Česko mezi řádky: Návrat Krále Šumavy, Šumava a David Jan Žák

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 24? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let města Opavy, 700 let od válečného tažení krále Jana Lucemburského a 600 let od smrti Jana Žižky. V roce 1624 začal Albrecht z Valdštejna budovat svůj pražský palác a Jan Amos Komenský poprvé vydal svou mapu Moravy. Před 200 lety byl dokončen chrám Tří grácií v Lednicko-valtickém areálu a narodil se hudební skladatel Bedřich Smetana, sté narozeniny by pak v roce 2024 oslavili například filmoví režiséři Oldřich Lipský, František Vláčil, Karel Kachyňa a spousty dalších osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

Šumava, to jsou stovky kilometrů tras pro pěší i cyklisty, naučných stezek i cest, na kterých vás žádné značky provázet nebudou. A také fantastická příroda jako z jiného světa, nouzová nocoviště, kilometry plavebních kanálů a sjízdných řek, zaniklé obce a tisíce zajímavostí. Přitažlivé jsou všechny, ale některé z nich vás přesto spolehlivě přilákají, ať už jedete na Šumavu poprvé nebo posté. Které to jsou?

Šumava a hluboké lesy, tajuplná blata, vesničky a osady na konci světa, to všechno láká filmaře k natáčení historických filmů, pohádek, komedií či detektivek. Pojďte si připomenout ty nejznámější – hrad Švihov a Tři oříšky po Popelku, trilogii Slunce, seno… v Hošticích u Volyně, Kvildu a Krále Šumavy anebo Srní a filmy Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem s Tomášem Holým.

Když přijde řeč na Krále Šumavy, většinou jde o film Karla Kachyni anebo o přezdívku pro slavné šumavské převaděče a pašeráky. Patřil k nim i Josef Hasil (8. února 1924, Zábrdí – 15. listopadu 2019, Chicago, USA), jeden z nejvýkonnějších a Státní bezpečností nepronásledovanějších agentů-chodců, který dokázal dostat z komunistického Československa na Západ desítky lidí.

Kdo se do kraje tiché přírody a kdysi obývaných míst v Českém lese jednou podívá, zpravidla se sem rád vrací. Seznamte se s pohnutou historií zaniklých obcí a jejich obyvatel, objevte krásy zdejší krajiny a udělejte si procházku po zapomenutých pohraničních stezkách.

Národní park Šumava, nejkrásnější česká jezera, Povydří, slatě, výběh s vlky, jeleny a rysy a také kouzelná historická města a městečka v čele s Plzní, krajským hlavním městem: to všechno nabízí výlet do Plzeňského kraje.

Vintířova stezka dlouhá 162 km vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Annín – Sušice – Horažďovice – Blatná. Část stezky se vine podél zlatonosné řeky Otavy. Lze ji zdolat v devíti denních etapách.

Turnerova chata je jedinou veřejně přístupnou chatou v I. zóně Národního parku Šumava. Nachází se v malebné oblasti Povydří, na břehu řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou.

Vydejte se na hrad Kašperk a poznejte místa, kde se natáčela pohádka Anděl Páně. Pokud si chcete užívat svěžího šumavského vzduchu, můžete si udělat výlet k hradu po jedné z turistických tras, které vedou z Kašperských Hor přímo na hrad.

Prachatické muzeum sídlí v renesančním měšťanském domě č.p. 13, který je nazýván Sitrův nebo též Žďárského. Muzeum zahrnuje stálé expozice na téma zlatá stezka, renesanční a sakrární památky, dílo sv. Jana Nepomuka Neumanna a sbírku střeleckých terčů.

Vrch Prenet (1 071 m) leží 7 km jihovýchodně od Nýrska. Je krajním bodem Pancířského hřbetu a milovníci přírody si z něj užijí krásný výhled na pohraniční hory i vnitrozemí. Pod Prenetem na hřebenové trase leží i známá chata Prenet (nyní zavřená).

