Katedrála sv. Václava je dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška je 102 m. Věž katedrály je zároveň nejvyšší novogotickou věží v České republice.
Stavbu
katedrály zahájil olomoucký údělný
kníže Svatopluk v letech 1104-1107. Ještě nedokončená stavba byla vysvěcena 30. června roku 1131, za její dokončení je označován rok 1141. Dnešní podoba katedrály z let 1883-1892 představuje svébytné monumentální dílo, které v sobě zahrnuje různé stavební etapy, počínaje románských slohem a novogotickým romantismem 19. století konče. Nově vzniklá silueta chrámu s hlavní
věží vysokou 100,65 m obohatila panorama
města a stala se jedním z jeho vizuálních symbolů.
V interiéru katedrály najdete
renesanční kaple svatého Stanislava s bronzovým náhrobkem biskupa Kuena a mramorový náhrobek posledních olomouckých Přemyslovců. Na severní straně chrámu je velká novogoticky upravená kaple sv. Cyrila a Metoděje, gotickou sakristií se dá projít do rovněž gotické křížové chodby, s níž sousedí kaple sv. Jana Křtitele.
Fresková výzdoba je dílem Jana Kryštofa Handkeho.
V katedrále se nachází také
největší zvon na Moravě. Od roku 2018 má zvon nové srdce vážící 330 kilogramů! Zvon vážící téměř osm tun se rozeznívá
ve stometrové věži, která je druhou nejvyšší kostelní věží v tuzemsku,
pouze při zvláštních událostech.
Krypta pod presbytářem má dvě patra. Horní patro krypty je zpřístupněné pro veřejnost. Dolní patro krypty slouží pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou
pohřbeni biskupové a arcibiskupové: František z Ditrichštejna, Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu a Maria Tadeáš Trauttmansdorff. V kryptě je také uloženo
srdce arcibiskupa a rakouského arcivévody Rudolfa Jana.