Země za ostnatým drátem: podél hranic po stopách železné opony

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

Jak vypadala železná opona? Proč vůbec vznikla a jak fungovala? A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům? To vše se dozvíte anebo si připomenete při návštěvě některých z míst, která před rokem 1989 patřila k ochraně státních hranic. Jedná se o bývalé celnice i rozsáhlé prostory, kudy se železná opona táhla. Pojďte si s Kudy z nudy prohlédnout památníky či repliky železné opony!

Valticím se říká hlavní město vína – a pokud se sem vypravíte, zjistíte, že nejde o nadsázku nebo žert. Kromě Salonu vín, několika vinoték a vináren tu najdete například vinařské muzeum a střední odbornou školu vinařskou, můžete také navštívit zajímavé podzemí a projít se po naučné vinařské stezce.

První skutečně otevřené muzeum věnující se ostraze státní hranice. Muzeum nabízí pohled na ostrahu hranic od 1. republiky až po současnost. Hlavní část expozice je věnována ostraze hranic spojené se železnou oponou.

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

Ve Slavonicích se nachází zcela nové muzeum. Muzeum najdete v přízemí barokní sýpky v ulici Jana Žižky čp. 4, je součástí Pevnostního areálu Slavonice.

Česko-rakouská přeshraniční naučná stezka představuje ve dvou okruzích (dlouhém a krátkém) historický vývoj místního regionu ve 20. století. Během této doby bylo místní území několikrát zasaženo dramatickými politickými změnami.

Památník obětem železné opony stojí asi kilometr od bývalé celnice na cestě, která za totality ležela za ostnatými dráty a sloužila výhradně pohraničníkům. Právě u Mikulova se odehrál bezpočet pokusů o útěk z totalitního Československa.

Správa Národního parku Podyjí vytvořila u návštěvnického centra v Čížově na Znojemsku geopark, který představuje 12 základních hornin nacházejících se na tomto chráněném území.

Mobilní aplikace Příběhy železné opony představuje audio průvodce míst spojených s příběhy osob, které se snažili překonat nebo překonali železnou oponu.

Je největší oborou v České republice, rozprostírající se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území tzv. Dyjského trojúhelníku. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkám vodními kanály, slepými rameny a tůněmi.

Jak žili ti, kteří obývali nízké domky? Jaký byl jejich všední den? Jak prožívali odloučení od svých rodin? Co všechno museli umět a znát? To vše se dozvíte v Muzeum Pohraniční stráže, které spravuje Klub vojenské historie bPS Hraničář a snaží se tyto staré vzpomínky oživit.

Hotel Jalta je symbolem luxusu. Málokdo ale ví, že stojí na protiatomovém krytu pro zhruba 150 osob. I dnes to po otevření pancéřových dveří vypadá, jakoby odtud agenti StB odešli teprve včera.

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Atom Muzeum Javor 51 je unikátní muzeum jaderného zbrojení, které naleznete v podzemním bunkru mezi vesnicemi Míšov a Borovno v Brdech.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Trasa spojuje dvě středoevropské metropole Prahu a Vídeň. Vznikla díky snaze občanského sdružení Greenways – Zelené stezky. Na kole nebo pěšky tak objevíte kus historie i přítomnosti.

Největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Muzeum je zaměřeno na vozidla a těžkou bojovou techniku, výzbroj a výstroj Československé armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii.

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Jednou ze tří českých věží, které se stavěly na počest německého kancléře Otto von Bismarcka, je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1909 a patřila k tajnostem Železné opony – stála totiž v hraničním zakázaném pásmu.

Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.

Nejvyšším vrcholem Českého lesa a zároveň neodmyslitelným symbolem krajiny v okolí Domažlic je Čerchov (1042 m n. m.). Vydat se sem můžete na kole i pěšky. Areál v okolí kamenné Kurzovy rozhledny prochází postupnou revitalizací.

Podobně jako v klášterních knihovnách bývaly skříně plné zakázaných knih, bylo Česko do roku 1989 plné zakázaných míst. Zdaleka nešlo jen o místa podél železné opony, nepřístupná byla řada památek, rozsáhlé lesy v Máchově kraji a dokonce i několik budov v centru Prahy. Kam se za nimi dnes vypravit vám poradí Kudy z nudy.

Jen těžko byste našli město s hezčí polohou než právě Mikulov, rozložený na posledních výběžcích Pálavy a obklopený vinicemi. Právě vinohrady vám napoví, že jste v centru Mikulovské vinařské podoblasti a s vínem se tu potkáte doslova na každém kroku – v malebných historických uličkách i na zámku.

