S osobností na procházku: do Příbrami a po Příbramsku s Janem Drdou

Novinář, politik, spisovatel, dramatik a scénárista Jan Drda se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami, v dnešní Žižkově ulici. Před několika lety město umístilo na jeho rodný dům pamětní desku, a právě u ní také náš výlet začíná.
 

Příbram a slavní rodáci: Drda, Drtikol, Týrlová a Jedlička

Město Příbram má několik slavných rodáků. Jan Drda patří společně s fotografem Františkem Drtikolem, animátorkou Hermínou Týrlovou nebo komikem Antonínem „Strýčkem“ Jedličkou k těm nejznámějším. Zastavíme se proto v zámečku Ernestinum, kde je Galerie Františka Drtikola, a zajdeme se podívat na náměstí T. G. Masaryka s gotickým kostelem sv. Jakuba Staršího. Jeho barokní vybavení mimochodem pochází ze zrušeného kláštera v Mariánské Týnici.

Drda pocházel z velmi chudé rodiny; o oba rodiče záhy přišel, vychovávali ho prarodiče. Měl se stát klempířem, ale babička prosadila, aby vystudoval příbramskou reálku a po maturitě v roce 1934 dokonce začal studovat filologii na Karlově univerzitě v Praze. Vysokoškolská studia sice nedokončil, ale zato už v pětadvaceti letech coby redaktor Lidových novin vydal svůj první román, Městečko na dlani.
 

Příbram aneb Městečko na dlani

Román, dodnes vysoce ceněný, se už při prvním vydání v roce 1940 setkal s mimořádně nadšeným přijetím. V těžkých válečných letech čtenáři ocenili laskavý pohled na svět i popis poklidného života idylického městečka v období před první světovou válkou – zkrátka Příbram se na papíře objevila taková, jakou si Drda pamatoval z útlého dětství a hlavně z vyprávění své babičky. Rodnému městu plnému svérázných postaviček popíjejících dobré víno a milujících svou práci dal autor poetický název Rukapáň. Takhle mile ji popsal pro ty, kteří neznali její předlohu:

„…Má sličná Rukapáni, líbezné městečko, kvočničko načepýřená nad kuřaty, napůl jsem si tě vysnil, napůl vymyslil a napůl o tobě slyšel od lidí, kteří v tobě stejně jako já nikdy nebyli. Poutníče, jenž přijdeš do Rukapáně, pomni, že tento kout stvořil Hospodin v rozmarné chvíli. Položil svou pravici doprostřed hlubokých knížecích lesů a svými božskými prsty naznačil pět údolních ramen, do nichž se rozběhne Rukapáň.“

Už v roce 1942 vznikl stejnojmenný film, který se ale natáčel v Ronově nad Doubravou.
 

Na Svatou Horu a do Hornického muzea

Většina výletníků zná Příbram jako město s hornickými tradicemi pod Svatou Horou. Nejkratší cesta z centra města k baroknímu poutnímu areálu se vzácnou soškou Panny Marie Svatohorské s Ježíškem vede po neobvyklé kryté chodbě a schodišti. Měří 450 metrů a navrhl ji architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Nahoře si pak prohlédnete poutní areál, který v 17. století vystavěl Carlo Lurago, a hlavně Příbram skutečně uvidíte z výšky jako Drdovo románové městečko na dlani.

Poslední zastávkou je Hornické muzeum na Březových Horách, kde při prohlídkách sfáráte hluboko pod zem, svezete se důlním vláčkem anebo po originální hornické skluzavce. Cestou se ale podíváte alespoň na skok do pohádek Jana Drdy: přímo pod Svatou Horou a kousek od příbramského rekreačního areálu Nový rybník je totiž rybník Kaňka. Nenápadné jméno znáte z Drdovy pohádky Vodník v pivovaře, kde Kaňka leží v lesích za Rukapání a je domovem vodníka Mátaly. V pohádce se sice dočtete, že z rybníka se později stalo pole, ale jak vidno, Kaňka dosud existuje, podobně jako pohádková ulička Na Kaňce – byť ta se ve skutečnosti jmenuje Nad Kaňkou.
 

Cesta do pohádek Jana Drdy

Možná jsou Brdy a Podbrdsko skutečně pohádkové místo, možná je to náhoda, ale žádný jiný český autor nevyužil ve svých pohádkách tolik názvů vesnic, říček a kopců ze svého rodného kraje jako právě Jan Drda. Nespokojil se s pohádkově neurčitým dějištěm „za sedmero horami a sedmero řekami“, ale své čtenáře lákal na výlety do kraje svého dětství, tedy do okolí Příbrami a do Středních Čech. Jak vysvětloval v televizním pořadu Černá hodinka, ovlivnilo ho vyprávění jeho babičky: ta když vyprávěla naprosto realistický příběh, vnukovi tvrdila, že to sama viděla nebo dokonce prožila. V posmrtně vydaném souboru povídek Nedaleko Rukapáně Drda uvedl, že jmény osad na Příbramsku „…rád křtím vesnice ve svých vyprávěních, ba ona sama se mi znova a znova tlačí do pera, neboť do mne vstoupila v mém nejranějším a nejradostnějším dětství, a všude tam mám kus příbuzenstva…“.

Pro samotnou Příbram tak sice v románu Městečko na dlani vymyslel přezdívku Rukapáň, ale přečtěte si pár Drdových pohádek a využijte je jako inspiraci pro další výlety. Třeba právě k rybníku Kaňka, do Dalskabátů, Smolotel a na Makovou horu, do Čimelic, Kardavce a Hluboše, do Ouběnic a Dalekých či Trhových Dušníků, do vísek jménem Dolní Hbity či Káciň, na kopec Třemošnice nebo na Čertův pahorek.