Česko ve filmu: rodina Mašínů, Tři králové a film Bratři

Film nazvaný Bratři připravoval režisér Tomáš Mašín deset let. Do snímku nechtěl vnášet moc politiky, a tak je to hlavně příběh o rodině, o mužské odvaze a ženské statečnosti. S osudy rodiny Mašínů se seznámíte na statku v Lošanech na Kolínsku, kde je od roku 2022 Památník tří odbojů.


 

Zajímavosti o filmu Bratři

O existenci skupiny bratří Mašínů se Tomáš Mašín poprvé dozvěděl během školní návštěvy Muzea Pohraniční stráže a SNB. Ctirad a Josef Mašínovi v něm byli představeni jako diverzanti a nepřátelé socialistického národa, kteří se v padesátých let rozhodli emigrovat do západního Berlína. Zaujala vás shoda jmen? Teprve doma od rodičů se Tomáš dozvěděl, že s bratry Mašínovými je spřízněný přes prapradědečka Františka.

O natočení příběhu bratří Mašínů se zajímal i Miloš Forman, nakonec z toho ale sešlo.  Scénář filmu Bratři vychází z knihy Odkaz; tu napsala Barbara Mašínová podle vzpomínek svého otce Josefa, s nímž tvůrci film konzultovali.

Oskar Hes (Josef Mašín) a Jan Nedbal (Ctirad Mašín) si zahráli bratry ve filmu už podruhé. Premiérou pro ně byla minisérie Davida Ondříčka Král Šumavy: Fantom temného kraje, příběh převaděče Josefa Hasila podle románu Davida Jana Žáka.

Symbolické datum měla filmová premiéra: 26. října 2023 totiž od útěku bratrů Mašínových do Západního Berlína uplynulo přesně sedmdesát let. Česká filmová a televizní akademie vyslala Bratry do boje o Oscara, film se ale do užšího výběru pro nominace na oscarové ceny nedostal.
 

Tři králové: Mašín, Morávek a Balabán

Ať už si o bratrech Mašínových myslíte cokoliv, vyplatí se znát jejich rodinnou historii. Rod Mašínů se totiž podílel na všech třech odbojích ve 20. století – protirakouském, protinacistickém i protikomunistickém. Nejznámějším členem rodiny byl Josef Mašín (1896–1942). Za první světové války přeběhl do ruského zajetí, vstoupil do československých legií a zúčastnil se mimo jiné bitev u Zborova, Bachmače a na transsibiřské magistrále. Několikrát byl raněn a vyznamenán, po návratu do vlasti v roce 1920 vstoupil do československé armády. Za druhé světové války se společně s Josef Balabánem (1894–1941) a Václavem Morávkem (1904–1942) zapojil do odbojové organizace Obrana národa a její zpravodajské a sabotážní skupiny, známé jako Tři králové. V roce 1941 byl Josef Mašín zatčen a posléze za heydrichiády popraven.

Jeho manželkou byla Zdena Nováková (1907–1956) – mimochodem první ženský inženýr-geometr v Československu, tedy první žena, která na ČVUT vystudovala zeměměřictví – a měli tři děti: Ctirada (1930–2011), Josefa (*1932) a Zdeňku (*1933).
 

Bratři Mašínové a jejich útěk

První ocenění, za chrabrost, obdrželi Ctirad a Josef Mašínové v roce 1946 od prezidenta Edvarda Beneše. Podle historiků z Vojenského historického ústavu to bylo za pomoc sovětským válečným zajatcům a další činy. Protože bratrům v té době bylo čtrnáct a patnáct let, patří mezi nejmladší oceněné.

O dva roky později, po komunistickém převratu v únoru 1948, se rodina Mašínových stala terčem pronásledování. Bratři věřili, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, proti diktatuře mohou bojovat jedině se zbraní v ruce. Založili odbojovou skupinu, která měla na svědomí řadu násilných činů a několik mrtvých. V říjnu 1953 se jim sice podařilo z Československa utéct, ale komunisté se tvrdě pomstili jejich kamarádům a blízkým. Další členy skupiny bratrů Mašínových Ctibora Nováka, Václava Švédu a Zbyňka Janatu popravili v květnu 1955 v Praze na Pankráci. Za velezradu a špionáž byl odsouzen k trestu smrti a popraven i jejich strýc. Ve vězení skončily i matka a sestra; matka ve vězení zemřela, sestru celý život komunisté pronásledovali.
 

Mašínův statek v Lošanech – Památník tří odbojů

První pomník Josefa Mašína byl odhalen v září 1947 na statku v Lošanech na Kolínsku, kde rod Mašínů hospodařil přibližně čtvrt tisíciletí. Komunisté ho nechali odstranit, na místo se vrátil až v roce 2004 a každý rok se tu koná pietní vzpomínka na Josefa Mašína. Statek, který po komunistické kolektivizaci chátral, byl potomkům vrácen teprve v roce 2018. Během několika let se proměnil v Památník tří odbojů. Na půdorysu původního stavení stojí jen symbolická betonová skořepina, sousední stavení slouží jako muzeum s expozicemi, sálem a sociálním zázemím.



Bratry, jejich otce a strýce připomínají také jiná místa. Menší pomník objevíte na zámku v Poděbradech. Na Rejvízu u cesty k Mechovému jezírku stojí nenápadná dřevěná socha Politický vězeň, kterou v rámci řezbářských setkání vytvořil slovenský řezbář Milan Mičianek. Vězeňské číslo A07159 uvedené na soše měl Ctirad Mašín v době, kdy byl vězněn v jáchymovských uranových dolech. Na budově generálního štábu v Praze-Dejvicích je vedle pamětní desky komunisty popraveného generála Heliodora Píky ještě druhá deska, věnovaná dalším popraveným vojákům z povolání. Mezi nimi je uveden i Ctibor Novák, strýc bratrů Mašínů, popravený za členství v jejich odbojové skupině.
 

Filmy z časů studené války

Mezi filmy z dob studené války patří například historické drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu (2020), historické drama Toman (2018), drama Milada (2017) o osudech Milady Horákové, anebo filmy inspirované životem a smrtí Jana Palacha.

Období studené války inspirovalo také tvůrce Bondovek, snímek Tři dny Kondora režiséra Sydneyho Pollacka, Hitchcockův film Na sever severozápadní linkou, Spielbergův Most špiónů anebo černou komedii Stanleyho Kubricka Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu, natočenou v roce 1964.