ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… vitrážích
Kultura

7 věcí, které nevíte o… vitrážích

Poslechněte si audio verzi článku
Mozaika z čirých, barevných a často i malovaných malých skel, sevřená v olověných páskách a obvodovém rámu. Umělecké dílo, při jehož vzniku se pracuje se sklem, olovem a cínem. Někdy jde o drobný kousek, jindy o obří chrámová okna, stropy či kupole. To všechno může být vitráž, malý klenot okouzlující hrou barevných skel a světla. Kdy vitráže vznikly, jak se vyrábějí a kde si je můžete prohlédnout? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na velkou vitrážovou výpravu!
Pozoruhodné barevné vitráže, galerie portrétních bust členů královského rodu či znakové štíty habsburských panovníků - to vše lze vidět v unikátním prostoru triforia katedrály sv. Víta

1. Vitráž, vitraj, vitrage nebo vitrail?

Říká se jim všelijak (a dokonce ani kunsthistorici a řemeslníci v tom nemají úplně jasno), výsledek je ale stejný: umělecky pojatá mozaika z kousků barevných skel, zasazených do olova. Stejně se označuje výtvarná technika, jejímž výsledkem je právě vitráž. Anebo vitraj? Je jedno, jak vitrážím budete říkat, výslovnost je vlastně pořád stejná. Jisté ale je, že řemeslo s tisíciletou tradicí vyžaduje mistrovství, které na profesionální úrovni ovládal a ovládá jen málokdo.

Vitráže vlastně byly klasická z nouze ctnost: protože až do 18. století nebyla známá technologie výroby plochého skla, při výrobě okenních výplní se vyfoukly skleněné koule, ty se ještě rozžhavené zploštily a výsledné kulaté kousky se sesazovaly dohromady s pomocí olova a cínu. Pro životnost vitráží byla příprava olova stejně důležitá jako výběr a kvalita skla: mají totiž životnost jen kolem osmdesáti let a zdánlivě věčné vitráže se tak musí pečlivě udržovat a nepřetržitě opravovat.
 

2. Umění a historie

Vitráže v sobě spojují několik řemesel a uměleckých disciplín: pohybují se někde mezi užitým uměním, restaurátorstvím a volnou tvorbou. Vyprávění o vitrážích by mohlo začít klasickou větou „již za starých Římanů…“, ale to by zřejmě byla chyba: nejstarší kousky podobné vitrážím pocházejí z dob 3000 let před Kristem a byly objeveny už při vykopávkách ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. V Římě kdysi proudilo světlo přes barevné mozaikové výplně do antických lázní, v 6. století zdobila vitráž interiér byzantského chrámu Hagia Sofia v dnešním Istanbulu. V Evropě se vitráže začaly vyrábět asi v 9. století a jejich zlatý věk přišel v době gotiky, kdy se stavěly velké katedrály.

Vitráží se dokonce týkají i první zmínky o českém skle: v Kronice mnicha sázavského, první české klášterní kronice, je roku 1162 zmínka o opatu Regnardovi ze Sázavského kláštera, který se vyznal „v umění vysazovati skelnou mozaiku“.
 

3. Vitráže už dávno nejsou jen kostelní okna

Novověk vitrážím příliš nepřál, vzkřísil je teprve romantismus a secese. Na přelomu 19. a 20. století nebyly ozdobné výplně oken jen výsadou honosných secesních sídel, ale i solidnějších činžovních domů na periferiích. Vitrážím se věnovala také řada umělců zvučných jmen, namátkou Matisse, Braque, Chagall či Alfons Mucha: pro Novou arcibiskupskou kapli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě navrhl vitráž, inspirovanou počátky křesťanství v Čechách. Mnozí architekti dnes s vitrážemi pracují jako s nedílnou součástí interiéru, takže díla kombinovaná se sklomalbou zdobí kanceláře nejrůznějších společností, hotely a veřejné prostory i rodinné vily a domy.
 

4. Vitrážista Jiřička

Legendou mezi pražskými vitrážisty byl Josef Jiřička (1903–1969). Do Prahy sice podle rodinné legendy přišel bos, ale už v roce 1937 byla jeho firma oceněna zlatou medailí na světové výstavě v Paříži a vzápětí byla pověřena zhotovením nových oken pro katedrálu sv. Víta na Pražském hradě.

