Otázka, kde ležela
pravlast Slovanů a odkud vyrazil
praotec Čech ke své pouti zakončené na
Řípu nám vrtá hlavou už stovky let. Kde se nacházela původní sídla Slovanů jen tušíme: ve východní Evropě kolem řek Visly, Dněpru, Dněstru a Západní Dviny, zhruba na území dnešní Ukrajiny. Drobné rody i větší kmeny, tedy Venedové, Antové či Sklaveni, se živili lovem a zemědělstvím. Jejich majetek i oni sami byli lákavou kořistí kočovných kmenů z východu a jihu, svá sídla si proto budovali v bažinách, které je chránily před nájezdníky.
Alfons Mucha a Slované v pravlasti
Jeden z mála obrázků dávné slovanské pravlasti nabízí
Alfons Mucha ve
Slovanské epopeji. Zajděte se podívat na obraz Slované v pravlasti a
další plátna z cyklu Slovanská epopej na
zámek v
Moravském Krumlově.
V pozadí v jasné noci plné hvězd hoří slovanská vesnice. Horda kočovníků pobila vesničany a odvádí nejenom jejich stáda, ale i mladé lidi, které prodá do otroctví. Ve spodní části obrazu se choulí muž a žena, kteří si zachránili život. Z jejich očí vyzařuje děs a hrůza, ale nad touhou po pomstě převažuje přání žít v klidu a míru. Tyto pocity nabývají skutečné podoby, stoupají vzhůru ke hvězdám a symbolicky se zhmotňují v postavu žrece – staroslovanského kněze, prosícího bohy o pomoc. Jeho pravou ruku podpírá ozbrojený mladík v červeném, symbol války, levou dívka v bílém, symbol míru.
Slovanští bohové
Pod tlakem divokých kočovníků z východu Asie opustili někdy v 5. až 6. století Slované své domovy a zamířili opačným směrem, než odkud přicházelo největší nebezpečí – na západ. Mluvili společným jazykem,
staroslověnštinou. V ní má základ nejenom
čeština, ale také
polština, ruština, bulharština, srbština, ukrajinština či
chorvatština. Lidé putující starou Evropou neměli jen společný jazyk a předky, ale také kulturní rysy. Jména některých bohů jako
Perun, Veles, Svantovít či
Svarožic proto nacházíme od východu přes okolí Jaderského moře a Balkán až k Baltu.
Seznámit se se
slovanskými bohy podrobněji můžete s
Kudy z nudy. Sochu
Radegasta u cesty z
Pusteven na
Radhošť zřejmě znáte, ale už jste někdy šli po
naučné stezce Po stopách slovanských bohů, která se proplétá okolím malebných vesniček
Bílov a
Potvorov v
Postřelí v
Plzeňském kraji? Zajímavým cílem výletu může být i
kamenná Bába, kterou slovanské ženy prosívaly o snadný porod a zdravé děti. Tu můžete vidět u Bezděkova v
Pošumaví.
Stěhování národů a město Viminacium
Balkán býval součástí Římské říše, ale Římané se sem nijak zvlášť nehrnuli. Při analýzách DNA nebožtíků pochovaných například v římském městě
Viminacium (leží na území dnešního Srbska, asi 12 kilometrů od současného města Kostolac, a v dobách jeho největší slávy v něm žilo čtyřicet tisíc lidí) však vědci objevili, že na severní hranici římského impéria žili vedle Římanů také Slované, Hunové a dokonce i lidé z Anatolie či z východní a severní Afriky. Počet imigrantů významně narostl právě v 5. a 6. století v období stěhování národů, což byla jedna z nejrozsáhlejších demografických změn v raně středověké Evropě.
Zatímco dřív tu žili jen jednotlivci, dnes má slovanský původ 30 až 60 procent obyvatel Balkánu. Geneticky se Slované podíleli na populaci nejen v oblastech, kde se dnes hovoří slovanskými jazyky, ale třeba i v Rumunsku nebo Řecku. V oblasti pevninského Řecka tvořili Slované kolem 35 procent, na ostrovech v Egejském moři dosahoval jejich podíl v tamější populaci až 20 procent.
Tipy pro milovníky archeologie a výlety za Slovany
Do Čech a na Moravu Slované dorazili v první polovině 6. století a na přelomu 6. a 7. století. Zaměřovali se na
zemědělství a
pastevectví, byli zruční
rybáři, lovci a
lesní včelaři, uměli orat i mlít obilí. Pěstovali obiloviny, luštěniny, olejnaté rostliny, ovoce, zeleninu a len, chovali prasata, drůbež, ovce, kozy, dobytek a koně. Z řemesel vynikalo
kovářství, tkalcovství, hrnčířství a
šperkařství. Obchodovali méně než jiné národy, prodávali třeba kožešiny a med, případně je vyměňovali kov, sůl a zbraně. Vyznačovali se mírumilovností a snášenlivostí, a tak postupně snadno splynuli s těmi, kteří ve střední Evropě žili před nimi, tedy s
Kelty a
Germány.
Po Slovanech se dochovala řada stop: stačí navštívit
archeologické expozice v našich
muzeích, podívat se na
Kudy z nudy na
archeologické skvosty anebo vyrazit na výlet k některému z dávných
slovanských hradišť. Do časů raného středověku a mezi staré Slovany se můžete vrátit třeba při prohlídce
Slovanského hradiště v Mikulčicích,
nejrozsáhlejšího slovanského hradiště objeveného v našich zemích. Vypravit se můžete také do
Památníku Velké Moravy ve
Starém Městě, do
archeologického muzea v přírodě Villa Nova Uhřínov anebo do
Archeoparku v
Chotěbuzi.
Vypravit se můžete i do
Archeoskanzenu v Modré u
Velehradu, kde v létě 2024 otevřeli takzvanou
Klenotnici Velké Moravy. V nové expozici si prohlédnete řadu středověkých šperků a dalších cenných artefaktů z období Velké Moravy, které znáte z učebnic dějepisu či dějin umění.
S prací a výzkumy Archeologického ústavu
Moravského zemského muzea, nálezy z
jižní a
východní Moravy a výsledky výzkumů o slovanském osídlení, Velké Moravě a počátcích křesťanství se seznámíte také v
Centru slovanské archeologie v
Uherském Hradišti. Pokud vás lákají spíš objevy pod širým nebem, máme pro vás skvělé tipy na místa neobjevená a téměř neznámá: vydejte se třeba na
slovanské hradiště Mařín a
slovanské hradiště Branišovice, k
mohylám u
Veselí nad Lužnicí anebo k
Češovským valům,
nejmohutnějšímu slovanskému opevnění u nás.
Zajímavé archeologické objevy
Země každý rok vydává zajímavé
poklady, od džbánů plných mincí až po
nejstarší studnu v Evropě. Jaké jsou nejzajímavější archeologické objevy poslední doby ve světě?
- Čeští a slovenští archeologové objevili v roce 2023 v džungli středoamerické Guatemaly prastaré mayské město Yax Balam. Vykopávky odhalily, že osídlení oblasti má téměř tři tisíce let dlouhou historii a město bylo asi tisíc let prosperujícím centrem regionu.
- K největším objevům roku 2021 patřilo tři tisíce let staré město, vůbec největší, jaké se kdy v Egyptě podařilo archeologům objevit. Bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době vlády faraona Amenhotepa III. a leželo pod nánosy písku poblíž proslulých památek v Luxoru.
- V severním Iráku archeologové objevili asi 2700 let starý lis na víno, zřejmě vůbec nejstarší na území severní Mezopotámie.
- V roce 2022 byl objeven vrak plavidla Endurance z expedice Brita Ernesta Shackletona. Loď, která vyplula v roce 1914 a roku 1915 u Antarktidy uvázla v ledu a pak se potopila, leží v hloubce asi tři tisíce metrů ve Weddellově moři.
- Nový pohled na staré objevy nabídl vysvětlení původu podivných předmětů, nalezených v 19. století na severním Kavkazu. Soubor zlatých a stříbrných trubiček nesou žezla pro panenky, ale nejstarší známá brčka na světě.
- V roce 2022 objevili čeští egyptologové v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech.
- Největší středověká pandemie moru ze 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například na Skandinávii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst. Ukázala to inovativní metoda analýzy starého rostlinného pylu z různých evropských zemí, na níž se podíleli i čeští vědci.