30 let od sametové revoluce: po stopách železné opony a co dnes najdete na hranicích?

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech.

Jednou ze tří českých věží, které se stavěly na počest německého kancléře Otto von Bismarcka, je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1909 a patřila k tajnostem Železné opony – stála totiž v hraničním zakázaném pásmu.

Památník obětem železné opony stojí asi kilometr od bývalé celnice na cestě, která za totality ležela za ostnatými dráty a sloužila výhradně pohraničníkům. Právě u Mikulova se odehrál bezpočet pokusů o útěk z totalitního Československa.

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Ve Slavonicích se nachází zcela nové muzeum. Muzeum najdete v přízemí barokní sýpky v ulici Jana Žižky čp. 4, je součástí Pevnostního areálu Slavonice.

Mobilní aplikace Příběhy železné opony představuje audio průvodce míst spojených s příběhy osob, které se snažili překonat nebo překonali železnou oponu.

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Hotel Jalta je symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. I dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

První skutečně otevřené muzeum věnující se ostraze státní hranice. Muzeum nabízí pohled na ostrahu hranic od 1. republiky až po současnost. Hlavní část expozice je věnována ostraze hranic spojené se železnou oponou.

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Stezka je rozdělena do dvou samostatných okruhů – Belveder a Debrník. Trasa Belveder vede volným terénem, je vhodná pouze pro pěší a má délku 1,5 km. Trasa Debrnik je vhodná také pro cyklisty a její délka je 4,5 km.

Trasa spojuje dvě středoevropské metropole Prahu a Vídeň. Vznikla díky snaze občanského sdružení Greenways – Zelené stezky. Na kole nebo pěšky tak objevíte kus historie i přítomnosti.

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

Vrch Havran (895 m) je nejvyšším bodem Tachovska. Na vrcholu stojí kovová kobaltově modrá konstrukce rozhledny. Dnes už ani nepoznáte, že tahle stavba ještě před pár lety sloužila armádě a byla přísně střeženým nedostupným objektem.

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Česko-rakouská přeshraniční naučná stezka představuje ve dvou okruzích (dlouhém a krátkém) historický vývoj místního regionu ve 20. století. Během této doby bylo místní území několikrát zasaženo dramatickými politickými změnami.

Nevšední turistickou atrakci najdete od května 2013 ve Valticích. Okružní trasa o délce necelých 5 km vede ze sousední rakouské obce Schrattenberg k Valticím – k romantické stavbě Kolonáda na nejvyšším bodě Lednicko – valtického areálu.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Všerubský průsmyk je zeměpisným a turistickým předělem mezi horskými pásmy pohoří Šumava a Český les.

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.