ÚvodVýletyPěšky po ČeskuS osobností na procházku: Prahou z Vysočan na Vinohrady s Emilem Kolbenem
S osobností na procházku: Prahou z Vysočan na Vinohrady s Emilem Kolbenem
"> "> "> "> "> ">

S osobností na procházku: Prahou z Vysočan na Vinohrady s Emilem Kolbenem

Praha a městská čtvrť Vysočany, jedna ze starých usedlostí Flajšnerka, náměstí Organizace svobodných národů, stanice metra Kolbenova, nová rezidenční čtvrť, umělecký prostor Pragovka Art District a také Vinohrady: to jsou místa, kam se vydáme na procházku s Emilem Kolbenem, vynálezcem, jehož jméno dodnes žije v názvu strojírenského koncernu ČKD – Českomoravské-Kolben-Daněk. Pojďte se seznámit s osudy jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů meziválečného Československa.
Emil Kolben se narodil 1. listopadu 1862 ve středočeských Strančicích v židovské rodině kupce a hokynáře. Vystudoval gymnázium v Praze na Malé Straně a pak strojnictví a elektrotechniku na pražské technice. Díky píli a talentu mu Český zemský výbor udělil dvouleté Gerstnerovo cestovní stipendium, umožňující studijní cesty do zahraničí. Nejprve cestoval po Evropě; navštívil Vídeň, Berlín, Curych, Paříž i Londýn, a nakonec v roce 1888 odplul i se svou ženou Malvínou do USA. Tam se stal hlavním inženýrem a vedoucím technických kanceláří firmy Edison General Electric Company a byl často v kontaktu přímo se slavným vynálezcem Thomasem Alvou Edisonem.
 

Vznik průmyslového impéria Emila Kolbena

Po návratu do Evropy Emil Kolben pracoval jako hlavní inženýr švýcarské firmy Maschinenfabrik Oerlikon, v roce 1896 se ale i s postupně se rozrůstající rodinou definitivně vrátil do Prahy. Ve městě, které považoval za střed velké české průmyslové oblasti a tradiční sídlo vysoce vyvinutého strojírenství, plánoval zřídit vlastní moderní elektrotechnickou továrnu. Ve Vysočanech tehdy koupil pozemek s rozlohou asi 8 000 metrů čtverečních, kde během několika let vyrostla továrna i s vlastní elektrárnou.

Ve Vysočanech také Kolbenovi našli první pražský domov, a to v usedlosti Flajšnerka ve svahu nad Vysočanskou ulicí. Samotná usedlost nyní je v soukromých rukou a není přístupná veřejnosti, kousek odtud ale můžete navštívit oblíbenou bobovou dráhu a také park Podviní s keltským hradištěm a Dračím jezerem.
 

Vysočany a Kolbenka

Na přelomu 19. a 20. století se Vysočany měnily před očima. Vedla tudy železnice směrem na Turnov, stál tu pivovar, a ve stejném roce, kdy Emil Kolben založil továrnu Kolben a spol., vznikla i Vysočanská mlékárna. O dva roky později nechal František Křižík do Vysočan prodloužit tramvajovou trať z Libně, v roce 1902 pak císař František Josef I. povýšil Vysočany na město. Součástí Prahy se staly v roce 1922, dnes jsou jádrem městské části Praha 9.

Pozemek nedaleko vlakového nádraží, kde začal Kolben budovat svou továrnu, byl skvělou volbou: šlo o prázdné plochy a podnik se tak mohl téměř neomezeně rozšiřovat.

Továrna se specializovala na výrobu strojů a zařízení pro velké parní a vodní elektrárny. V roce 1900 vyjela z Kolbenky první lokomotiva, v roce 1907 začala Kolbenova firma společně s Ringhofferovou strojírnou budovat automobilku Praga a jen do roku 1910 vysočanský závod vyrobil deset tisíc elektrických strojů a dodal sedmdesát kompletních zařízení do velkých elektráren. Podnik měl vlastní slévárnu, elektrárnu, kovárnu i strojovnu, vyvážel zboží do celého světa a výrobní sortiment plně naplňoval podnikové heslo „Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu“.
 

