10 staveb architekta Josefa Fanty

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Původnímu podhradí, dnes náměstí s městskou památkovou zónou dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl vystavěn v roce 1729. Hrával zde také Jakub Jan Ryba, ale původní varhany se nedochovaly.

Dům se secesní štukovou dekorací stojí na vltavském nábřeží proti Mánesu a byl postaven v letech 1903 – 1905. Uvnitř se nachází koncertní hlavní sál s proskleným stropem a bustami sbormistrů zpěváckého spolku Hlahol.

Památník Mohyla míru byl postaven na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova (2. 12. 1805) podle záměru kněze A. Slováka jako naplnění jeho myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek.

Hlavní nádraží v Praze patří k nejvýznamnějším secesním památkám v Česku, je národní kulturní památkou. Kavárna byla původně odjezdová hala, později sloužila jako místo k posezení při čekání na vlak. Vychutnejte si kousek historie ve Fantově kavárně.

Hlávkovy koleje tvoří dvě secesní budovy, které se nachází na Novém Městě v Praze 2. Jsou vedle sebe, ale jedna z nich má průčelí do ulice Dittrichova a druhá do ulice Jenštejnská. Jejich historie je spojena se jménem jejich zakladatele, kterým byl doktor Josef Hlávka.

Výstavba třípatrové reprezentativní budovy s nepřehlédnutelnou kopulí začala v roce 1928 a dokončena byla v roce 1934. Autorem návrhu byl jeden z nejvýznamnějších českých architektů Josef Fanta.

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.