Pochybujete o existenci nemrtvých? V záznamech žďárské i jihlavské kroniky najdeme záznam o podivuhodném protivampyrskému zásahu, který se odehrál v 19. století. I vy můžete nasát zvláštní atmosféru Dolního hřbitova, který byl postaven podle kabalistických symbolů.
Tzv. Dolní hřbitov je jednou z prvních staveb, kterou pro žďárský klášter, konkrétně opata Václava Vejmluvu, realizoval Jan Blažej Santini – Aichl. Stavba hřbitova byla vyvolána reálnou hrozbou morové epidemie, která se ovšem žďárskému panství nakonec vyhnula.
V 19. století se stal správcem žďárského zámeckého velkostatku Alois Ulrich. Ke svým poddaným se choval velmi krutě a ti se ho báli. 22.2. 1817 Ulrich zemřel ve věku 60let a mnoho lidí si oddychlo, že budou mít konečně klid. To ovšem netušili, že se ho jen tak nezbaví. Zlý správce totiž terorizoval své okolí i po smrti. Když jeho řádění překročilo únosnou mez, byl povolán jihlavský kat, odborník na takové případy.
Ten přikázal hrobaři, aby hrob i rakev otevřel a k úžasu všech v nich našel tělo, které jako by v hrobě pouze odpočívalo – neneslo žádné známky zkázy. Kat oslovil Ulricha jménem a ten otevřel oči a zvolna se posadil. Poslední šanci dal nemrtvému kněz, který se pokusil s ním promluvit. Vlídná domluva však nepřinesla ovoce a Ulrich se všemu jen vysmíval. Kněz zhrzeně odešel a kat nasadil tvrdší laťku. Na řadu přišlo předčítání ze staré knihy, ale když dočítal, mrtvý se začal stavět na nohy. Byl však sražen zpět do hrobu, kam přiskočil i kat se svou další pomůckou – ostrým rýčem. Tímto nástrojem usekl Ulrichovi hlavu a ke všeobecnému překvapení z rány vytryskla čerstvá krev. Zkušený kat nasypal Ulrichovi do úst a všech ran talíř máku a pomocným pacholkům nařídil, aby tělo zasypali nehašeným vápnem. Rakev poté byla důkladně uzamčena a také Ulrichův duch se nikdy více neobjevil.
Jak je ale možné, aby mrtvý živořil i po smrti a doslova sršel energií? Někteří záhadologové se domnívají, že by se to dalo vysvětlit mimořádnou architektonickou koncepcí hřbitova, na které se podíleli dva velcí znalci kabaly – Giovanni Santini Aichl a žďárský opat Vejmluva. Stavba dolního hřbitova je založena na půdorysu trojúhelníku – symbolu nejsvětější Trojice. Půdorys kostela by měl představovat lidskou lebku. Dohromady jde o kabalistický symbol úplnosti, vítězství života nad smrtí. Uprostřed původní části hřbitova stojí socha anděla, který pozounem svolává mrtvé k poslednímu soudu. V roce 1755 bohužel došlo k rozšíření hřbitova, které narušilo původní symboliku.