V bývalém terezínském krematoriu se nachází expozice „Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu“. Židovský terezínský hřbitov je v současnosti upraven jako pietní místo. Bohušovická kotlina se změnila v sad zapadající do okolní krajiny.
Přelidněnost,
nedostatek vody a jídla, nedostatečné zdravotní vybavení a nemožnost udržovat potřebnou hygienu – to vše vedlo ke
vzniku mnoha epidemií. V
Terezíně se vyskytovaly
průjmy, tuberkulóza, břišní tyfus i kožní choroby. Nejčastěji zde umírali staří Němci, kteří si ve vlasti svůj pobyt zde zaplatili s tím, že zde budou moci přežít do konce války. Na zdejší podmínky nebyli připraveni a vzhledem k neschopnosti pracovat nedostávali ani dostatečné příděly potravin. Celkem v Terezíně
zemřelo na 35 000 lidí.
Mrtví byli pohřbíváni v
Bohušovské kotlině. Tak vznikl židovský hřbitov, na němž bylo v září roku 1942 uvedeno do provozu krematorium. Zde byli
spalováni mrtví z ghetta, vězňové z
Malé pevnosti a nakonec i oběti z litoměřického koncentračního tábora. Dominantou židovského hřbitova, na němž je pohřbeno asi
9000 zemřelých, je
kamenná menora.