Syn Josefa Jiřičky, rovněž Josef, vytvořil například vitráže pro kostely sv. Bartoloměje v Kolíně, katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni, chrámy v Rakovníku či Mostě, v Praze pak pro Staronovou synagogu či Anežský klášter. Třetí v generaci mistrů Jiřičků Martin mimo jiné navrhl a zhotovil vitráže do gotické kaple Staroměstské radnice a Pinkasovy synagogy. V současné době v tradici rodiny Jiřičků pokračuje Umělecké sklenářství Jiřička – Coufal pod vedením restaurátora Petra Coufala. Díky tomu se například o vitrážová okna od Jože Plečnika v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech už sedmdesát let stará jediná firma. Čtyřiadvacet oken sice bylo vyrobeno už v roce 1941, ale kvůli riziku poškození byla osazena až po skončení druhé světové války.
 

5. Největší vitrážové okno v Česku

Největší českou vitráží je chrámové okno v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Bylo zhotoveno v letech 1937–39 podle návrhu Maxe Švabinského, nazývá se Poslední soud, zdobí jižní stranu příčné lodi a rozkládá se na ploše 160 metrů čtverečních.

Ve svých pamětech Max Švabinský píše, že inspirací pro Poslední soud byla okna v katedrále v Chartres, prý nejkrásnější, jaká kdy viděl.
 

6. Vitráž pro nádraží v New Yorku a vitrážové muzeum

unikátní vitrážové muzeum se proměnil kostel sv. Jiljí v Libyni u Lubence na Lounsku. Za jeho proměnou stojí společnost Skloart Jitky a Richarda Kantových, kteří se ve vystavených vitrážích snaží zachytit vývoj uměleckého sklenářství od románské doby po současnost.

Největším exponátem vitrážového muzea je prosvětlený vitrážový strop, v jehož borduře jsou uvedena jména všech dárců, kteří na projekt finančně přispěli. Kromě prohlídky muzea si můžete domluvit i exkurzi v běžném provozu dílny a vidět, jak se vitráže vyrábí dnes.

Je na co se dívat: unikátní vitráže vyrobené v rodinné dílně v Lubenci nově například zdobí strop newyorského nádraží Penn Station. Podsvícená trojdílná stropní freska v nádražní hale Moynihan Train Hall zobrazuje černošské pouliční tanečníky, kteří se vznášejí po obloze. Vitráž má celkovou rozlohu 80 metrů čtverečních a navrhl ji americký umělec Kehinde Wiley, přenos jeho malby na sklo pak trval sedm měsíců. Při malbách na sklo se barvy nanášejí v jemných odstínech a pak se opakovaně vkládají do pece k docílení požadované barevné intenzity.

Z ateliéru Kantových vyšla řada dalších zajímavých děl, například vitráže pro synagogu v Žatci, 13,5 metru vysoký skleněný obelisk ve fontáně na třídě T. G. Masaryka v Karlových Varech, vitráže pro karlovarský hotel Akvamarine a Grandhotel Pupp, skleněné obrazy s chmelovými motivy pro restauraci v Chrámu chmele a piva v Žatci, vitrážové stropy pro hotel Julián v Praze anebo výtah karlovarského hotelu Quisisana Palace.
 

7. Venkovský kostelík a vitráže z katedrály

Mešno je malá vesnička kousek od Spáleného Poříčí s krásným novogotickým kostelem Nejsvětější Trojice. Byl postaven z bílých cihel v letech 1901–1902 v místě původního gotického kostela zničeného požárem, a to podle plánu stavitele Arnošta Živného, ředitele dostavby pražského chrámu sv. Víta. Mešno roku 1749 koupila metropolitní kapitula u sv. Víta na Pražském hradě a důkazem tohoto propojení jsou tři okna s vyobrazením Karla IV. a Elišky Pomořanské od Jana Zachariáše Quasta. Vitráže, původně osazené v Císařské kapli chrámu sv. Víta, dnes jsou k vidění v krásném, ale nenápadném venkovském kostele. Další Quastovy práce můžete obdivovat například na oknech kostela Navštívení Panny Marie ve Vimperku anebo v zámecké kapli na Sychrově.
Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře Památky

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

Kutná Hora je jediným městem ve Středočeském kraji, zapsaným na seznam UNESCO, a to zejména díky velkému množství gotických památek. Nenechte si však ujít tento opomíjený skvost barokní architektury, vystavěného dle plánů proslulého architekta F. M. Kaňky v letech 1734-1754.

