Zámek Stekník patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Vytváří jedinečnou a monumentální kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele.
Zámek Stekník s italskou terasovitou zahradou, patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Památka vytváří jedinečnou kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele, která je od 18. září 2023 pod ochranou UNESCO. Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan a na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka.
Ve 2. pol. 18. století došlo k rokokové úpravě objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů v patře byly opatřeny velice kvalitní iluzivní malbou. Kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. Výzdobu interiérů doplnil štukový dekor a v návaznosti na to proběhla i rokoková úprava fasád zámku, zahrad a ohradních zdí zámeckého areálu.
Potomci Gérolda Détéindre potom drželi velkostatek Stekník až do prosince roku 1949. Tehdy byl velkostatek Stekník (včetně zámku a mobiliáře) Československou vládou vykoupen v rámci tzv. Náhradové dohody uzavřené mezi Švýcarskou Konfederací a Československou republikou. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístila depozitář obrazů. V roce 1996 byl převeden do správy Národního památkového ústavu, který jej spravuje dosud.
Veřejnosti jsou zpřístupněny zrestaurované prostory návštěvnického okruhu prezentujícího zámek za posledního soukromého majitele, rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre. Jeho součástí je sala terrena, chodba, hlavní sál s původní pozdně barokní výmalbou, zobrazující antický chrám s alegoriemi čtyř živlů, pánský pokoj, rohový pokoj, jídelna, kuchyně a zámecká kaple. Návštěvníkům je zpřístupněno samostatným okruhem také dosud nezrestaourované jižní křídlo zámku, a to formou rozšířeného hlavního okruhu. Samostatně jsou zpřístupněny chodby přízemí zámku, výstavami věnovanými chmelové tématice s názvem Jak se češe do věrtele a Žatec a krajina žateckého chmele na cestě do UNESCO, v rámci této trasy je možné navštívit i zámecké sklepení. Posledním okruhem je zámecká terasovitá zahrada, která pochází z druhé poloviny 18. století.
Trasa reprezentační a soukromé prostory
Nová trasa se otevřela 18. 7. 2019 v západním křídle zámku. Trasu tvoří prostor sala terreny, chodby, jídelny, kuchyně, pánského pokoje a tzv. rohového pokoje. Součástí nové trasy je i překrásně zrestaurovaný hlavní sál, kde se během restauračních prací podařilo objevit původní pozdně barokní výmalby z druhé poloviny 18. století. Jedná se o figurální výzdobu s tematikou čtyř živlů a podařilo se dokonce objevit autorskou signaturu.
Autorem malby je Kryštof Seckel, malíř architektur, který byl komorním umělcem hraběte Františka Václava z Kolowrat. Je známý především jako malíř vedut pozdního baroka a začínajícího klasicismu. K jeho nejznámějším dílům patří architektonické veduty pro Španělský sál Pražského hradu.
Prohlídkový okruh připomíná osudy rodiny švýcarského konzula Gerolda Déteindre, která zámek vlastnila v letech 1907–1949.
Cestování bez bariér
Bezbariérový přístup do zámecké kaple, výstavního prostoru v přízemí, dále horní terasa zámecké zahrady s nádvořím.