Příběh každého
piva začíná na chmelnici: své by o tom mohl vyprávět třeba
žatecký chmel, jedinečná surovina s chráněným označením původu. Na chmelnici se podíváme také s prvním filmem z našeho výběru, který leckdo považuje za
nejlepší český muzikál. Seznamte se na
Kudy z nudy s nestárnoucí filmovou klasikou jménem
Starci na chmelu – a také s rolemi piva v komediích
Adéla ještě nevečeřela a
Vesničko má středisková, ve filmu
Postřižiny nebo v pohádce
S čerty nejsou žerty.
Starci na chmelu (1964)
Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let.... snad nejznámější píseň z muzikálu
Starci na chmelu zná kdekdo. První český muzikál natočil
režisér Ladislav Rychman podle námětu a scénáře
Vratislava Blažka, který byl i autorem písňových textů. Příběh se odehrává na chmelové brigádě, a natáčel se na chmelnicích kolem
Žatce a v
Lounkách, vesnici v údolí
Labe mezi
Roudnicí nad Labem a
Litoměřicemi. Celým filmem diváky provázejí tři kytaristé v černém –
Josef Laufer, Petr Musil a choreograf
Josef Koníček. Hudbu napsali
Jiří Bažant, Jiří Malásek a
Vlastimil Hála, písničky nazpívali
Karel Gott, Josef Zíma, Jana Petrů, Karel Štědrý a Jana Malknechtová, a mnohé z nich zlidověly a dodnes patří do repertoáru řady hudebníků a muzikantů.
Starci na chmelu také odstartovali zlatou éru muzikálů a hudebních filmů: o necelý měsíc později měla premiéru další česká hudební komedie
Limonádový Joe aneb Koňská opera, za pár měsíců pak do kin zamířil film
Kdyby tisíc klarinetů. Ale zpět ke Starcům: roli studentky Hanky si zahrála
Ivana Pavlová, svérázného Filipa
Vladimír Pucholt a vychloubačného premianta Honzu hrál
Miloš Zavadil. Herec
Josef Abrhám později vzpomínal, jak odmítl roli „záporáka“ a pak mu to bylo líto. Nebyl ale jediný, kdo odmítl: původně měl film režírovat
Zdeněk Podskalský, ale kvůli averzi k příběhům z brigád a o prvních láskách scénář odmítl. Scénář se nelíbil ani Pucholtovi, ale ten nakonec u Starců zůstal, i když souběžně točil s
Milošem Formanem Černého Petra. A skutečně se můžeme jen dohadovat, jak by dopadlo pokračování, o němž se na Barrandově uvažovalo po velkém komerčním úspěchu. Pracovní název zněl
Starci po chmelu, ale nakonec z nápadu sešlo.
Adéla ještě nevečeřela (1977)
Ke klenotům české kinematografie patří rovněž film
Adéla ještě nevečeřela, jedna z
legendárních komedií režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy
Jiřího Brdečky. Víte, že hlavní roli v parodii na americké detektivní příběhy z 20. let minulého století nabídli hollywoodské hvězdě
Robertu Redfordovi? Když si ale hercův agent přepočítal nabízený honorář z korun na dolary, okamžitě odmítl. Jednu z hlavních rolí komisaře Ledviny si zahrál
Rudolf Hrušínský. Když během natáčení vznikla ikonická fotografie, kde pije pivo, ředitel jednoho českého pivovaru požádal, zda by ji mohl zveřejnit v podnikovém kalendáři. Hrušínský souhlasil a v žertu řekl, aby mu za to poslali nějaké pivo k Vánocům. V prosinci skutečně zastavil u Hrušínských náklaďák plný piva, a podle herce to byl nejlepší honorář, jaký kdy dostal.
Právě komisař Ledvina seznamuje detektiva Nicka Cartera (
Michal Dočolomanský) s
Prahou prostřednictvím jedinečných pivních výčepů a hospod. Na
Malé Straně jich obejdou hned několik, od
hotelu U Tří pštrosů a
středověké krčmy U Krále Brabantského, která patří k nejstarším v Praze, přes podniky
U Bonaparta v Nerudově ulici a
U Černého vola na
Loretánském náměstí až po
pivovar U Fleků na
Novém Městě. Když Nick Carter poznamená:
„Komisaři, díky, ta vaše Praha, ta mě vzala. Ty staré paláce, ty velebné chrámy...“
, Ledvina bleskurychle opáčí:
„A to jsme ještě nebyli U Pinkasů. Tam je výčepní, ten to pivo teda úplně hejčká.“ Mimochodem, vedle piva udělal film skvělou reklamu také
pražským taliánům.
Postřižiny (1980)
Pivo teče proudem také mnoha příběhy
spisovatele Bohumila Hrabala, a výjimkou nejsou ani
Postřižiny. Na motivy
Hrabalovy knihy Postřižiny je natočil režisér
Jiří Menzel, a to s plejádou známých herců. Natáčelo se zejména v
Dalešickém pivovaru u
Třebíče, kde se vařilo pivo již v 16. století. V době natáčení filmu pivovar chátral, naštěstí po revoluci se podařilo výrobu obnovit. Marně budete hledat jen komín, na který ve filmu vyšplhala Maryška s Pepinem: k filmování sloužila maketa, kterou filmaři postavili ve vedlejším zemědělském družstvu.
