Nebeské úkazy provázejí člověka od nepaměti. Komety s ohony táhnoucími se přes půl oblohy, zatmění Slunce či meteorické deště vždy fascinovaly lidstvo. Dochází k nim vzácně, přesto nás i
v roce 2021 čekají
úkazy, které stojí za pozornost. Vesmír nám i pro rok 2021 připravil krásnou podívanou. Buďte připraveni na její sledování.
Leden: oblíbené Kvadrantidy a Země nejblíže Slunci
Nejbližším astronomickým úkazem je tzv.
přísluní, tedy stav, kdy se bude
Země nacházet nejblíže ke Slunci. To nastane v sobotu
2. 1. 2021 v 15 hodin.
Oblíbenými pozorovacími objekty jsou roje tzv.
Kvadrantid. Jedná se o prach Halleyovy komety s frekvencí až 120 meteorů za hodinu. Letošní maximum rojz připadá na
3. ledna 2021, okolo 16. hodiny. Tyto meteory zdánlivě vylétají zmísta (radiantu), které se nachází vjiž zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu (dnes tato oblast náleží do souhvězdí
Pastýře). Na začátku ledna ruší pozorování meteorů jasný Měsíc krátce po úplňku, ale po setmění můžeme očekávat
dlouhé meteory ve směru od severu.
Počátkem ledna bude ještě ráno nízko nad jihovýchodním obzorem pozorovatelná
Venuše, večer nízko nad západním obzorem zahlédnete ještě
Jupiter a Saturn, planety blízko sebe po velké konjunkci z prosince 2020. Z planet viditelných očima bude vůbec nejlépe pozorovatelný
Mars – po setmění se nachází vysoko nad jihem a zapadá až po půlnoci. Zatímco v lednu bude na nebi poměrně "živo", únor nepřinese žádné zážitky z pozorování, planety od nás nebudou viditelné.
Březen: planetka Vesta a rozchod Jupitera se Saturnem na 20 let
V březnu nastává opozice planetky Vesta se Sluncem. Ta byla objevena v roce 1807 jako čtvrté těleso mezi Marsem a Jupiterem.
Vesta je největším asteroidem mezi těmito planetami. Při letošní opozici
4. března v 19 hodin se k nám Vesta přiblíží na vzdálenost 204 milionů kilometrů a dosáhne jasnosti 6,0 mag. Snadno ji vyhledáte triedrem či malým dalekohledem v
souhvězdí Lva.
Ve stejnou noc, kdy se Vesta dostane do opozice se Sluncem, se na obloze planeta
Mars ocitne v
konjunkci s Plejádami, otevřenou hvězdokupou v souhvězdí Býka.
Jupiter a Saturn se po únorovém zmizení objevují na obloze ráno, tentokrát na jihovýchodě. Ještě nějakou dobu je budeme pozorovat pospolu, ale jejich cesty se na dvacet let rozcházejí.
Duben: výročí prvního letu člověka do vesmíru a jarní superúplněk
Mezi významné vesmírné události můžeme počítat i
60. výročí letu prvního člověka do vesmíru.
Jurij Gagarin 12. dubna 1961 v kosmické lodi
Vostok 1 jedenkrát obletěl Zemi. Ve výroční datum se u nás i ve světě koná „
Gagarinova noc“ – řada akcí popularizujících historii letů do vesmíru i současnou kosmonautiku. Gagarin strávil ve vesmíru, tedy nad dohodnutou hranicí
100 km nad povrchem Země, přibližně 1,5 hodiny. Celý let trval
108 minut a v jeho závěru se kosmonaut z lodi Vostok katapultoval a přistál na padáku – loď ještě nedokázala dostatečně měkce dosednout na povrch Země.
Repliku přistávací kabiny lodi Vostok ve stavu těsně před tím, než se kosmonaut katapultoval, si můžete prohlédnout například ve foyer
pražského planetária.
O
superúplňku se mluví v situaci, kdy se sejdou dvě okolnosti najednou:
Měsíc je v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíž, v tzv. přízemí. Je pak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. V roce 2021 se k superúplňku přiblížíme dvakrát – v
dubnu a květnu.
Dne
27. 4. 2021 Měsíc dosáhne
úplňku v 5:32, o necelých jedenáct hodin později se ocitne vpřízemí (357 373 km).
Květen: druhý superúplněk, Merkur a roj Éta Akvaridy
O měsíc později se situace obrátí – Měsíc
26. 5. 2021 nejprve projde přízemím (357 314 km) okolo 4. hodiny ranní,
úplněk pak
nastane ve 13:13, tedy o 9 hodin později.
Druhým rojem meteorů, kterého si letos všimneme, jsou
Éta Akvaridy. Opět se jedná o prach Halleyovy komety (1P/Halley). Letošní maximum připadá na
ranní hodiny 6. května, ale na rozdíl od jiných výrazných rojů není maximum Éta Akvarid ostré – vysoká aktivita se drží po dobu několika dní, do cca
11. 5. 2021.
Nejlepším obdobím pro pozorování
Merkuru na večerní obloze je letos květnová maximální východní elongace. V té se Merkur ocitne
17. 5. 2021. Období viditelnosti ale trvá od konce dubna do 25. května – poté vzdalující se Merkur zeslábne a ztratí se v červáncích. Mezi
13. a 15. květnem budeme moci večer na severozápadě pozorovat
hromadnou konjunkci těles – spolu s Merkurem také srpek
Měsíce, Venuši a Mars.
Červen: zatmění Slunce poprvé u nás po šesti letech!
