Chrám sv. Jakuba Většího v Nepomuku

Kostel sv. Jakuba na Přesanickém náměstí je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven ve 12. století, a v gotickém stylu byl přestavěn v letech 1290 až 1295. Stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a fungoval i jako pevnost. Za jeho důkladným opevněním nacházeli přesaničtí útulek v dobách zlých.

Páni ze Šternberka založili pod kryptou rodinnou hrobku. V presbytáři se zachoval mohutný pomník z červeného mramoru. Rozměry chrámové síně jsou 18 na 16,33 m a síň je rozdělena na tři lodě. Zchátralá zvonice nad sakristií byla kolem roku 1780 snesena a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Z původní kaple se zachoval malý portál na jižní straně. Zde byl kolem roku 1340 pokřtěn sv. Jan Nepomucký. Kaple byla později přestavěna rozšířena v gotickém slohu cisterciáky z kláštera na úpatí Zelené Hory. Za Žižkova vpádu roku 1420 byl zničen cisterciácký klášter, kostel však zůstal ušetřen. Během doby utrpěl četnými požáry, v době reformace byl vnitřek kostela vyrabován Ondřejem ze Šternberku.

V interiéru, který zaujme strohými těžkými tvary burgundské gotiky, se kromě terakotových tvarovek, tvořících žebra klenby a ostění oken, renesančních nástěnných a stropních maleb dochoval také mramorový náhrobek Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Další náhrobníky z 16. až 18. století, původně umístěné v podlaze kostela, se nyní nacházejí po obvodu ohradní zdi, na jejíž severní straně se nalézá v novodobé výklenkové kapličce také socha Madony z roku 1688, původně stojící před Zelenohorskou poštou. Většina vnitřního zařízení kostela je pseudogotické. Obraz hlavního oltáře zobrazuje sv. Jakuba Většího, kterak žehná Nepomuku a Zelené Hoře.

Dle pověsti se okna kostela sama od sebe rozsvítí tajemným světlem vždy, když má zemřít příslušník rodu Šternberků. Rozsvítí-li se pravá strana chrámu odejde na věčnost muž, rozsvítí-li se levá tak žena.