Ve
čtvrtek 10. června 2021 se v dopoledních hodinách můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do cesty slunečním paprskům – nastane
prstencové zatmění Slunce, které v našich zeměpisných šířkách bude viditelné jako částečné s maximální fází přibližně 0,17. K zatmění Slunce dochází tehdy, když Měsíc, který je ve fázi novu, prochází mezi Sluncem a Zemí, přičemž Měsíc úplně nebo částečně zakryje pozemskému pozorovateli výhled na sluneční kotouč. V případě úplného zatmění je Slunce Měsícem zakryto zcela, v případěprstencovéhoa částečného zatmění Měsíc zakrývá pouze část slunečního disku.
První kontakt měsíčního kotouče se slunečním diskem bude pozorovatelný přibližně v
11 hodin a 44 minut. S přibývajícím časem bude zatmění výraznější, přičemž maximum úkazu, kdy bude Měsíc zakrývat asi 17 % Slunce, nastane zhruba ve
12 hodin a 39 minut. Se slunečním kotoučem se pak Měsíc rozloučí přibližně ve 13 hodin a 36 minut. Uvedené časy jsou ve středoevropském letním čase a platí pro 50° severní šířky a 15° východní délky.
Nezbytnou podmínkou k pozorování nadcházejícího úkazu je příznivé počasí.
Štefánikova hvězdárna i
hvězdárna Ďáblice budou 10. června pro veřejnost
mimořádně otevřeny již od 11:00. Vzhledem k přetrvávajícím vládním opatřením je třeba počítat s možnou omezenou kapacitou a tedy i délkou doby, kterou bude možno v kopuli strávit. Úkaz však bude
pozorovatelný i pouhýma očima, ale pouze se
speciálními brýlemi.
Noční svítící oblaka, Mléčná dráha a Jupiter se Saturnem
Během června lze pozorovat
noční svítící oblaka, která se objevují v týdnech kolem
slunovratu. Jedná se o řídkou oblačnost, která se nachází mimořádně vysoko – zhruba 85 kilometrů nad zemí. Když Slunce zapadne za obzor, v úhlu mezi 6 až 16 stupni,
nasvětlí ji zespodu. Na soumračné či noční obloze jsou tak vidět „
světelné závoje“. Způsobuje je prach z meteorických rojů, ale i z průmyslové činnosti nebo silných sopečných erupcí. Na tyto částice se pak nabaluje led vznikající zejména reakcí kyslíku a vodíku v té výšce, za přítomnosti slunečního záření, ale třeba i rozpadem metanu. V období okolo
slunovratu mohou být
z hor a vrcholků noční svítící oblaka
pozorovatelná po celou noc. Nejlépe jsou vidět po soumraku, mezi 22:00 a 24:00. Poté také brzy ráno mezi 1:30 až 3:30.
Ke krásným letním úkazům patří také
Mléčná dráha, kterou si pozorovatelé užijí nejlépe mimo město. Vynikající podmínky pro její sledování nastanou okolo 10. června, když bude Měsíc v novu. Příznivci nočního pozorování oblohy by si neměli nechat ujít ani planety
Jupiter a Saturn, které jsou nejlépe viditelné brzy k ránu. Nejvýraznější je přitom prvně jmenovaný. Na konci měsíce, ve dnech
28. a 29. června nabídne obloha pohled na
Jupiter, Saturn i Měsíc těsně po úplňku.