S osobností na procházku: po Kroměříži kolem zámku a zahrad s malířem Maxem Švabinským

S osobností na procházku: po Kroměříži kolem zámku a zahrad s malířem Maxem Švabinským

Olejomalby, perokresby, litografie, mozaiky, akvarely, lepty, pastely i dřevoryty: záběr technik malíře Maxe Švabinského byl neobyčejně široký, podobně jako jeho umělecký rejstřík. V něm najdete krajinomalby i zátiší, portréty, ilustrace, erotické náměty, plakáty i drobné exlibris, návrhy vitráží, gobelínů, poštovních známek i bankovek.

Sklárna Jílek Kamenický Šenov – návrat tradice Sklárny Bratři Jílkové Kultura

Sklárna Jílek Kamenický Šenov – návrat tradice Sklárny Bratři Jílkové

Sklárna Jílek v Kamenickém Šenově se stávajícím provozovatelem CKV s.r.o. pokračuje v tradici ruční výroby foukaného skla. Využít můžete možnosti exkurze do sklárny. Zájemci si mohou zakoupit ve firemní prodejně v areálu sklárny vybrané výrobky.

Kostel sv. Mikuláše v Chebu Památky

Kostel sv. Mikuláše v Chebu

Na Kostelním náměstí v Chebu se nachází katolický farní kostel sv. Mikuláše, který je nejstarším chebským kostelem. Svatý Mikuláš je vedle Černé věže a Špalíčku jedním ze symbolů města.

Vitrážové muzeum v kostele sv. Jiljí Libyni u Lubence Památky

Vitrážové muzeum v kostele sv. Jiljí Libyni u Lubence

Vznikající vitrážové muzeum v Libyni u Lubence je unikátem v celé Evropě. Nachází se v kostele sv. Jiljí s gotickým presbytářem. K vidění jsou zde kopie vitráží z doby románské, gotické, renesančí i z 19. století.

Kostel sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze – novogotická dominanta Vinohrad Památky

Kostel sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze – novogotická dominanta Vinohrad

Kostel sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 metrů jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika – trojlodní s transeptem – příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu kostela se nachzí sanctusová věžička. Kostel se pyšní titulem basilica minor.

Zámek Jistebnice s anglickým parkem a oboru Památky

Zámek Jistebnice s anglickým parkem a oboru

Novogotický zámek byl postaven v letech 1878-82 baronem Janem Nádherným. Od roku 1876 sídlo obklopuje anglický park, který navrh významný zahradní architekt František Thomayer.

Max Švabinský – zakladatel moderního výtvarného umění 20. století

Max Švabinský – zakladatel moderního výtvarného umění 20. století

Max Švabinský (17. září 1873, Kroměříž – 10. února 1962, Praha) patřil společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem ke generaci umělců, kteří stáli u zrodu moderního výtvarného umění 20. století. Byl zakládajícím členem Sdružení českých grafických umělců Hollar a členem výtvarného spolku Mánes, osmkrát byl zvolen rektorem Akademie umění v Praze.

Zámek Žleby – kouzlo staré Anglie Památky

Zámek Žleby – kouzlo staré Anglie

K návštěvě láká romantický zámek vybavený jedinečnou sbírkou zbraní, historickým divadelním sálem či vzácně dochovanou zámeckou kuchyní. Úžasná je i procházka zámeckým parkem, kterým protéká řeka Doubrava.

Červený kostel v Olomouci Památky

Červený kostel v Olomouci

Červený kostel v Olomouci se v roce 2023 po rekonstrukci otevírá veřejnosti. Kostel spravuje Vědecká knihovna, která zde měla od roku 1961 depozitář. Nyní kostel bude sloužit na různé kulturní akce.

Klášter františkánů s muzeem v Kadani Kultura

Klášter františkánů s muzeem v Kadani

Na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně se nachází klášter františkánů Čtrnácti svatých pomocníků. Je nejstarším poutním místem Čtrnácti sv. Pomocníků na území českého státu a od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky ČR.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové Kultura

Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912 a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou. V roce 2019 se otevřelo po náročné rekonstrukci.

