Po dlouhé geologické nudě se středoevropské sopky probudily k životu na počátku třetihor. Kdy vyhasly? Většina před dvaceti až třiceti miliony lety (což je pro nás těžko představitelná porce let, ale podle geologů je to prý docela nedávno), u některých se dozvuky činnosti přenesly až do čtvrtohor.
Popel a prach v české krajně
Stopy dávné vulkanické činnosti jsou dodnes skvěle vidět a české sopky byste rozhodně nespočítali na prstech jedné, dokonce ani obou rukou. Stačí se porozhlédnout po typických kuželech, jehlanech a kupách
Českého středohoří, Doupovských a
Lužických hor nebo v
Podkrušnohoří. Sopečnou minulostí se nepyšní jen nejvyšší hora Českého středohoří
Milešovka, po zbytcích prastarých vulkánů budete kráčet i při výletech na
Říp a na
Bezděz nebo na
Radobýl nad
Litoměřicemi, na
Střekov v
Ústí nad Labem, na
Ralsko či
Kunětickou horu na
Pardubicku, na
Vinařickou horu u
Kladna, na
Vlčí horu u
Černošína a dokonce i při toulkách
Prokopským údolím v
Praze.
Na
severní Moravě a ve Slezsku se nacházejí bývalé sopky na
Opavsku,
Ostravsku anebo v okolí
přehrady Slezská Harta. Na vrcholku
Velkého Roudného, nejvyšší sopky Nízkého Jeseníku, dokonce dodnes najdete kráterovou prohlubeninu. Zajímavý kontrast nabízí
Uhlířský vrch u
Bruntálu. Na vrcholu stojí
barokní poutní kostel Panny Marie Pomocné, k němuž stoupá
alej s křížovou cestou, z jižní strany část kopce „odkrojil“ opuštěný
lom, kde se ještě před pár desítkami let těžily sopečné tufy. Nedaleko najdete také
Venušinu sopku s plochým kráterem a lávovými jeskyněmi.
Jak české sopky pomohly světové vědě
Mezi naše nejmladší sopky patří
Komorní hůrka u
Františkových Lázní. Geologické složení přenecháme odborníkům a zastavíme se z jejího využití jako pěkného výletního cíle pro lázeňské hosty. O její slávu se zasloužil především
J. W. Goethe, který se zapojil do sporu mezi neptunisty a platonisty. Na Komorní hůrce jej dodnes připomíná portál štoly, jejíž průzkum nakonec vleklý spor rozhodl, a do skály vytesaný reliéf.
Nebýt sopek, neexistovala by ani pohádková
Panská skála, kamenné varhany u
Kamenického Šenova. Z pohádky pyšná princezna je známe téměř všichni, před zbrojnoši Půlnočního království se tu ukryli král Miroslav s princeznou Krasomilou. Víte ale, že se jedná o pozůstatek těžby čedičových sloupců, které vznikly chladnutím lávy?
Víte, že?