ÚvodAktualityCesty za uměním: malíř Auguste Renoir a obrazy, které pohladí po duši
Kultura

Cesty za uměním: malíř Auguste Renoir a obrazy, které pohladí po duši

Poslechněte si audio verzi článku
Auguste Renoir maloval lepší svět. Jeho obrazy, to jsou pařížské ulice, kavárny a trvalá slavnost, kde se lidé radují v malých rájích. Hezké ženy s dětmi obklopují přívětiví muži, malebné krajiny a sluncem prozářená příroda. Takový je i Renoirův obraz, který vystavuje Národní galerie. Jmenuje se Milenci a v Praze je tento Renoirův poklad doma už přes sto let. Vydejte se za slavným malířem s Kudy z nudy!
Francouzský malíř Auguste Renoir (25. února 1841, Limoges, Francie – 3. prosince 1919, Cagnes-sur-Mer, Provence-Alpes-Côte d'Azur) namaloval obraz Milenci krátce po první impresionistické výstavě v roce 1874. Předobrazem milenecké dvojice odpočívající uprostřed přírody byli lidé z okruhu Renoirových přátel. Mladá žena je herečka Henriette Henriotová, v té době oblíbená malířova modelka. O muži s lehce odvrácenou tváří se řada kunsthistoriků domnívá, že Renoir na obraze zpodobnil sám sebe, pravděpodobně se ale jedná o jeho kolegu, malíře Pierra Franca-Lamyho. Kromě obrazu Milenci ho poznáte také na Renoirově slavném díle Bal du Moulin de la Galette. Obraz Milenci vybrala akviziční komise československého státu přímo u obchodníka Walthera Halvorsena a v roce 1923 jej zakoupila k obohacení sbírek budoucí státní galerie. Dnes se Renoirovi Milenci podobně jako obrazy Claude Moneta, Vincenta van Gogha, Paula Cézanna či Henriho Rousseaua řadí do kolekce takzvané Francouzské sbírky, která patří ke klenotům Národní galeriePraze.
 

Renoir, malíř porcelánu

Auguste Renoir pocházel z početné a nepříliš dobře situované rodiny. Protože už v dětství rád kreslil, rodiče ho záhy poslali k pařížskému továrníkovi, který vyráběl glazovaný porcelán. „Můj úkol spočíval v tom, že jsem pomalovával bílý povrch malými kyticemi; za tucet mi platili pět sou,“ vyprávěl později slavný malíř. „Když se zdobily větší kusy, byly i kytice větší. Pak se zvyšovala i mzda, která ovšem přesto byla velmi nízká, protože šéf soudil, že je v zájmu samotných umělců, aby je příliš nezahrnoval penězi.“

V roce 1862 si konečně mohl dovolit začít studovat na umělecké škole École des Beaux-Arts v Paříži. Když mu bylo dvaadvacet, učitel „té zatuchlé akademie“, jak se jednou vyjádřil Claude Monet, švýcarský malíř Marc Gabriel Charles Gleyre Renoirovi vytkl, že si maluje jen tak pro zábavu. Renoir se ohradil, že to je zcela přirozené a že kdyby ho to nebavilo, nikdy by nemaloval. Podle této odpovědi si sami dokážete udělat obrázek o radostném Renoirově temperamentu. „Chci malovat zemi, ráj bohů,“ prohlásil tehdy, a svému předsevzetí se nikdy nezpronevěřil.

Společně s Monetem a dalšími kolegy chodívali malovat do přírody ve Fontainebleau a dalších míst. Na jejich obrazech se zvolna začal rodit impresionismus. V té době také vznikl jeden z Renoirových nejoblíbenějších obrazů, Tanec v Moulin de la Galette, zachycující veselou zábavu v oblíbené taneční zahradě na Montmartru. Modelkou pro dámu v popředí byla Suzanne Valadonová (1865–1938), kterou malovali, ale také učili malovat i mnozí jeho přátelé, a která se později stala malířkou a také matkou malíře Maurice Utrilla (1883–1955).
 

Malířův ráj v Essoyes

Podobně známý je obraz z roku 1881, známý pod českým názvem Snídaně veslařů. Podívejte se na dívku vlevo, která drží v náručí malého pejska: na Renoirově obrazu se tehdy poprvé objevila modelka, později milenka a manželka Aline Victorine Charigotová (1859–1915). O 18 let mladší Aline pocházela z Essoyes v Aube, malé vesnice v oblasti Champagne. Poprvé se sem vypravili na léto v roce 1888, o dva roky později se vzali a malíř objevil kouzlo zvlněné krajiny porostlé vinnou révou, dokonalé světlo, jednoduchost i prostý způsob života: zkrátka krásné místo, kde si může postavit stojan a malovat pod širým nebem. Do venkovské vesnice, kde prý chléb s máslem daleko převyšuje vše, co by člověk našel v Paříži, se Renoir zamiloval téměř proti své vůli. V malé uličce Chemin des Laveuses rád maloval mladé a krásné dívky, peroucí prádlo, dojímal ho pohled na ranní mlhu nad vinicemi.

