ÚvodAktuality20 tipů, kam vyrazit za tajemstvím pravěkých mohyl
Památky

20 tipů, kam vyrazit za tajemstvím pravěkých mohyl

Naše vlast skrývá mnohá zajímavá a tajemná místa. Mezi ně patří například i mohylníky, tedy místa, kde se nalézají mohylová pohřebiště. Tyto svědkové pradávných časů se dochovali především tam, kde neprobíhala intenzivní zemědělská činnost. Na území české republiky se mohyly objevují od střední doby kamenné cca 3500 př. n. l. až do doby halštatské cca 450 př. n. l.
Archeopark pravěku Všestary Památky

Archeopark pravěku Všestary

Archeopark Všestary se snaží interaktivní a názornou formou návštěvníky seznámit s životem v pravěku. Pravěk ožívá při Dnech živé archeologie, Tvůrčích dílnách i během běžných návštěvních dnů. Budova muzea i pravěká vesnice je uzpůsobena všem věkovým kategoriím, jednotlivců i školním exkurzím.

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic Příroda

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Hradiště Rmíz u Laškova na Hané Památky

Hradiště Rmíz u Laškova na Hané

Výšinné hradiště na Rmízi u Laškova nedaleko Náměsti na Hanémá z pohledu archeologů evropský význam.

Mohylové pohřebiště Husín u Klatov Památky

Mohylové pohřebiště Husín u Klatov

Mohylové pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové (z doby milavečské kultury) se nachází nedaleko Klatov u obce Tajanov.

Pravěká mohyla v Nymburce Památky

Pravěká mohyla v Nymburce

Pravěká mohyla chrání ostatky muže, který byl zabit na území Nymburka v pozdní době kamenné, a které byly nalezeny v roce 1994. Nachází se uprostřed města, poblíž Kostelního náměstí.

Vrchy Běleč a Tuhošť u Švihova Příroda

Vrchy Běleč a Tuhošť u Švihova

Vrch Běleč a Tuhošť se vypínají na obcí Mezihoří u Švihova, která právě kvůli svému umístění dostala i jméno.

Češovské valy u Jičína Památky

Češovské valy u Jičína

Češovské valy jsou opravdu impozantní ukázkou historického opevnění patrně z doby počátku letopočtu.

Homole sv. Prokopa u Chotouně Památky

Homole sv. Prokopa u Chotouně

Mohyla zvaná Homole sv. Prokopa pochází zřejmě z pozdní doby bronzové a ukrývá pravěký hrob velmože z období bylanské kultury (7. – 6. stol. př. n. l.).

Naučná stezka Velký Kosíř Příroda

Naučná stezka Velký Kosíř

Velký Kosíř se vypíná nad rovinatou krajinou Hané, je ze všech stran zdaleka viditelný a láká k výstupu na vrchol. Naučná stezka Velký Kosíř je dostupná pěšky a na horském kole. Není fyzicky náročná, má charakter rekreační výletní cesty.

Návrší Chlum u Dobrušky s pozůstatky z doby bronzové Památky

Návrší Chlum u Dobrušky s pozůstatky z doby bronzové

Oblast kolem Dobrušky je osídlena již od doby bronzové. Dokazují to zejména zbytky lužického hradiště na návrší lesa Chlumu nad osadou Podchlumí a mohylová žárová pohřebiště na Chlumu směrem k Semechnicím a v lese Halíně u Běstvin.

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště Příroda

Vrch Burkovák – pravěké kultovní místo i husitské shromaždiště

Na kopci Burkováku, mezi Pískem a Bechyní, stojí dřevěný památník s vytesaným kalichem, v zemi je zasazena malá tabulka s nápisem. Místo bývalo zasvěcené náboženským rituálům však již v době bronzové a halštatské.

Kuželník sv. Prokopa u Sázavy Příroda

Kuželník sv. Prokopa u Sázavy

Nad sázavským úsekem Prokopovy brázdy je rozcestí, u kterého se zachovalo mohylové pole datované do 9. století. Odtud směrem na Sázavu je v kopcovitém terénu náhlá rovinka. Říká se jí Kuželník sv. Prokopa.

Hradiště Stolová hora u Klentnice Památky

Hradiště Stolová hora u Klentnice

Na plochém vrcholu Stolové hory vzniklo v mladší době bronzové 7,2 ha rozlehlé opevněné hradiště kultury mohylové a velatické. Do současnosti se z opevnění, které zřejmě lemovalo hradiště po celém obvodu, dochoval jen mírně zvlněný terén.

Kosatínský viklan u obce Boudy nedaleko Mirotic Příroda

Kosatínský viklan u obce Boudy nedaleko Mirotic

Velký žulový balvan leží na neznačené stezce v lese západně od obce Boudy. Viklan tvoří dominantu přírodní kamenné řady. Horní balvan však není v současné době pohyblivý.

Hradište a pohřebiště Moravičany Památky

Hradište a pohřebiště Moravičany

Moravičany jsou významným archeologickým nalezištěm. V polích za tratí bylo objeveno rozsáhlé popelnicové pohřebiště lužické kultury s téměř 1200 hroby.

Butovská mohyla u Stříbra Památky

Butovská mohyla u Stříbra

Milovníci archeologie by neměli minout odkrytou, volně přístupnou pravěkou mohylou u Butova na Tachovsku. Jedná se o mohylový hrob ze střední doby bronzové. Poprvé ho odkryl již v roce 1936 Otto Eichhorn. Díky jeho dokumentaci byl kamenný věnec o průměru 13 m obnoven do původní podoby.

Velký Mehelník Příroda

Velký Mehelník

Velký Mehelník (633 m n. m.) je nejvyšším vrchem Píseckých hor. Na severním svahu hory se nachází studánka zvaná Pimonova a na vrcholu pak řada velkých balvanů. Nejznámějším z nich nedaleko vrcholu je Loupežnický stůl.

Žárové pohřebiště Pičhora Památky

Žárové pohřebiště Pičhora

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V roce 1896 zde dělníci při těžbě štěrku a písku objevili žárové pohřebiště. Výzkum poté prováděl Jan Waněk pod dohledem Josefa Ladislava Píče. Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových.

Mohyly u Veselí nad Lužnicí – největší slovanská pohřebiště v České republice

Mohyly u Veselí nad Lužnicí – největší slovanská pohřebiště v České republice

Největší soustředění mohyl, v nichž byly ukládány spálené ostatky slovanských předků, se nachází v jižních Čechách v západní části lesa Klobásná u Veselí nad Lužnicí. Nachází se zde 65 žárových mohyl v deseti řadách ze 7-10. století (staršího a středního období hradištní kultury).

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku Příroda

Stolová hora na Pálavě – nejbohatší lokalita šalvěje etiopské v Česku

Stolová hora (Tabulová hora) na Pálavě je mohutný vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, na které už v mladší době bronzové stávalo opevněné sídliště. Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská. Stolová hora jedinou původní lokalitou této květiny na našem území.