ÚvodCo chcete dělat?PamátkyMauzoleum slavných biskupů v Olomouci
Památky

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci

V katedrále svatého Václava v Olomouci můžete navštívit po rekonstrukci zpřístupněné mauzoleum slavných biskupů. Opravou prošly kromě hrobky a sarkofágů také fresky, nábytek a sochy. Na jeho vznik a další opravy získala římskokatolická farnost peníze z norských fondů.

Zážitek umocní nové osvětlení i krásný výstavní prostor. Cílem projektu bylo zachování kulturního a duchovního dědictví Evropy. Katedrála sv. Václava se svým dvouvěžovým průčelím patří neodmyslitelně k panoramatu města. Třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 m, je nejvyšší kostelní věží na Moravě (a druhou nejvyšší v ČR). Na konci 19. století získal interiér i exteriér stavby novogotickou podobu.

Pod presbytářem se nachází krypta přístupná dvěma postranními schodišti. Na jižní straně trojlodí je vstup do manýristické kaple sv. Stanislava. Po stranách vstupu do kaple jsou náhrobní desky z 16. a počátku 17. století. V hrobce dolní krypty dnes naleznete čtyři zrestaurované sarkofágy s ostatky olomouckých biskupů. Sarkofág, patřící Františkovi z Ditrichštejna je prázdný, ve třech zbylých odpočívají ostatky Karla II. z Lichtenštejna, Viléma Jana Vojtěcha z Kolovrat a Marie Tadeáše, hraběte z Trauttmansdorfu. Tři rakve jsou barokní a cínové, jedna měděná a klasicistní. Ostatky biskupa Františka z Ditrichštejna, který žil v letech 1570 až 1636 – a býval nazýván „českým kardinálem Richelieu" – jsou pohřbeny na neznámém místě.

Na novogotickém oltáři při jednom z pilířů trojlodí je umístěn relikviář s ostatky sv. Jana Sarkandera (svatořečeného papežem Janem Pavlem II. v roce 1995). Dómské varhany patří k nejlepším romantickým nástrojům v ČR.
 

Z historie katedrály

Kostel sv. Václava začal stavět před rokem 1107 olomoucký údělný kníže Svatopluk a roku 1131 jej vysvětil biskup Jindřich Zdík. Biskupský a později arcibiskupský kostel sv. Václava byl současně místem, kde se odehrávaly důležité dějinné události překračující svým významem hranice regionu. Roku 1469 zde část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále.

Aktuality