Pivních scén je ve filmu víc, ale nejslavnější je ta, v níž
Magda Vášáryová vypije půllitr piva na ex a pak jen pronese:
„Dobré. Mělo by se vychladit.“ Skutečnost ale byla trochu jiná, sklenice měla dvojité dno a herečka vypila piva asi jen dvě deci.
Návštěvníci (1983)
O definitivní tečku za existencí piva se postaral
seriál Návštěvníci (1983). Proběhl tam následující dialog:
A pivo?
Pivo se zrušilo.
Jak zrušilo?
Ano, v roce 2324 všelidovým hlasováním.
No ne!
No jo.
Ale jsou lidi, který si ho dělaj dál, po domácku. Heleďte, to se vezmou šlupky z amarounů a nechaj se kvasit při teplotě 120 stupňů...
S čerty nejsou žerty (1984)
Jaká by to byla pohádka o čertech, kdyby v ní nebyla hospoda? Hospody jsou zkrátka pro české čerty přirozeným prostředím. Platí to i pro pohádku
režiséra Hynka Bočana S čerty nejsou žerty, kde si čert Janek alias
Ondřej Vetchý v hospodě vyslechne pravdivou hlášku, že
„ochutnat u nás znamená vypít, hochu“. Natáčelo se mimo jiné v
Pekelných dolech, a když si čert Janek jednou při natáčení odskočil do lesa, objevili ho tam dva ruští samopalníci z blízké základny. Začali křičet: „Čort!“, Vetchý zařval: „Rusáci!“ a začal zdrhat on i vojáci.
Vesničko má středisková (1985)
Chuť na pivo možná dostanete i u dalšího filmu
Jiřího Menzela Vesničko má středisková. Film se natáčel podle scénáře
Zdeňka Svěráka v
Křečovicích, rodné vesnici
hudebního skladatele Josefa Suka, a pivo v příběhu několikrát hraje důležitou roli. Doktor, kterého hraje opět
Rudolf Hrušínský, se ptá řidiče Karla alias
Mariána Labudy, jak přišel na to, že se má pivo chladit právě na sedmém schodě. Odpověď zní, že dlouhodobým zkoušením, protože na šestém schodě je pivo ještě teplé, na osmém už přechlazené. Pivo sehraje ještě svou úlohu také ve scéně na zábavě, kdy Karel vychrstne pivo z okna, bohužel na právě procházejícího
Oldřicha Vlacha. Jeho hláška
„Chlapi, nelejte to pivo z voken, podívejte se, jak vypadám,“ zlidověla stejně jako
pojem Sedmý schod. Pivo této značky dokonce vaří v
Žateckém pivovaru.
Hospoda (1996–1997)
Kolem piva se samozřejmě točí také
seriál Hospoda, sitcom z prostředí malé pražské hospůdky o veselých příhodách jejích štamgastů. Zahrála si v něm celá řada populárních herců a jeho znělkou se stala píseň, kterou napsali
Jaroslav Uhlíř a
Zdeněk Svěrák. Pamatujete?
Do naší hospůdky
vedou jen tři schůdky,
to je ten důvod, má milá,
že já tam raz dva tři jsem.
Z té naší hospody
stoupají tři schody.
To je ten důvod má milá,
že se jde tak těžko ven.
Seriál má dokonce vlastní fanouškovskou stránku na Facebooku a půllitry štamgastů byly upravené podobně jako ten v Postřižinách: do každého z nich se vešly jen necelé dva decilitry. Skutečnou hospodu ale nenajdete: všech 52 dílů se natočilo v
barrandovských ateliérech.
Kráska z Kladiny (2023)
Navzdory názvu nejde o pohádku, ale o
filmový dokument o nejstarším pivu ve střední Evropě. Pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě ukrývala tři tisíce let stará bronzová nádoba. V roce 2017 ji u
Kladiny na
Pardubicku objevil náhodný nálezce. Ze země ji pak odborně vyzvedli archeologové, převezli ji do
Východočeského muzea v
Pardubicích a vědci z
Univerzity Palackého v Olomouci,
Masarykovy univerzity v Brně a
Jihočeské univerzity v
Českých Budějovicích pak pomohli rozluštit její obsah. Po důkladné analýze odebraných vzorků dospěli k závěru, že vědro sloužilo k vaření
prosného piva s příměsí hořkých bylin. Dokument o objevu měl mezinárodní premiéru v sále Rady Evropy ve Štrasburku, kde Východočeské muzeum v Pardubicích poprvé prezentovalo i stejnojmennou výstavu. Česká premiéra se uskutečnila v roce 2023 ve
Východočeském muzeu na pardubickém zámku. Nádoba by časem měla být uložena na čestném místě v klenotnici, kterou pro muzeum navrhla
architektka Eva Jiřičná.