Obecní dům – secesní klenot Prahy Zážitky

Obecní dům – secesní klenot Prahy

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Výstaviště Praha Holešovice s Průmyslovým palácem Památky

Výstaviště Praha Holešovice s Průmyslovým palácem

Průmyslový palác je ústřední dominantou areálu Výstaviště Praha Holešovice. Secesní stavba pochází z roku 1891 podle návrhu Bedřicha Münzbergra, který spolupracoval s inženýrem Františkem Prášilem. Výzdobu provedl Bedřich Ohman a Alois Dryák. Stavba je jak uměleckou, tak i technikou památkou.

Španělská synagoga Památky

Španělská synagoga

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích.

Kostel sv. Alžběty ve Kbelích na půdorysu chleba Památky

Kostel sv. Alžběty ve Kbelích na půdorysu chleba

Novostavba kostela v letech 2001-2003 nahradila zbořenou provizorní kapli stejného zasvěcení z roku 1932. Jeho loď v podobě zčásti odkrojeného bochníku chleba symbolizuje obětavost a dobročinnost sv. Alžběty Durynské.

Sklářský ateliér Waga v Málkově Zážitky

Sklářský ateliér Waga v Málkově

Ateliér se zabývá návrhy a výrobou skleněných doplňků pro interiéry. Návštěvník si zde může pořídit exkluzivní, jedinečný a osobitý dárek pro sebe či pro přátele, osobně se setkat s autory a tvůrci v přátelském a neformálním prostředí a seznámit se s fascinujícím příběhem vzniku uměleckého skla.

Okno v katedrále Svatého Víta v Praze – největší umělecky ztvárněné okno v České republice

Okno v katedrále Svatého Víta v Praze – největší umělecky ztvárněné okno v České republice

Největší umělecky ztvárněné chrámové okno se nachází v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Bylo zhotoveno v letech 1937 – 39 podle návrhu Maxe Švabinského (1873 – 1962) a nazývá se Poslední soud. Okno se nachází na jižní straně příčné lodi a rozkládá se na ploše 160 m.

Za svatovítskými vitrážemi do Mešna Památky

Za svatovítskými vitrážemi do Mešna

Kostel Nejsvětější Trojice bude poprvé otevřen veřejnosti jako kulturní památka. Jeho jedinečnost je dána tím, že patřil k Pražské kapitule a díky tomu návštěvníci budou moci obdivovat okenní vitráže, které pocházejí z Císařské kaple chrámu sv. Víta.

Kostel sv. Mikuláše v Petrovicích s prosklenou střechou Památky

Kostel sv. Mikuláše v Petrovicích s prosklenou střechou

Kostelem sv. Mikuláše z 18. století se v průběhu času prohnala vojska pruská, napoleonská i švédská. Dost často sloužil i jako lazaret. V současné době se o kostel stará obec Petrovice a Spolek pro obnovu a zachování tradic.

Kaple svaté Ludmily v Horní Libochnové Památky

Kaple svaté Ludmily v Horní Libochnové

Nachází v centru obce Horní Libochová. Spadá do římskokatolické farnosti Křižanov. Jedná se o moderní novodobou stavbu z roku 1993.

Jediné hodiny na světě měřící babylonský a staročeský čas – Staroměstský orloj v Praze

Jediné hodiny na světě měřící babylonský a staročeský čas – Staroměstský orloj v Praze

Středověké astronomické hodiny na věži Staroměstské radnice v centru Prahy jsou přes své stáří 600 let stále v chodu. Každou hodinu udivuje defilé 12 apoštolů zástupy obdivovatelů.

Ivančice známé i neznámé Kultura

Ivančice známé i neznámé

Město Ivančice patří mezi nejstarší města na Moravě. S městem je spojeno několik významných osobností kultury a umění České republiky. Nejslavnější – malíř Alfons Mucha a herec Vladimír Menšík – dnes mají v Ivančicích své stálé expozice.

Sklářské muzeum v Lenoře – za tradicí šumavského skla Kultura

Sklářské muzeum v Lenoře – za tradicí šumavského skla

Obec Lenora se nachází v údolí Teplé Vltavy na Šumavě asi 15 km jižně od města Vimperk. Vznikla v roce 1834 jako osada kolem nové sklářské huti. Tradici sklářského umění, které bylo známé po celé Evropě, připomíná expozice historického skla v místním sklářském muzeu.