I když si v Paříži pronajal dům na Montmartru, romanticky nazvaný Château des Brouillards / Mlhový zámek, do Essoyes se pravidelně vracel, aby daleko od pařížského shonu dobíjel baterky. V roce 1896 si tu Renoirovi koupili rodinný dům, v němž vyrostli i jejich synové Pierre, Jean a Claude. V dolní části zahrady si Renoir nechal postavit malířský ateliér a rodina tu nacházela útočiště během dovolených s přáteli, kde sdílela chvíle radosti v nádheře okolní krajiny.
 

Malíř štěstí

Tváří v tvář kritice a nepochopení impresionismu svých současníků se Renoir od hnutí distancoval, ale neúnavně dál hledal absolutní umění. Oficiálního uznání se dočkal až mezi padesátým a šedesátým rokem: uspořádal několik úspěšných výstav a byl jmenován rytířem Čestné legie. Současně ho ale trápil těžký revmatismus, který ho v zimě nutil vyhledávat jižní slunce a teplejší kraje. Podstatnou část posledních dvaceti let života tak Renoir strávil na Azurovém pobřeží v usedlosti zvané Les Collettes v Cagnes-sur-Mer. I když byl odkázán na kolečkové křeslo a choroba ho donutila přivazovat si štětec k prstům obvazy, stále maloval. Zemřel na srdeční selhání v noci 3. prosince 1919 v Cagnes-sur-Mer. Slavný malíř je pochovaný společně s manželkou a třemi syny na hřbitově v Essoyes, kde současně můžete navštívit zahradu, dům i ateliér. V muzeum se proměnila i usedlost Les Collettes v Cagnes-sur-Mer. Prostřední syn Jean zpracoval jeho životopis v knize Pierre-Auguste Renoir, mon père / Pierre-Auguste Renoir, můj otec.

Ve Francii jsou po slavném malíři pojmenované ulice v několika městech, u nás je Renoirova ulice v Praze na Barrandově.
Cesty za uměním: Claude Monet, impresionismus a umělci v zahradách

Cesty za uměním: Claude Monet, impresionismus a umělci v zahradách

Zahrady impresionistického malíře Clauda Moneta v Giverny jsou jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Francie. Monetovy obrazy najdete i v Národní galerii v Praze a dokonce si je můžete vystavit i doma. Pojďte se s Kudy z nudy vydat za Monetem a dalšími umělci, kteří propadli kouzlu zahrad!

S osobností na procházku: Prahou s malířem Vojtěchem Hynaisem

S osobností na procházku: Prahou s malířem Vojtěchem Hynaisem

Malíř Vojtěch Hynais (1854–1925) byl mimořádnou osobností generace umělců Národního divadla. Jeho oponu v Národním divadle obdivujeme dodnes. Víte ale, že nebýt požáru divadla, Hynaisova opona by neexistovala? Víte kolik na ni Hynais spotřeboval barvy, kdo byl jeho největším přítelem a kdo mu stál modelem? Pojďte se s Kudy z nudy projít Prahou po stopách známého malíře a jeho slavné opony.

TOP 10 pražských galerií: stálé expozice a výstavy

TOP 10 pražských galerií: stálé expozice a výstavy

Inspirace, jedinečná atmosféra výstavních sálů, prastará i ryze moderní umělecká díla, posezení v kavárně a setkání s přáteli anebo docela prostá změna plánu, když procházku Prahou pokazí deštivé počasí – je tolik důvodů, proč se vydat do některé z velkých pražských galerií! Kam se necháte vylákat právě dnes?

Cesty za uměním: barevný svět malíře Vincenta van Gogha

Cesty za uměním: barevný svět malíře Vincenta van Gogha

Slunečnice, Hvězdná noc, Havrani nad obilným polem, Zelené obilí nebo Ložnice v Arles: to jsou nejznámější obrazy malíře Vincenta Van Gogha. Malíř, který se většinu života protloukal všelijak a prodal jediný obraz, se po smrti stal jedním z nejslavnějších umělců všech dob. Seznamte se s ním na Kudy z nudy!

Národní galerie Praha – největší sbírka výtvarného umění Kultura

Národní galerie Praha – největší sbírka výtvarného umění

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století Kultura

Národní galerie v Praze – Veletržní palác: Umění 19., 20. a 21. století

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Cesty za uměním: francouzský malíř a „celník“ Henri Rousseau a jeho stopy v Česku

Cesty za uměním: francouzský malíř a „celník“ Henri Rousseau a jeho stopy v Česku

Jeden z nejcennějších obrazů ve sbírkách Národní galerie v Praze namaloval francouzský malíř Henri Rousseau (1844–1910), přezdívaný Samouk, Nedělní malíř nebo Celník. Naivistický a ve všech směrech originální umělec přitom celník nikdy nebyl, a dokonce se tak nejmenuje ani jeho nejslavnější obraz. Seznamte se s ním na Kudy z nudy!