ÚvodAktuality170 let Aloise Jiráska: znáte místa spojená s jeho životem a dílem?
Životní styl

170 let Aloise Jiráska: znáte místa spojená s jeho životem a dílem?

  • 23. srpna 2021
Pro někoho nejoblíbenější český spisovatel, pro jiné čtenářsky mrtvý autor, který pouhé otvírání dveří dokázal natáhnout na pět stránek. Od narození milovaného i zatracovaného Aloise Jiráska dnes, v pondělí 23. srpna, uplynulo přesně 170 let. Místa, kde žil a tvořil, pro vás zmapoval portál Kudy z nudy.

Dva domovy Aloise Jiráska

Orlické horyJeho díla známe ze školy a řadu z nich jsme museli louskat v povinné četbě. Od Starých pověstí českých a převyprávěného cestopisu Václava Šaška z Bířkova Z Čech až na konec světa přes husitské romány až po Psohlavce a F. L. Věka. Méně známé jsou knihy z doby pobělohorské, třeba Skály a Skaláci, pro něž čerpal inspiraci v rodném kraji. Víte, kde to bylo?

Krajem, kde byl Jirásek „doma“, byly severní výběžky Orlických hor a okolí tří měst, Náchoda, Police nad Metují a Hronova, kde se roku 1851 narodil jako čtvrté z osmi dětí v rodině rolníka a pekaře. Studoval nejprve na německém piaristickém gymnáziu v Broumově, posléze na českém v Hradci Králové, kde také roku 1871 maturoval. Měl potíže s matematikou, naopak vynikal v dějepise a přírodopise.

Přání studovat malířství se mu nesplnilo, absolvoval filozofickou fakultu na pražské univerzitě. Roku 1874 nastoupil jako profesor dějepisu a zeměpisu na gymnázium v Litomyšli. Ve městě s renesančním zámkempivovarem, kde se narodil hudební skladatel Bedřich Smetana, v době Jiráskova příchodu už padesátiletý, zůstal čtrnáct let a považoval je za svůj druhý domov. Napsal zde například „náchodský“ román Na dvoře vévodském a Filosofskou historii, ale i celou řadu dalších děl včetně veselohry M. D. Rettigová, ke které ho inspirovala právě Litomyšl.
 

Jirásek a Praha

JirásekPo letech působení ve východních Čechách se Jirásek spolu s rozrůstající rodinou – s manželkou Marií měli syna a šest dcer – odstěhoval do Prahy. Do roku 1899 bydleli v Hálkově ulici, pak na čtyři roky přesídlili na Vinohrady do dnešní Rumunské a v roce 1903 se nastěhovali do domu na rohu Resslovy ulice a nábřeží Vltavy. Dnes tam stojí Jiráskův pomník, který za spolupráce Jaroslava Fragnera vytvořil Karel Pokorný. Jirásek na něm vypadá prý přesně jako v době, kdy učil na gymnáziu v Žitné ulici.

Přepečlivý pan profesor píšící historickou prózu samozřejmě chtěl poznat místa, o kterých psal, a tak cestoval. O prázdninách v roce 1876 dostal stipendium spolku Svatobor a mohl uskutečnit první velkou cestu po Chodsku a Šumavě. Výsledkem byl román Psohlavci, který poprvé vyšel roku 1884. V dalších letech procestoval jižní Čechy, podnikl také výlety na Slovensko a do Uher, k jezeru Bled, do Kostnice a do Itálie, a na sklonku života se léčil v lázních Jáchymov.
 

Skromný, ale plodný autor

Jirásek byl plodný autor, který vydával knihy s železnou pravidelností a byl jmenován čestným občanem Hronova i Litomyšle. Jeho kolega Karel Václav Rais jej popisoval jako hodně uzavřeného člověka, který rozhodně nenosil duši a srdce na dlani; žil tiše, jednal prostě a srdečně, ale „…dál ne o mnoho víc.“ Jeho hry také pravidelně uvádělo Národní divadlo, například roku 1905 měla premiéru pohádková hra Lucerna, český Sen noci svatojánské.

