Činnou sopku v Česku samozřejmě nenajdete, a tak musíte vzít zavděk výlety po vyhaslých vulkánech. Výhodou je, že nemusíte cestovat nikam daleko, protože je najdete leckde, namátkou v
Doupovských horách a v
Českém středohoří, kolem
Karlových Varů i kolem
Bruntálu anebo v
Bílých Karpatech.
Chrudimsko a maketa sopky
Vzdělávací sopečnou jízdu můžete stylově zahájit v
záchranné stanici pro živočichy Pasíčka na
Chrudimsku, kde na jaře otevřeli
interaktivní návštěvnické centrum Brána do pravěku. Do pravěkého světa, který se kdysi nacházel na území dnešních
Železných hor, mohou nahlédnout všichni bez rozdílu věku, expozice je většinou bezbariérová a řada exponátů je doplněna popisky v Braillově písmu. Sahat, prozkoumávat, prohrabávat a prolézat je nejenom dovoleno, ale dokonce přikázáno, jedině tak si totiž Bránu do pravěku opravdu užijete. Vraťme se však k sopkám: v Pasíčkách totiž vznikla
maketa sopky, sloužící jako prolézačka, hned vedle pak je naučná cedule popisující sopky na území
geoparku Železné hory. Možná tu najdete další inspiraci pro vaše výlety!
Komorní hůrka
Jednou z nejznámějších a také nejmladších sopek v Česku je
Komorní hůrka, nevysoký vrch mezi
Chebem a
Františkovými Lázněmi. Památník vsazený ve skále připomíná, že o její popularitu se zasloužil
německý básník Johann Wolfgang Goethe, ovšem sopečný původ Komorní hůrky potvrdil teprve
Kašpar hrabě Šternberk, znalec hornictví a vlastník uhelných dolů, když dal v letech 1834–1837 do úbočí kopce razit štolu. Práce trvaly celé tři roky, ale štola nakonec dosáhla sopouchu a potvrdila tak, že Komorní hůrka je skutečně bývalá sopka. Pokud se vám podaří najít kráter, trochu vás zklameme: nejde o kráter, ale o
starý lom na sopečný prach, kterým se vysypávaly cesty ve
Františkových Lázních. Na Komorní hůrku vede z lázní červená turistická značka.
Železná hůrka
Nejmladší známá sopka v Česku leží u státní hranice s Německem jižně od
Jesenické přehrady. Značené cesty k ní nevedou, jako orientační bod poslouží například
skanzen Doubrava, odkud jsou to k bývalé sopce necelé tři kilometry. Vznikla přibližně před 520 tisíci lety a podobně jako v Komorní hůrce i tady byly objeveny plátky přírodního čistého železa.
Vlčí hora
Historici, přírodovědci a další odborníci dodnes váhají: je
Goethova vyhlídka na
Vlčí hoře poblíž
Černošína autentickým místem, které geniální básník a nadšený přírodovědec skutečně navštívil, anebo jen obdivoval krásné krystaly amfibolu a augitu, které mu odtud donesli přátelé? Zřejmě to už nikdy nezjistíme, ale zato bezpečně víme, že Vlčí hora je
vyhaslá třetihorní sopka a
nejjižněji položená výlevná sopka v Českém masivu, kde se i dnes s jistou dávkou štěstí dají najít zajímavé krystaly augitu, amfibolu a olivínu. Navíc se z několika míst na úbočí hory otvírají
krásné vyhlídky na krajinu kolem
Stříbra či
Plzně, vidět bývá i část
Šumavy,
Českého lesa a
hrad Přimda, a ještě můžete prozkoumat zříceniny
románsko-gotického hradu Volfštejna.
Vinařická hora
Podobně jako sopky Vesuv nebo Etna se i
Vinařická hora skládá z vrstev lávy a sopečného popela. Vyhaslý třetihorní stratovulkán leží u
Vinařic severně od
Kladna, výlet můžete spojit s prohlídkou nedalekého
hornického skanzenu v bývalém dole Mayrau. S nejzajímavějšími místy někdejší sopky a teplomilnou faunou a flórou v jejích vrcholových partiích vás seznámí
naučná stezka, z vrcholku se otvírá pěkný výhled do okolí; spatřit můžete například
Krušné hory,
Říp a řadu známých vrcholů
Českého středohoří, mnohé z nich rovněž sopečného původu, například
Milešovku,
Lovoš,
Hazmburk a další.
Velký Roudný
Velký Roudný, vrch s krásně zachovalým kuželovitým tvarem, je ukázkový stratovulkán – navrstvená sopka, v níž se láva střídá s vrstvami popela a prachových částic. Leží na jižním břehu
vodní nádrže Slezská Harta, přímo od hráze až na vrchol s rozhlednou vede
naučná stezka nazvaná Po vulkánech. Z obce Roudný se na vrchol nejmohutnější jesenické sopky dostanete pěšky během půl hodiny. Na vrcholu vás přivítá
malá kaple, za ní
kuželovitá prohlubeň považovaná za zbytek kráteru a hlavně
krásný výhled. Kromě toho na úbočí objevíte několik lávových proudů, sopečné tufy a řadu kamenných valů a hald.
Uhlířský vrch
V mírně zvlněné krajině
Nízkého Jeseníku jižně od
Bruntálu stojí na
Uhlířském vrchu poutní barokní chrám Panny Marie Pomocné. Vede k němu
křížová cesta a
stromořadí několika set lip, vysázených v roce 1770. Od kostela se otvírá půvabný výhled do okolí. Kdo se tu zastaví, měl by si uvědomit, že stojí
na vrcholu bývalé sopky. V 19. století byl na jejím úbočí otevřen lom, ve kterém se až do druhé poloviny 20. století těžily sopečné tufy. Díky tomu můžete v jeho stěně vidět
působivý řez sopkou. Kromě toho lom poskytuje útočiště řadě teplomilných druhů rostlin, které v
Nízkém Jeseníku nerostou buď vůbec anebo jen velmi vzácně.