Jan Palach se narodil v
Praze, dětství a mládí prožil ve
Všetatech. Rodinný domek dnes slouží jako
Památník Jana Palacha a pečuje o něj
Národní muzeum; je tu vystavena například státní vlajka, kterou bylo Janovo tělo přikryto po smrti, anebo
posmrtná maska od sochaře Olbrama Zoubka.
Ve třinácti letech přišel Jan Palach o otce, maturoval v roce 1966 v nedalekém
Mělníku. Ke
studiu historie a politické ekonomie na
Univerzitě Karlově ho přijali až napodruhé, vadil totiž jeho živnostenský původ, takže dva roky strávil na
Vysoké škole ekonomické. Palach se zajímal o politický a veřejný život, silně prožíval celý rok 1968, účastnil se několika pouličních demonstrací a zapojil se i do listopadové stávky studentů, protestujících proti legalizaci srpnové okupace. Skončila neúspěchem, ovšem Palach v té době už plánoval akci, která by probudila svědomí národa.
Z různých forem protestu nakonec vybral takovou, která šokuje dodnes:
16. ledna 1969 se na
Václavském náměstí v Praze polil benzinem a zapálil. Utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně na téměř 85 procentech těla,
zemřel 19. ledna 1969. Jeho pohřeb v
Praze o šest dní později se stal manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu
Starým Městem se tehdy zúčastnilo 200 000 lidí.
Desetkrát o Palachovi
- Už několik měsíců po Palachově smrti začal komunistický režim likvidovat jeho památku. Hrob na Olšanských hřbitovech střežila Státní bezpečnost, nakonec byly ostatky v roce 1974 převezeny do Všetat. Do hrobu na Olšanské hřbitovy se urna s popelem znovu vrátila v roce 1990.
- Pietní akt ke 20. výročí jeho smrti v lednu 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Demonstrace během Palachova týdne, trestané tvrdými zásahy pořádkových sil, vyústily na podzim téhož roku v sametovou revoluci.
- Památka Jana Palacha se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989. Náměstí před Filozofickou fakultou UK dostalo jeho jméno, v lednu 1991 byla na budově školy odhalena pamětní deska od Olbrama Zoubka s reliéfem českého lva a replikou Palachovy posmrtné masky.
- Studenta Jana Palacha připomíná také bronzová pamětní deska, vsazená do dlažby na nádvoří Karolina na Ovocném trhu. Je přesně v místech, kde v roce 1969 stála rakev s jeho ostatky, jako připomínku roku 1969 má symbolické rozměry 69x69 centimetrů a váží 89 kilogramů, což je odkaz na rok 1989.
- Na Václavském náměstí před historickou budovou Národního muzea je památník Jana Palacha a Jana Zajíce: symbolizuje lidskou postavu jako pochodeň.
- Další památník Jana Palacha stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění, dnešní novou budovou Národního muzea.
- Odkaz Jana Palacha připomíná rovněž dílo amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka na Alšově nábřeží: nese název Dům syna a Dům matky a tvoří ho dvě výrazné geometrické plastiky.
- Neobvyklý pomník s názvem Pocta Janu Palachovi stojí u bývalého gymnázia v Mělníku: jeho autorem je maďarský sochař Andás Beck (1911–1985), který žil od roku 1948 v Paříži. Sochu vytvořil už v 60. letech a jde o stylizovanou siluetu hořící postavy.
- Prezident Václav Havel udělil 28. října 1991 Janu Palachovi in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
- Palachův čin připomněla i další díla, třeba třídílný film Hořící keř režisérky Agnieszky Hollandové, celovečerní film Jan Palach Roberta Sedláčka anebo mohyla Jana Palacha kousek pod vrcholem hory Smrk v Beskydech.