O čtyři roky později Jirásek odešel do penze, ale byl dále činný ve veřejném životě i v literatuře. V jednašedesáti letech dokončil své paměti, roku 1915 zakoupil vilu v Hronově, kde strávil značnou část ze svých posledních let a v roce 1917 jako první podepsal Manifest českých spisovatelů za hájení českých národních zájmů. V dubnu 1918 přednesl v Obecním domě národní přísahu, byl opakovaně navržen na udělení Nobelovy ceny za literaturu.
 

Chata, most a stezka senátora Jiráska

Jiráskova chata DobrošovV samostatné Československé republice pět let působil jako člen senátu za národně demokratickou stranu, než mu roku 1925 v další politické i literární činnosti zabránila nemoc. Zemřel v březnu 1930 v Praze a urna s jeho popelem byla uložena na hronovském hřbitově.

V té době se pod okny Jiráskova bytu právě začal stavět most, který spoji Nové Město se Smíchovem a který dnes nese název Jiráskův. Zdaleka to není jediné místo, které slavného spisovatele připomíná – navštívit můžete například Jiráskovu turistickou chatu s rozhlednou na Dobrošově, po hlavním hřebenu Orlických hor vede Jiráskova stezka a v Hronově se každý rok koná divadelní festival Jiráskův Hronov.
Pomník Aloise Jiráska na Jiráskově náměstí Památky

Pomník Aloise Jiráska na Jiráskově náměstí

Bronzový pomník Aloise Jiráska vytvořil v roce 1960 Karel Pokorný k 50. výročí jeho úmrtí. Spisovatel je zobrazen jako sedící bronzová postava s perem v pravé ruce, podstavec navrhl Jaroslav Fragner.

Pomník selského povstání v parku u Chlumce nad Cidlinou Památky

Pomník selského povstání v parku u Chlumce nad Cidlinou

Na památku porážky selského povstání v roce 1775 byla v roce 1938 u příležitosti 90. výročí zrušení roboty vytvořena východně od Chlumce nad Cidlinou na malém návrší řečeném Skalka stojící socha rebela.

Jiráskovo divadlo v Hronově Kultura

Jiráskovo divadlo v Hronově

Záměr vybudovat v Hronově divadelní budovu se zrodil po oslavách sedmdesátin Aloise Jiráska v roce 1921. Stavba budovy probíhala v letech 1929 -1930. Slavnostní položení základního kamene proběhlo za účasti Aloise Jiráska.

Jiráskovo muzeum Kultura

Jiráskovo muzeum

Jiráskovo muzeum je umístěno v budově Jiráskova divadla na hronovském náměstí. Jedná se o jednu z osmi expozic Muzea Náchodska.

Pomník Jana Sladkého Koziny na vrchu Hrádek Památky

Pomník Jana Sladkého Koziny na vrchu Hrádek

Pomník Jana Sladkého Koziny stojí na vrcholu Hrádek u Domažlic. Byl postaven roku 1895, deset let po prvním knižním vydání Psohlavců A. Jiráska. Na podstavci je také umístěna pametní deska Čs. legionářům.

Drtinova rozhledna na vrchu Besedná u Chotilska Příroda

Drtinova rozhledna na vrchu Besedná u Chotilska

V malebné krajině Středního Povltaví se po dlouhých desetiletích podařilo obnovit Drtinovu rozhlednu. Původní rozhledna byla na vrchu Besedná (496 m) postavena roku 1926. Nová vyhlídka se dočkala slavnostního otevření o Velikonocích 2015.

Jiráskův most v Praze Památky

Jiráskův most v Praze

Jiráskův most je sedmý most přes Vltavu směrem po proudu řeky v Praze spojující z Jiráskova náměstí pravobřežní pražské Nové Město a levobřežní čtvrť Smíchov.

