Renesanční kostelík a lapidárium Trojice s kamennými a dřevěnými plastikami. První zmínka o renesančním filiálním kostelíku sv. Trojice a hřbitovu pochází z roku 1605. V roce 2023 se znovu otevřel po dlouhé rekonstrukci.
Stávající dřevěná loď s ochozem (v lidovém stylu) i sakristie pochází z r. 1754. Uvnitř ve zdi kostelíka je zasazena
náhrobní deska rytíře Jana Žernovského z Žernoví z roku 1585 a na jižní stěně presbytáře je zabudována cenná Pieta, která se původně nacházela ve zdi kolem hřbitova, jenž byl zrušen roku 1919. Kostelík
na konci 19. století značně chátral, až byl vydán zákaz bohoslužeb a roku 1908 se dokonce jednalo o jeho zbourání. Nakonec však byl opraven a konaly se tu bohoslužby pro studenty. Na svátek sv. Trojice se tu také konaly pravidelné poutě.
V roce 1968 převzalo správu kostela
Valašské Muzeum v přírodě, roku 1971 Vlastivědný ústav ve Vsetíně (dnešní
Muzeum regionu Valašsko ve
Vsetíně). Po rozsáhlých opravách a průzkumech byl v r. 1980 objekt zpřístupněn veřejnosti – bylo zde zřízeno lapidárium.
Rekonstrukce
Areál se veřejnosti uzavřel v roce 2017, rekonstrukce byla rozdělena na dvě etapy. V rámci I. etapy, která proběhla v letech 2018 – 2019, došlo nejprve k rekonstrukci samotné budovy kostela. Během unikátní přestavby byly doplněny chybějící části konstrukce krovu i obvodových stěn. Na střechu putovalo 50 tisíc nových šindelů, kostel dostal také nové gabionové základy, systém odvodnění obvodových zdí, elektroinstalaci a poplachový systém. Byly také restaurovány některé historicky cenné části objektu.
Na začátku roku 2022 pak odstartovala II. etapa, jež se týkala prostranství kolem kostela. Na úvod revitalizace proběhlo smýcení stromů, které byly nemocné nebo ohrožovaly provoz na přilehlých komunikacích. Následně došlo na úpravy terénu, které sebou přinesly i zajímavé archeologické nálezy v podobě několika hrobů s lidskými ostatky datovanými do sedmdesátých let 19. století.
Prostranství kolem kostela se díky rozsáhlé úpravě změnilo na příjemnou odpočinkovou zónu se zelení, chodníky a novým umělým osvětlením. Přibyly také sociální zařízení a příjezdová komunikace, která kromě jiného umožní případný rychlejší zásah složek integrovaného záchranného systému. Hlavním návštěvnickým lákadlem je nová naučná stezka Ze života hmyzu s broukovištěm a informačními sloupky, jež jsou opatřeny věrnými modely nejznámějších zástupců hmyzu v nadživotní velikosti. Došlo také k obnově venkovní expozice kamenných soch a náhrobků s kříži i výměně oplocení areálu.
Interiér kostela
Jsou zde shromažďovány kamenné a dřevěné plastiky architektonického, náhrobního a oltářního charakteru, převážně z katastru města. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století.
Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň.