Vlčí hora nedaleko Černošína svojí nadmořskou výškou 703,6 metrů výrazně převyšuje veškeré kopce v okolí. Je nejen důstojnou dominantou krajiny a přírodního parku Kosí potok, ale také je nejvyšším bodem Pernarecké pahorkatiny i celého geomorfologického celku Plaská pahorkatina.
Vlčí horu naleznete
nad hlubokým údolím Kosového potoka a jeho
soutokem se Mží (převýšení od soutoku k vrcholu je 300 metrů). Vrchol hory je zčásti zalesněn, některé jeho svahy mají suťový charakter, na jiných místech najdete křoviny, zbytek pokrývají louky a pastviny. Na východním úbočí se rozkládá
přírodní památka Černošínský bor a na jihovýchodním úbočí
přírodní rezervace Pod Volfštejnem.
Vlčí hora je
vyhaslou třetihorní sopkou, nejjižněji položenou výlevnou sopkou v Českém masivu. Její vznik souvisí s nedalekým Mariánskolázeňským zlomem. Sopečné horniny prorazily starohorní chloriticko-sericitické fylity, aby se
ve formě lávy opakovaně vylily na povrch. Tyto čedičové horniny vytvořily nepravidelné sopečné těleso o rozloze přibližně 1,5 km na 2,5 km. Vlčí hora však není tvořena jen porézními lávovými horninami, ale také
sopečnými vyvrženinami jako např.
sopečným prachem,
pískem,
škvárou a struskami.
Skoro dvě staletí je Vlčí hora
vyhlášenou mineralogickou lokalitou na západě Čech, již
J. W. von Goethe obdivoval zdejší krystaly, přesto není ani dnes problémem
najít zajímavé krystaly augitu, amfibolu a vzácněji přeměněného olivínu. Výskyt volných krystalů je omezen na dvojici nevelkých výkopů umístěných cca 200 metrů severovýchodně od vrcholu v zalesněném svahu nad pastvinou, další místo je nedaleko cesty od silnice. V nich
lze najít kameny po dešti
i na povrchu. Slavného básníka pakpřipomíná na Vlčí hoře
skalní sráz na jihozápadní straně vrcholu zvaný
Goethova vyhlídka. Za dobré dohlednosti je vidět
část Šumavy, pásmo
Českého lesa s výraznou
Přimdou, plochá
Tepelská vrchovina s vystupujícími stolovými horami a dokonce i
paneláky v Plzni.