mls a před časem dokonce vyhrála
soutěž o nejlepší bramborový pokrm kraje Vysočina. Pokud byste měli chuť ji vyzkoušet, recept najdete pod článkem.
Graselova vyhlídka na Dyji
Poslední zastávkou na našem území je
Vratěnín na
Znojemsku a sedm kilometrů dlouhá trasa do
přírodní rezervace Bílý Kříž a na
Loupežnickou vyhlídku. Zaparkovat můžete v centru Vratěnína, okružní
Graselova stezka vede bývalým uzavřeným hraničním pásmem a hlubokým údolím
řeky Dyje tam, kde vtéká z Rakouska na území České republiky. Z
Graselovy vyhlídky na jednom z vrcholů skalního masivu nad řekou se otevírá neobyčejný pohled na postupně se rozvírající údolí, pro samotného loupežníka údajně byla strategickou pozorovatelnou při jeho cestách z Rakouska na Moravu a zpět. Ne vždy měl úspěch, ostatně právě v nedalekém Dobersbergu byl dopaden.
Na Graselovy stezky do Rakouska
Protože Graselova zlodějská banda měla opravdu velký záběr, najdete
podobné stezky nazvané Graselweg i v Rakousku. Z Vratěnína vede trasa k
městu Raabs an der Thaya, v jehož okolí se vine 10,5 km dlouhý výletní okruh (parkování v centru), a pokračuje do městečka
Karlstein an der Thaya (zdejší Graselova stezka měří 34,5 km, parkoviště jsou ve východní části města). Naše putování končí v
městečku Dobersberg na stezce dlouhé 46 km. Parkovat se dá v některé z uliček, případně se sem můžete vypravit ze
Slavonic:
česká a rakouská Graselova stezka se totiž potkávají u
Maříže.
Rakouská krajina nabízí díky jinému historickému vývoji země odlišnou tvář. Je zabydlená a zemědělsky využívaná, takže pole, louky a pastviny s překrásnými výhledy do krajiny křižuje síť pohodlných silniček, kde potkáte kromě cyklistů spíš zemědělskou techniku. Rakouské Graselovy stezky jsou už kvůli své délce ideální pro kola.
Recept na Grázlův mls z Nových Syrovic
Pro čtyři osoby budete potřebovat:
- 6 větších brambor
- 300 g salámu vysočina
- 200 g slaniny
- 200 g sýru niva
- 150 ml smetany ke šlehání
- zeleninu na oblohu
- 3 stroužky česneku
Brambory lehce povaříme, částečně zchladíme a rozkrojíme na půl. Každou polovinu lžičkou vydlabeme a plníme připravenou směsí. Směs vyrobíme z nastrouhaného salámu, sýru a smetany. Na jednotlivé brambory pokládáme plátky slaniny, uložíme na pekáč, přikryjeme alobalem a v rozehřáté troubě zapékáme. Brambory podáváme se zeleninovou oblohou.
Podrobná mapa trasy