Jiráskův jez a vodní elektrárna v Českých Budějovicích Památky

Jiráskův jez a vodní elektrárna v Českých Budějovicích

Mohutný Jiráskův jez byl postaven v roce 1932 jako regulační stupeň řeky s energetickým využitím vody Vltavy a Malše. Vzdouvá hladinu Vltavy o téměř 5 metrů a jeho součástí je vodní elektrárna z roku 1930.

Po stopách Jiráskovy Lucerny – Naučná stezka v Osvračíně Příroda

Po stopách Jiráskovy Lucerny – Naučná stezka v Osvračíně

Naučná stezka prochází krásnou krajinou u Horšovského Týna. Její tvůrci předkládají "důkazy" o tom, že do míst, kudy stezka prochází, umístil A. Jirásek děj své Lucerny.

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor Příroda

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Zámek Trhanov u Domažlic – po stopách Lomikara Památky

Zámek Trhanov u Domažlic – po stopách Lomikara

Zámek Trhanov nedaleko Domažlic zde postavil syn Wolfa Wiléma Wolf Maxmilián Lamingen (zvaný Lomikar)v letech 1676 – 1677. Původní podoba zámku byla empírově pozměněna v roce 1810 rodem Stadionů. Zdejším slavným rodákem byl mimo jiné věhlasný lékař Josef Thomayer.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti Památky

Václavské náměstí v Praze – symbol české státnosti

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Broučkův dům Kultura

Broučkův dům

Broučkův dům je sídlem stálé expozice Muzea Náchodska. Ta vás provede nejstaršími dějinami pravěku, přes středověk a novověk až do současnosti.

Zřícenina hradu Výrov – Juránkova vyhlídka Příroda

Zřícenina hradu Výrov – Juránkova vyhlídka

Hrad stál na skále na soutoku Bohdašínského potoka a Metuje. V místech zříceniny je dnes Juránkova vyhlídka, která skýtá krásné pohledy v každé roční době. Za zříceninou hradu se nachází kaplička zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům.

Jiráskovy sady v Hradci Králové Příroda

Jiráskovy sady v Hradci Králové

Jiráskovy sady jsou vybudovány na trojúhelníkovém území tvořeném soutokem řek Labe a Orlice. Najdete zde četné vzácné dřeviny, hudební pavilon, zbytky pevnostního opevnění a dřevěný kostelík sv. Mikuláše z počátku 16. století.

Naučná stezka Jak se dřív žilo v Machovské Lhotě Příroda

Naučná stezka Jak se dřív žilo v Machovské Lhotě

Machovská Lhota, místní část městyse Machova, leží uprostřed chráněné krajinné oblasti Broumovsko, v údolí mezi Broumovskými stěnami a polským národním parkem Góry Stołowe. Trasa stezky prochází Nouzínem se zvoničkou a bývalou osadou Vostrá hora.

Jiráskův rodný dům v Hronově Kultura

Jiráskův rodný dům v Hronově

Expozice Muzea Náchodska v Jiráskově rodném domku vám představí ukázku tradiční lidové architektury.

Bartoňova útulna v Pekle – stylová chata podle Dušana Jurkoviče Ubytování

Bartoňova útulna v Pekle – stylová chata podle Dušana Jurkoviče

Bartoňova útulna se nachází v romantickém údolí Peklo nedaleko Nového Města nad Metují. Turistická chata byla na soutoku Metuje a Olešenky postavena v roce 1912 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče.

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují Příroda

Jiráskovy skály u Teplic nad Metují

Skalní útvary Jiráskovy skály jsou součástí Adršpašsko-teplických skal a leží nedaleko Teplic nad Metují. Skály získaly název podle osady a zříceniny hradu Skály, kam Alois Jirásek umístil děj svého stejnojmenného románu.