Na kole Moravským krasem

Naše trasa Moravským krasem vede známými místy – začátkem a koncem je Skalní Mlýn. Trasa tasy vede nenáročným terénem okolo říčky Punkvy, která vás nakonec dovede před první zastávku – Punkevní jeskyně. V létě je třeba si prohlídku zarezervovat předem (lístky je možné vyzvednout ve Skalním Mlýně). V jeskyních vás čeká procházka mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha, odkud musíte pokračovat na motorových člunech po ponorných vodách podzemní říčky Punkvy. Od přístaviště lodiček, kde trasa jeskyněmi končí pokračujte na kole po cyklotrase č. 5/5 Pustým žlebem okolo volně přístupných jeskyní do vsi Sloup, kde se nabízí možnost prohlídky Sloupsko-Šošůvských jeskyní.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou největší zpřístupněné jeskyně v ČR. Tvoří je rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí, které spojují dvě podzemní patra s výškovým rozdílem 60 m. Pokud se vydáte do jejich útrob zavede vás průvodce k hluboké propasti, kde můžete vyzkoušet sílu svého hlasu. Dlouhý okruh o délce 1760 metrů vede sloupskou i šošůvskou částí jeskyní a končí v jeskyni Kůlně, kde byly nalezeny části lebky neandertálského člověka asi 45 000 let staré.
 

Ze Sloupu pokračujte po Jantarové stezce do Ostrova u Macochy, kde lze navštívit další z jeskyní Moravského krasu, Balcarku, která vyniká krápníkovou výzdobou. Prohlédnete si zde sintrové kaskády, závěsy, bílé stalaktity a nejmladší ze všech krápníků – brčka. Balcarka ovšem zaujímá také významné místo v nejstarší historii Moravského krasu. Někdy zhruba před 15 000 lety v ní sídlila početná skupina lidí, lovců sobů a koní. Zanechali po sobě několik ohnišť, větší počet pazourkových nástrojů i hrotů kopí, vyřezaných ze sobích parohů.

Z Balcarky vás čeká stoupání nad ves Vilémovice. Po několika kilometrech na cyklotrase č.507 dojedete do Jedovnice a po trase č.5119 se dostanete do Rudice s unikátním větrným mlýnem. Původní historická stavba z roku 1865 přestala svému účelu sloužit zánikem mlynářského práva v roce 1945. V roce 1994 byla realizována muzejní expozice, která pojednává o historii mlýna, speleologii a Rudickému propadání, druhému nejdelšímu jeskynního systému v České republice. Výzkum těchto podzemních prostor stále pokračuje. V současné době se rudičtí speleologové snaží prozkoumat podzemní přítok Jedovnického potoka, tak zvanou Starou řeku, od které si slibují objevy dosud neznámých jeskyní pod Harbešskou a Rudickou plošinou.
 

Z Rudice pokračujte lesní cyklotrasou č.5081 do obce Habrůvka a Křtiny, kde si můžete prohlédnout krásný barokní poutní kostel. Významná památka barokní architektury byla postavena podle projektu Jana Blažeje Santiniho. I zde se dá netradičně nahlédnout do podzemních prostor – v podzemní kryptě objevíte tajemnou kostnici, která proslula nálezem dvanácti lidských lebek, které jsou označeny černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele. Kostnice je přístupná na vyžádání do předchozí domluvě.

Křtinským údolím se potom vydejte k jeskyni Výpustek, nejmladší zpřístupněné jeskyni v Moravském krasu, kterou si oblíbila armáda. Původní vzhled jeskyně narušili již vojáci za první republiky, kteří v ní skladovali munici. Za druhé světové války se dostala do rukou nacistů, kteří sem přesunuli továrnu na výrobu motorů. V 60. letech minulého století proměnila rostoucí hrozba atomové války jeskyni na protiatomový kryt a záložní velitelství pro 250 důstojníků. I přesto jeskyně ukrývá jedno tajemství – říká se, že je zde velké podzemní jezero o kterém se zmiňují ještě předválečné dokumenty. Dodnes jej však jeskyňáři neobjevili.
 

Na konci Křtinské údolí narazíte také na volně přístupnou jeskyni Býčí skálu, která proslula děsivým rituálním pohřbem velmože z halštatské doby. V rozlehlém jeskynním systému je prý dodnes slyšet zpěv, výkřiky i volání a objevují se světla tam, kde nejsou žádní lidé. Od tohoto tajuplného místa trasa dále pokračuje k Blansku, kde je na hlavní silnici třeba odbočit na cyklotrasu č.5, po které se lze vrátit Punkevním údolím, okolo Kateřinské jeskyně do Skalního Mlýna.

Kateřinskou jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu. Mezi nejkrásnější partie patří barevně nasvícený útvar Čarodějnice a Bambusový lesík tvořený vzácnými, několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity.