Městská památková rezervace Olomouc

Městská památková rezervace je nejstarší částí Olomouce, která byla až do konce 19. století uzavřena hradbami a pevnostním pásmem a přístupná jen městskými branami. Po pražské městské památkové rezervaci se jedná o druhou nejrozsáhlejší rezervaci v České republice. Osobitý charakter MPR je dán její kulturně historickou minulostí, v níž měla až do třicetileté války postavení největšího a hlavního města na území Moravy. Navíc byla Olomouc také hospodářským, správním, vzdělanostním a církevním centrem úrodného a bohatého regionu Hané.
 

Co vše je součástí olomoucké MRP?

Městská památková rezervace Olomouc zaujímá území o ploše přibližně 87 ha. Jde o nejrozsáhlejší historický městský útvar na Moravě. V rámci MPR je chráněno 280 objektů (měšťanské domy, kostely, sochy, kašny, městské opevnění apod.) zapsaných ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. Nejvýznamnější z nich jsou zapsány jako Národní kulturní památky: Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava, kostel sv. Mořice, soubor barokních kašen a sloupů a vila Primavesi. Od počátku 21. století se Olomouc pyšní i pamětihodností zapsanou do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, Čestným sloupem Nejsvětější Trojice.
 

Královské sídelní město napříč dějinami

Abychom pochopili unikátnost městské památkové rezervace Olomouc, musíme nahlédnout opravdu hluboko do minulosti, téměř až na úsvit evropských dějin. Na místě dnešního města bývalo totiž osídlení odedávna – našly se zde stopy po kulturách doby kamenné (tj. cca 8000-5000 let př.n.l.), bronzové, žili zde Keltové i Germáni, kteří splynuli se ze severu příchozími Slovany. V době markomanských válek (166-180 n.l.) na území dnešního Neředína měla svůj tábor římská vojenská posádka. Za dob Velkomoravské říše vzniklo několik kostelů a velmožové z rodu Mojmírovců zde vybudovali dvě sídla – na Petrském vršku (pozdější Předhradí) a na protějším Václavském návrší. Rodící se velkoměsto se stalo součástí západovýchodní obchodní a dopravní trasy Řezno – Praha – Olomouc – Krakov – Kyjev. Za vlády Přemyslovců v 11. století byl na Václavském návrší vybudován nový hrad Olomouc (od názvu hradu je odvozeno jméno města). Ve stejném období vznikl chrám sv. Václava, jako sídlo moravského biskupství a klášter Hradisko.
 
Ve středověku byla Olomouc královským sídelním městem a její význam podtrhuje v hustě zastavěné části monumentální architektura kostelů, chrámů, církevních i světských rezidenčních paláců, starých univerzitních budov a radnice. Právě zdejší radnice dodává spolu s okázalou architekturou tří až čtyřpatrových měšťanských domů na hlavních náměstích a ulicích historickému jádru Olomouce charakter velkého a významného historického centra. K specifickému charakteru městské památkové rezervace přispívá také její historická vojensko-strategická funkce a fakt, že byla v polovině 18. století přebudována na pevnost. Ta bývala vlastně až do nedaleké minulosti sídlem velkých vojenských posádek. V závislosti na pevnostní strategii obtékaly v minulosti území městské památkové rezervace ze všech stran přírodní i uměle vytvořené vodní toky. Po zrušení pevnosti v osmdesátých letech 19. století byly prostory kolem hradeb přeměněny v městské parky a městskou zeleň. Dnes tento přírodní prstenec dnes tvoří přirozenou hranici a přechodový článek mezi historickým jádrem a novými částmi města.