Na trase naučné stezky budete procházet zachovalou příměstskou, v minulosti intenzivně obhospodařovanou, zemědělskou krajinou s usedlostmi, kolem kterých se dosud nachází fragmenty zahrad, sadů, vinic a pastvin. Celé území je cenné ekologicky, biologicky, geomorfologicky a také historicky.
Nejcennějšími lokalitami, které cestou navštívíte, jsou chráněná území – přírodní památky
Havránka,
Salabka a
Velká skála. Naučná stezka začíná na křižovatce úvozové cesty a Nádvorní ulice cca 25 m od pokladny
Botanické zahrady Troja JIH. Na trase stezky je na zhruba
3 km rozmístěno celkem
9 informačních panelů a panorama na vřesovišti Pustá vinice. Na celou trasu byste si měli udělat alespoň 2,5 – 3 hodiny času. Poměrně náročné je stoupání od úvodního panelu úvozovou cestou plnou výmolů a říčních valounů a oblázků. K náročnějším úsekům patří také
strmý výstup od prameniště Haltýř k přírodní památce Velká skála.
Celá trasa je dobře
značena klasickou značkou všech naučných stezek – bílým čtvercem se zeleným pruhem v úhlopříčce. Naučná stezka končí na zastávce
autobusu 112 „Kovárna". Trasu můžete také opustit v
polovině - z
parkoviště Botanické zahrady jehož spodní částí stezka prochází, a odjet autobusem
144 a 102 (zastávka Na Pazderce) jedoucí na
metro C – Kobylisy.
Stezka
vede mimo část Botanické zahrady,
ve které se platí vstupné, vstup na ni je tedy zdarma. Cesty přírodním areálem botanické zahrady, tedy i tato naučná stezka, se během zimy neudržují. Stezka
není určena pro jezdce na koních a cyklisty, těm je vstup do přírodního areálu botanické zahrady zakázán.
Nejzajímavější místa na trase naučné stezky
Na trase naučné stezky navštívíte
jediná dvě vřesoviště v
Praze. Přírodní památku
Salabka a přírodní památku Havránka, kde vřesy rostou v lokalitě zvaném Pustá vinice. Menší porosty vřesu rostou v Troji i na buližníkových výstupech nad prameništěm Haltýř a na Velké skále.
Přírodní památka Salabka
Na kyselých výchozech buližníků se dobře daří vřesu, který tu nejčastěji roste s metličkou křivolakou. Výchozy břidlic indikují nejčastěji společenstva s dominancí válečky prápořité a hlaváče bledožlutého s dalšími doprovodnými druhy, např. kostřavou žlábkatou, ovsíkem vyvýšeným, ovsířem lučním nebo jasně žlutě kvetoucím štírovníkem růžkatým. Nápadným vzhledem koncem léta upoutá máčka ladní, nápadná svými šedomodře ojíněnými květenstvími a známá jako tzv. stepní běžec.
Přírodní památka Havránka – údolí potoka Haltýř
Toto chráněné území se skládá ze dvou samostatných částí – prameniště potoka Haltýř a vřesoviště Pustá vinice.
V Haltýři je předmětem ochrany
několik pramenů, z nichž nejsilnější byl v minulosti jímán cisternou a využíván pro potřeby
Trojského zámku. Dnes je chráněn dřevěným přístřeškem. V mokřadní vegetaci u prameniště dominuje
sítina sivá a
vrbovka chlupatá, z dalších druhů zde můžete vidět bíle kvetoucí
tužebník jilmový, přesličku bahenní nebo časně na jaře kvetoucí
devětsil bílý. V mokřadu najdete i pobytové stopy
divokých prasat - v zadní části prameniště je kaliště a na sloupcích zábradlí, které mokřad ohraničuje, se pravidelně nachází stopy bahna, které tam černá zvěř zanechá, když se o sloupky otírá.
Přírodní památka Havránka – vřesoviště Pustá vinice
Na minerálně chudých výchozech buližníku roste, stejně jako na
Salabce, vřes obecný. Mimo dominantního vřesu a metličky křivolaké zde roste například
jestřábník chlupáček, kyselka obecná a
zvonek okrouhlolistý. Část chráněného území s hlubší půdou zarůstají teplomilné keře, především
trnky,
šípkové růže a různé
hlohy. Vřesoviště
Pustá vinice bylo v minulých letech značně poničeno – cyklisté a jezdci na koních si zkracovali cestu vřesem, nerespektovali, že se jedná o cenné chráněné území a nikoli jízdní dráhu. Proto byla v dubnu 2006 velká část Pusté vinice sanována, erozní rýha byla zavezena vřesovištním substrátem, který byl pokryt kokosovou rohoží, a následně oset.
Přírodní památka Velká skála
Velká skála je
nejvýše položené zastavení na trase naučné stezky (vrchol Velké skály dosahuje 314 m.n.m.). Celé území tvoří výrazný skalní hřeben, zčásti ukrytý mezi stromy, tvořený
buližníky a na úpatí také buližníkovou sutí. Vegetace Velké skály je velmi chudá a z velké části tvořený nepůvodními společenstvy. Úpatí svahů pokrývá druhotně vysázený
modřín,
akát a borovice černá. Původní společenstva nalezneme ve vrcholových částech masivu. Jsou to především porosty s dominantním vřesem a s dalšími doprovodnými druhy, které již znáte z vřesoviště
Salabka nebo Pustá vinice.
Průvodcovská služba
Pokud se chcete na trasu naučné stezky vydat s průvodcem, můžete si ho předem objednat na telefonu 603 582 191 (Mgr. Eva Vítová) nebo e-mailu pruvodci@botanicka.cz. V případě zájmu lze výklad uzpůsobit přání nebo probírané školní látce (např. rostlinná společenstva, naše rostliny, jehličnaté a listnaté dřeviny apod).