Červnové
zatmění Slunce bude jako
prstencové viditelné v Kanadě, Grónsku a v polárních oblastech. U nás budeme moci toto zatmění pozorovat dne
10. 6. 2021 jako
částečné v poledních hodinách, takže Slunce bude na obloze vysoko nad jihem. Zatmění pro nás začne v
11:44 středoevropského letního času, kdy se
temný kotouč Měsíce vnovu začne nasouvat před sluneční disk, a skončí ve
13:36 . V
maximální fázi, která nastane ve
12:39, bude zakryta necelá pětina průměru slunečního kotouče (17 %).
Dne
21. 6. v
6:32 vystoupá Slunce k obratníku Raka a u nás na severní polokouli začne
astronomické léto.
Červenec a srpen: konjukce Marsu a Venuše i Perseidy
Na začátku července se Země dostane do
největší vzdálenosti od Slunce. Letos k tomu dojde v nejzazším datu, tedy
6. července 2021. V 0:00 hodin nás bude od Slunce dělit 152 100 532 km. Je to největší vzdálenost od Slunce, ve které se ocitáme na
následujících 11 let.
Dne
13. července dojde ke
konjuknci Marsu a Venuše, a to nízko nad západo-severozápadním obzorem okolo 16:00 hodin. Obří planety
Jupiter a Saturn budou v srpnu na obloze po celou noc, protože obě planety projdou opozicí se Sluncem.
Nejoblíbenější meteorický roj
Perseidy neboli slzy svatého Vavřince budou letos pozorovatelné za skvělých podmínek! Maximum roje vychází na noc ze
12. na 13. srpen. Maximum, které slibuje 110 meteorů roje Perseid za hodinu, připadá podle předpovědí na 22 hodin. V době maxima bude právě zapadat srpek Měsíce, takže v místech s temnou oblohou budeme mít
vynikající podmínky na pozorování. Meteorický roj Perseid je aktivní přibližně
od 17. července do 24. srpna 2021. Naši předkové nazvali srpnové létavice „slzami svatého Vavřince“ podle světce, který zemřel mučednickou smrtí 10. srpna roku 258.
Září: rovnodennost a Neptun v opozici
Okolo
podzimní rovnodennosti, jež nastává
22. 9. 2021 ve 21:21, se noci rychle prodlužují, takže po setmění zůstávají nad obzorem letní souhvězdí.
Nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy
Neptun se
14. 9. ocitne v opozici se Sluncem. Nad naším obzorem se tedy nachází po celou noc a dosahuje jasnosti +7,8 mag. I přesto, že bdue Neptun v tomto období nejblíže Zemi, dělí nás od něj
propastná vzdálenost 4,3 miliardy kilometrů a planetu můžeme pozorovat
jen pomocí dalekohledů. Nachází se v souhvězdí Vodnáře.
Říjen: nejlépe pozorovatelný Merkur
Dne
25. 10. se
Merkur dostane do maximální západní elongace, a tudíž bude na obloze pozorovatelný ráno. Kombinace pro nás výhodné polohy planety vůči Slunci s prodlužováním noci přináší
nejlepší období viditelnosti Merkuru
na ranní obloze v letošním roce.
To potrvá potrvá přibližně
od 17. 10. do konce listopadu 2021. Planetu najdete v červáncích nad východním obzorem.
Listopad: Tauridy a planety Venuše, Mars i Uran
Na konci října a zejména na začátku listopadu by se mohly o několik jasných meteorů postarat dvě větve, severní a jižní, meteorického roje Taurid. Zatímco mateřským tělesem jižní větve je kometa 2P/Encke, u severní je to nejspíše asteroid 2004 TG10.
Společné maximum nastane kolem 4. listopadu. Měsíc bude krátce po novu a pro pozorování Taurid nastanou ideální podmínky. Horálek uvedl, že s Tauridami se pojí velmi jasné meteory – takzvané bolidy.
Planety
Venuše, Jupiter a Saturn budou viditelné společně na večerní obloze nad jihem až západem. Merkur viditelný počátkem listopadu na ranní obloze vystřídá
Mars. V opozici se Sluncem se v souhvězdí Berana nachází
Uran – planeta dosahuje jasnosti +5,6 mag a je díky tomu na
hranici pozorovatelnosti prostým okem.
V souhvězdí Býka dojde 3. listopadu v 5 hodin k těsné
konjunkci trpasličí
planety Ceres a hvězdy Aldebaran, nejjasnější hvězdy v souhvězdíí. Podmínky pozorování tohoto úkazu budou mimořádně příznivé.
Prosinec: meteorický roj Geminidy
Okolo poloviny prosince pravidelně vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Meteory tentokrát zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini). U většiny meteorických rojů je zdrojem prachových zrnek kometa. V případě Geminid je mateřským tělesem asteroid (3200) Phaeton, jenž byl objeven v roce 1983. Má velmi protáhlou dráhu, která jej přivádí do blízkosti Slunce i Země – proto dostal asteroid jméno podle syna boha Slunce, který měl podle starověké báje právě na Zemi dopravní nehodu s „vypůjčeným“ otcovým slunečním vozem. V roce 2021 jsou pro pozorování Geminid poměrně příznivé podmínky ráno. Maximum je předpovězeno na 14. 12. v 8 hodin, tedy na dobu, kdy vychází Slunce. Pozorovatelné by měly být Geminidy od 2. hodiny ranní. Frekvence Geminid by v maximu měla dosáhnout okolo 150 meteorů za hodinu.