Ženy, víno, zpěv
Člověk by těžko hledal příznačnější slova, kterými popsat jihomoravský
Mikulov. Město je obklopené romantickou krajinou, pokrytou lesy a vinicemi, a jeho centrum je právem vyhlášeno
památkovou rezervací.
Půvabnému náměstí a udržovaným
historickým domům vévodí majestátní
barokní zámek, jehož expozice mimo jiné přibližuje to, díky čemu je Morava tak oblíbená:
vynikající víno. O pověstném temperamentu Moraváků, kteří se umí bavit i bez vína, ale nejradši s ním, se můžete přesvědčit na některé z kulturních akcí, jež se v Mikulově každoročně konají. Dívčiny v tradičních krojích, zpěv a tance v ulicích, hospody s rušnou muzikou a lahodný mok tekoucí proudem... všechny veselky korunuje tradiční
vinobraní.
Z vinařské tradice
Mikulov náležitě těží a žádný turista není ušetřen –
ochutnat víno a burčák, projet nebo projít se po některé ze zdejších
vinařských naučných stezek, či zhlédnout vinařskou expozici je tu doslova povinnost. Chcete vidět jeden z
největších sudů v Evropě, který pojme asi 1014 hektolitrů (135 tisíc lahví) vína? Zajděte se podívat do zámeckého sklepa. Nebo vás zajímá historie vinařství v oblasti a
jak se lahodný nápoj vyrábí? Pak si nenechte ujít expozici „
Tradiční vinařství na Moravě“ a „
Galerii dřevěných lisů“.
Kde hledat poklad?
Jestli vás spíš než víno zajímají památky a historie, anebo se potřebujete zbavit ranní „kocoviny“, vydejte se
po Mikulově na procházku. Malebné
město je plné památek, je tu čistý vzduch a klidná atmosféra. Po nejvýznamnější židovské komunitě na Moravě, která zde sídlila od počátku 14. století, zbyla
synagoga a
židovský hřbitov. Za pozornost stojí také
Dietrichsteinská hrobka a
poutní místo Svatý kopeček s kostelem a zvonicí, kam si však budete muset trochu vyšlápnout. Do kopce je to i na
Kozí vrch, kterému dominuje zřícenina Kozího hrádku, jejíž okolí je dnes využíváno místními i turisty k rekreaci. Na převýšení si nestěžujte – nebýt jeho, těžko by okolí
Mikulova bylo tak půvabné a nabízelo tolik možností zajímavých výletů.
Zvlněná krajina
Pavlovských vrchů je navíc posetá
tajemnými zříceninami středověkých hradů. Vydejte se na sever po červené turistické značce, kolem
jeskyně Na Turoldu. Po několika kilometrech se před vámi objeví ruiny
Sirotčího hrádku ze 13. století, potom narazíte na
naučnou stezku Děvín provádějící návštěvníky stejnojmennou rezervací. Nejvýznamnější památkou na cestě je
hrad Děvičky, který vznikl ve 13. století, ale od třicetileté války, kdy byl
vydrancován Švédy, se změnil ve zříceninu. Jestli milujete lidové báchorky a tajně sníte o objevení pokladu, bude tahle „hromada kamení“ něco pro vás. Podle pověsti je na
Děvičkách ukryt úžasný poklad – dostat se k němu ale není jednoduché, protože ho hlídá
velký černý pes.
Jestli se vám na hradě nepovede, máme další tip: poklad (tentokrát v podobě sudu plného zlata a drahého kamení) má být ukrytý také v
Kočičí skále při silnici z
Mikulova do
Pavlova. Ani tady však jeho získání není zadarmo: budete muset přemoct kouzelné skřítky.
Cesta do pravěku
Drahokamy nedrahokamy, zlato nezlato, opravdový poklad
Pálavy byl už objeven. Stalo se tak v roce
1925, kdy zde archeolog
Karel Absolon prováděl výzkumy. Narazil tenkrát na prastarou
hliněnou sošku nahé ženy s velkým poprsím a tučným pozadím, která se později ukázala být opravdovým unikátem.
Věstonická Venuše je datovaná do
mladého paleolitu, tedy do období
29 000 až 25 000 před naším letopočtem. Její cena je podle odborníků nevyčíslitelná, nicméně když se o to v roce 2004 pokusili američtí starožitníci, došli ke čtyřiceti milionům dolarů!
Pravěký klenot byl objeven poblíž vesnice
Dolní Věstonice, do které dojdete, když se budete držet už zmiňované turistické stezky. Bohužel, cennou
Venuši vám tu neukáží, dokonce už ji ani nemají (v současnosti je v držení
Moravského zemského muzea v Brně, ve sbírkách ústavu
Anthropos). Obec je však na svou pradávnou minulost hrdá – a není divu. Vždyť právě zde byl učiněn nález
nejstarší tkané textilie či
keramiky z
pálené hlíny a popela! Chcete vědět víc a „prohlédnout si pravěk“ na vlastní oči? Zavítejte do místní
Archeologické expozice!