Lobkowiczký palác v areálu Pražského hradu doposud vlastní starobylý panský rod Lobkowiczů. Vystřídalo se zde mnoho členů rodu a několikrát byl palác rodině odebrán. Po jeho navrácení zde Lobkowiczové zřídili rodinné muzeum, které je díky své povaze nejen českým, ale i evropským unikátem.
Lobkowiczký palác sousedí s bývalým Ústavem šlechtičen, na úplném konci areálu Pražského hradu a východu ke Starým zámeckým schodům. Po celý rok můžete v paláci obdivovat rodinné sbírky rodu Lobkowiczů. Expozice vás provede historií rodu a seznámíte se také s nejvýznamnějšími rodovými postavami. Sbírka je největší a nejstarší uměleckou sbírkou v České republice, kterou doposud vlastní původní majitelé. Expozice je umístěna ve dvaadvaceti výstavních sálech a k vidění je zde na dva tisíce exponátů, jako jsou například jídelní servisy rodiny, zbraně nebo notové zápisy slavných hudebních skladatelů. Kromě vzácných uměleckých předmětů budete moci spatřit i osobní předměty členů rodu Lobkowiczů.
Zážitek z prohlídky muzea umocňuje unikátní audioprůvodce jež je zahrnut v ceně vstupenky. Zajímavě zpravovaná audioprohlídka s poutavou hudbou v pozadí provede návštěvníky během jedné hodiny galeriemi muzea a zajímavou formou připomene českou historii 20. století. Našimi návštěvníky velice oblíbený audioprůvodce je namluven členy rodiny Lobkowiczů a hlavním kurátorem sbírek.
Z historie paláce: na místě paláce kdysi stávaly dva velké gotické domy. Palác byl budován na jejich místě ve dvou etapách. Před polovinou 16. století ho začal stavět Wolf Krajíř z Krajku a po něm v roce 1554 páni z Pernštejna. Roku 1627 se stal majetkem Polyxeny z Lobkovic. Pro Václava Eusebia z Lobkovic přestavoval palác v letech 1651-68 Carlo Luragho. Dvoupatrový palác s jednoduchým hladkým průčelím se rozkládá kolem dvou nádvoří se zbytky sgrafit a pozůstatky renesančních stavebních detailů z pálené hlíny.
V prvním patře se v původní podobě dochovaly kaple sv. Václava a dva sály z třetí čtvrtiny 17. století s krby. Zdobí je bohaté nástropní neobyčejně jemné štukatury technikou terakoty. Je zde vymalován Triumf Caesarův, Hostina bohů, Apollón pod Parnasem, Múzy, alegorie ročních dob a světadílů a drobnější mytologické výjevy jako Ganymedes, Apollón a Dafné, Únos Evropy a Venuše. V kapli jsou kruhové medailony s výjevy z legendy o sv. Václavu. Na oltáři kaple je obraz sv. Václava od Petra Brandla z roku 1723.