Za vůní dřeva na pily, do srubu a ke kanálům: 15 tipů za tradicí dřevařství nejen na Šumavě

Weisshuhnův kanál sloužil v minulosti jako papírenský splav a dodnes je v provozu. Byl postaven na přelomu 20. století z popudu podnikatele Carla Weisshuhna pro chod továrny a papírnu v Žimrovicích.

Stálá interaktivní expozice, která návštěvníka uvede do tajů vlastností dřeva. Mimo interaktivní expozici nabízí návštěvnické centrum aktivní účast v zážitkové dílně při tvorbě předmětů ze dřeva a levné, ale přitom velmi kvalitní ubytování v jednom apartmánu a dvou pokojích (čtyř a šestilůžkovém).

V muzeu si můžete prohlédnout technické předměty související s místní lokalitou. Muzeum se soustřeďuje na vojenskou a historickou techniku, dřevozpracující techniku, speleologii a těžbu hornin.

Doba vzniku vodní pily s mlýnem není známa, vnitřní vybavení pily se datuje k roku 1865. Dnes je pila uvedena zpět do funkčního stavu a je možné jí navštívit.

Muzeum Dřevařství v Dlouhé Vsi na Šumavě je tematicky zaměřeno na těžbu, zpracování, transport dřeva a jeho následné využití. Tyto činnosti byly pro oblast Centrální Šumavy, Blanského lesa a Horního Pootaví hlavním předmětem činnosti a zdrojem obživy místních obyvatel.

Obec Modrava pro připomenutí dřevařského řemesla vybudovala roku 2021 nejen kopii dřevorubecké chýše, ale dává možnost vidět na vlastní oči milíř na výrobu dřevěného uhlí a saně na svážení dříví.

Zpestřete si toulky Šumavou návštěvou hned dvou vodních elektráren – Vydry a Čeňkovy pily. Mohlo by se zdát, že tyto dva široko daleko nejvyhledávanější turistické cíle jsou dnes už jen zajímavou technickou památkou. Opak je ale pravdou! Obě elektrárny stále věrně slouží a dodávají elektřinu.

Expozice je umístěna v žulové budově, známé v Harrachově jako Šindelka. Šindelová střešní krytina se zde vyráběla od počátku 19. století až do 30. let 20. století. K vidění je lesnická a myslivecká expozice.

Expozice Schwarzenberského kanálu v obci Jelení Vrchy najdete přímo u cesty lemující plavební kanál, ve staré fořtovně. Před ní je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál.

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně umístěná v objektu hájenky před hradem v Malenovicích představuje domácké zpracování nejdostupnějších přírodních materiálů – dřeva, proutí a slámy – jako významnou součást tradiční lidové kultury.

Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.

Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Ve staré četnické stanici nebo v sednici u tkadleny se můžete ocitnout, když zamíříte do Regionálního muzea v Nečtinech na Plzeňsku. Dům, kde se expozice nachází, byl postaven ve druhé polovině 18. století a dříve v něm fungoval hostinec, kde se čepovalo vyhlášené pivo.

Na břehu Roklanského potoka v Modravě se nachází nemovitá kulturní památka , která v historii sloužila jako pila na rezonanční dříví, kterou založil František Bienert (1788-1866), rodák z Warnsdorfu.

Stálá expozice unikátního technického díla Schwarzenberského plavebního kanálu, historie a přírody obce Chvalšiny, archeologických nálezů v obci a jejím okolí, historie dřevařství na Šumavě.