ČKD a nové Vysočany: O2 Arena, Pragovka Art District i DinoPark

Rozmach Kolbenovy společnosti pokračoval i po první světové válce. Roku 1921 se spojila s První Českomoravskou továrnou na stroje v Praze a přejmenovala se na Českomoravská-Kolben. K další významné fúzi došlo v roce 1927, kdy se k původní Kolbence připojila ještě akciová společnost Breitfield-Daněk a spol. Tak vznikla Českomoravská-Kolben-Daněk aneb ČKD, největší strojírna v tehdejším Československu, kde za první republiky pracovalo až 14 000 zaměstnanců. Heslo „vše od špendlíku po lokomotivu“ se po roce 1930 rozšířilo ještě o letadla, tanky či trolejbusy, podnik se také významně podílel na elektrifikaci Slovenska.

K útlumu průmyslové výroby došlo v 90. letech 20. století. ČKD se rozpadlo na řadu firem, z nichž některé zkrachovaly nebo získaly nové majitele, a Vysočany se začaly měnit v moderní čtvrť bez továren a brownfieldů. V jedné z budov bývalé Pragy vznikl umělecký prostor Pragovka Art District, na místě zrušené železniční vlečky ČKD se projedete po cyklostezce Rokytka, vyrostla tu O2 Arena a multifunkční a kulturní centrum O2 universum, takzvaná malá O2 arena. Známé je i obchodní centrum HarfaDinoParkem Harfa a obchodní centrum Fénix. Kousek od něj stojí pomník Emila Kolbena z oceli, skla a kamene. V roce 2014 jej vytvořili Martin Suchánek a Lukáš Velíšek na památku Emila Kolbena a dalších obětí německé okupace v období druhé světové války.

Jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů první republiky ve Vysočanech připomíná také nová čtvrť Emila Kolbena nebo pamětní desky; jednu najdete ve stanici metra Kolbenova, další v interiéru vysočanské radnice.
 

Trpký konec Emila Kolbena v ghettu Terezín

usedlosti na Flajšnerce Kolbenovi žili jen necelých deset let, na začátku 20. století se přestěhovali do vily na Vinohradech v Hradešínské ulici. Byla to „dobrá“ adresa – kousek od nich v té době architekt Jan Kotěra budoval podle vlastního návrhu vlastní rodinnou vilu.

Kolbenovu vilu v Hradešínské ulici před časem koupila městská část Praha 10 a v roce 2022 ji k 160. výročí narození Emila Kolbena poprvé otevřela pro veřejnost.

Emil Kolben stál v čele svých podniků až do roku 1939. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava musel kvůli svému židovskému původu odejít z ČKD a prodat své podíly v dalších společnostech. Přestože mu řada lidí už dlouho předtím doporučovala emigraci, byl přesvědčen, že se mu nic zlého nestane. Mýlil se; 3. července 1943 zemřel osmdesátiletý Emil Kolben v terezínském ghettu. Podle svědectví vnuka Jindřicha měl u sebe kromě pár osobních věcí kufřík se 180 akciemi ČKD.

Při holokaustu zahynulo 26 členů rodiny Emila Kolbena, jako jediný její mužský člen válku přežil vnuk Jindřich.
 

Kolben & Daněk: průmyslníci, kteří se neznali

Ačkoli průmyslníci Emil Kolben a Čeněk Daněk dali jméno společnému podniku ČKD, zřejmě se nikdy nepotkali. Daněk se narodil 5. dubna 1827 v Cholticích na Pardubicku, vystudoval pražskou a vídeňskou techniku, a svou strojírenskou společnost založil v roce 1854. Do penze odešel už v šestačtyřiceti letech, zemřel 19. března 1893 ve věku 65 let. Oba průmyslníky spojila teprve podnikatelská fúze, ovšem v roce 1927, kdy ČKD vznikla, byl Daněk už sedmatřicet let po smrti.

Mapa výletu

Export GPX