Nová Bystřice je městečko téměř na česko-rakouských hranicích, na rozhraní dvou přírodních parků. Známější je Česká Kanada, která také dala jméno celé oblasti. Od roku 1897 sem až do roku 2022 jezdívala z Jindřichova Hradce úzkokolejka a v Nové Bystřici měla konečnou. Doufejme, že se vlakové spojení opět podaří obnovit. Než se tak stane, doveze vás sem autobus nebo vlastní automobil. Navštívit zde můžete krásné muzeum veteránů, původní opevnění anebo ochutnat pravou jadranskou zmrzlinu na náměstí.

Město s královskou pověstí a impozantní polohou nad řekou Dyjí je zároveň centrem Znojemské vinařské podoblasti. Historické jádro s četnými kostely si uchovalo renesanční styl; je plné křivolakých uliček, romantických vyhlídek a půvabných zákoutí.

Město v nejjižnějším cípu na jihu Čech je vstupní bránou do Novohradských hor. Jeho dominantou je mohutný opevněný hrad, ale vaší pozornosti by neměla uniknout ani obnovená historická kovárna a romantické Terčino údolí, anglický park s řadou drobných staveb, ležící na západním okraji města.

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Alpy a Grossglockner, krásná jezera, horské túry, Dunaj, Vídeň, Salcburk, Hallstatt a klášter v Melku, vídeňský řízek, sýrové špecle a kaiserschmarrn, dort Sacher, Prátr a adventní trhy: je tolik věcí, které máme rádi na Rakousku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich jižních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rakousko!

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Prozkoumejte malebný městys Všeruby ležící ve Všerubském průsmyku, asi 16 km jižně od Domažlic a nabídku turistických atraktivit. Kdysi tudy vedla významná obchodní stezka do Regensburgu, na jejímž místě byla vystavěna kdyňsko-bavorská silnice. Cennou stavbou je kostel sv. Archanděla Michaela z roku 1650. Všeruby s dobrým turistickým zázemím jsou výborným výchozím bodem pro výlety do sousedního Bavorska. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Nevšední turistickou atrakci najdete od května 2013 ve Valticích. Okružní trasa o délce necelých 5 km vede ze sousední rakouské obce Schrattenberg k Valticím – k romantické stavbě Kolonáda na nejvyšším bodě Lednicko – valtického areálu.

Stezka je rozdělena do dvou samostatných okruhů – Belveder a Debrník. Trasa Belveder vede volným terénem, je vhodná pouze pro pěší a má délku 1,5 km. Trasa Debrnik je vhodná také pro cyklisty a její délka je 4,5 km.

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Památník se nachází se v místní části Hájek u obce Všeruby. Je zde postaven na památku všem, kteří za pokus o přechod státní hranice do svobody zaplatili životem. Kámen je z orlovických lesů, kudy vedla cesta ke hranicím.

Památník představuje roztržená pouta a je věnovaný lidem, kteří zemřeli v letech 1948 až 1989 na hranici při pokusu emigrovat z tehdejšího Československa. Byl slavnostně odhalen v roce 2006.

Všerubský průsmyk je zeměpisným a turistickým předělem mezi horskými pásmy pohoří Šumava a Český les.

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Horské šumavské městečko se během staletí proměnilo ze zapadlé osady hluboko v lesích v oblíbené středisko zimní i letní turistiky a rekreace. Kromě přírodních krás a sportovních areálů se můžete těšit i na muzeum loutek a historických motocyklů, obnovený pivovar, motokáry nebo lanové centrum.

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Název nejzápadnějšího města České republiky, vklíněného v Ašském výběžku mezi Bavorsko a Sasko, pochází z německého jména ryby – lipana, kterého má Aš ve znaku. Hlavními turistickými lákadly nejsou historické památky, ale muzeum a zajímavá místa v okolí: rozhledna Háj a přehrada Bílý Halštrov.

Šumavská obec leží uprostřed šumavských plání podél toku Teplé Vltavy. Vyhlášené bývaly zdejší Anenské poutě, dnešní výletníci se sem jezdí hlavně na pěší a cyklistické toulky Šumavou spojené se zastávkou na Chalupské slati a prohlídkou sovích voliér, které tu zřídil Národní park Šumava.

Obec západně od Přimdy je známá především jako hraniční přechod mezi Českem a Německem. Leží v samém srdci magické krajiny Českého lesa, v kraji plném zaniklých osad, rašelinišť a zničených kostelů a zámků, ztracených v hlubokém lesním tichu.

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Vrch Havran (895 m) je nejvyšším bodem Tachovska. Na vrcholu stojí kovová kobaltově modrá konstrukce rozhledny. Dnes už ani nepoznáte, že tahle stavba ještě před pár lety sloužila armádě a byla přísně střeženým nedostupným objektem.

Vyhlídka na 90 m vysokém skalisku patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí. Z dřevěného altánku na vrcholu skály se odkrývá fantastický výhled nejenom na široké údolí řeky Dyje, ale i na nejmenší rakouské město Hardegg.

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Při bývalé státní hranici s Rakouskem se nachází hotel, který sloužíval jako sídlo finanční stráže a celnice.

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.