Vrch Vladař je odvěkým strategickým bodem zdejšího kraje. Leží v nadmořské výšce 693 m na pravém břehu řeky Střely. Čedičová dvou-kupa je společně s Chlumskou horou krajinnou dominantou jižního výběžku Doupovských hor.
Výrazná hora sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako
hradiště, jehož obyvatelé ovládali okolí. Dle nálezů keramiky se datuje tvrziště již do mladší doby bronzové,
období lidu popelnicových polí (cca 1300 – 800 př. n. l.). Z nejstarších dob se zde zachovaly mohutné obranné valy, vybudované nejspíše lidmi v době halštatské (700 – 450 př. n. l.).
Opevnění o rozloze cca
120 ha obepínaly valy o délce cca 20 km. Mohutné pravěké hradiště zaujímalo především vrcholovou partii, zbytky opevnění lze nalézt na západním a severním úpatí vrchu. Mohutné opevnění bylo nejspíše dvojího typu, tj.
opevnění vnitřní a vnější. Do vrcholové partie neboli středu hradiště se vcházelo třemi vchody umístěnými na jihu, severu a západu. V dobách počátku hradiště byl Vladař pravděpodobně
odlesněn a hustě obydlen. Podle archeobotanických nálezů v náhorní vodní nádrži došlo kolem roku 200 př. n. l. k velkému požáru. Od této doby začalo hradiště postupně zarůstat a vylidňovat se.
Později se toto místo proslavilo za husitů. Na podzim roku 1421 se zde
husité bránili pod vedením Jana Žižky z Trocnova, při ústupu od hradu
Krasíkova, velké přesile landfrýdu plzeňských vojsk pánů z Plavna.
Po třídenním obléhání vojsk se
husitům podařilo prolomit obléhání a prchnout do pevného
Žatce. Jako příležitostný vojenský tábor sloužilo místo
Švédům za třicetileté války.
Nedávno byly na úpatí hory nalezeny
dřevěné konstrukce (v blízkosti rybníku). Pocházejí z období zhruba 500 let př. n. l. Archeologové se však neshodují jejich v účelu,
pravděpodobně souvisely s vodou.