Zájem o pěší putování stále roste. Na západě a jihu Čech ve spolupráci s Bavorskem se postupně rozšiřuje Zlatá stezka pro pěší turisty. Vede od Tachova až do jižních Čech a kratší trasy ji propojují s Německem. Do systému se zapojila i málo známá Vintířova stezka na Šumavě u Hartmanic.

Téměř půl století rozděloval Evropu na východ a západ ostnatý obojek železné opony. Bylo to unikátní a zároveň strašlivé dílo, pod nímž umírali civilisté i pohraničníci. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, jak se místa kolem hranic změnila a kde si železnou oponu připomenete dnes?

Jak vypadala železná opona? Proč vůbec vznikla a jak fungovala? A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům? To vše se dozvíte (či si připomenete) při návštěvě některých z míst, která v nedávné minulosti patřila k ochraně státních hranic. Jedná se o bývalé celnice i rozsáhlé prostory, kde se železná opona rozprostírala. Prohlédnete si památníky či repliky železné opony a vstoupíte do oblastí, které byly v minulosti zakázaným územím.

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Když se řekne „Šumava“ vybaví se všem příznivcům turistiky krásná krajina a mnohým hned potom legendární film Král Šumavy z roku 1959, v němž se prolíná syrovost horské přírody s bojem „obránců“ státní hranice a odvážných převaděčů. Pokud jste si někdy říkali, že by nebylo špatné si trasu, kudy chodil slavný Kilián projít také, přijde vám vhod náš dnešní tip na výlet. Zavede vás totiž zhruba do míst, kudy mohl kanál 54 vést a kde i dnes potkáte jen málokoho.

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Jedním z vrchů šumavské Javornické hornatiny je Královský kámen zvaný Královák. Jméno dostal podle kulového skalního útvaru tvořeného skalní hradbou a mrazovými sruby.

Tajuplná díky své odlehlosti i nedostupnosti a opředená řadou mýtů: to jsou rašeliniště. Po některých se pohodlně projdete po dřevěných chodníčcích, do jiných se nikdy nedostanete: o to se postará podmáčená půda a hloubka až deset metrů. Kde najdete ta největší, nejhezčí a nejzajímavější?

Pro letošní sezónu připravili v regionu tištěného průvodce „Šumavsko pro tuláky“. Originální soubor top deseti pěších a top deseti cyklo tipů na výlety je navíc doplněný bonusovou trasou stezky legendárního Krále Šumavy. Výlety vedou napříč turistickou oblastí Šumavsko, krajem Šumavy a Pošumaví, lokalitami, v nichž je stále co objevovat. O toulání opravdu zde opravdu není nouze, protože jde o kombinaci značených i neznačených tras, které sestavil člověk nejpovolanější. Josef Pecka, průvodce divočinou, spisovatel a místní rodák.

Kdo se někdy toulal Arménií a poznal kouzelnou nedotčenou krajinu národního parku Dilijan, možná navštívil i jezero Gosh. Podobné přírodní poklady najdete i u nás, například ledovcová jezera Šumavy. S jezerem Gosh má leccos společné to nejznámější, Černé.

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Projděte se po krásné šumavské krajině, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Okružní naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk a zpět do Kašperských Hor.

Pomník králům Šumavy, u osady Františkov poblíž Kvildy, je věnovaný převaděčům, kteří se zejména po únoru 1948 stali nekorunovanými králi šumavského hraničního pásma a pomáhali lidem přes uzavřenou hranici. Nachází se u mostku přes Teplou Vltavu.

Když se řekne prales, kdekdo si představí neprostupnou africkou džungli plnou exotických zvířat. Pralesy ale najdete i v Evropě, a dokonce pradědečky všech chráněných divočin a rezervací pevninské Evropy máme u nás v jižních Čechách. Jmenují se Žofínský a Hojnovodský prales.