Deset „kruhových“ výletů: kulaté zámky, vesnice, ornamenty i obraz

Kruhové vesnice aneb okrouhlice

Okrouhlice není jen jméno vesnice na Vysočině u Havlíčkova Brodu, ale také typ středověké osady, kde jsou domy uspořádané do kruhu kolem oválné nebo kulaté návsi. Okrouhlice najdete v rovinatých oblastech, na návsi často mají rybníček a na první pohled vypadají hezky. Pravidelnost zkrátka máme rádi, i když třeba má každý domovní štít jiný tvar a jinou barvu. V minulosti měly okrouhlice čistě praktické využití: domy společně s ploty tvořily přirozenou jednoduchou hradbu a na náves se na noc naháněl dobytek. Nejvíc vesnic takového typu najdete v Německu a Polsku, u nás jsou vzácností – ale existují! Zajeďte se podívat třeba do Byšiček v Polabí anebo na Vysočinu do Proseče pod Křemešníkem. Kruhový půdorys s velkou okrouhlou návsí má i obec Lipnice u Spáleného Poříčí.
 

Kruhový výhled z Kelčského Javorníku

Rozhledny s vynikajícím kruhovým výhledem patří mezi nejvyhledávanější. Řadu z nich jste určitě už navštívili, na portálu Kudy z nudy vám tentokrát doporučíme výlet na Kelčský Javorník u Bystřice pod Hostýnem. Vyhlídková věž si totiž hraje s motivem hodinového ciferníku, který je také kulatý. Schodiště obklopuje dvanáct ohýbaných modřínových lamel, dvanáct rovnoměrně rozmístěných vyhlídkových plošin zase připomíná sluneční hodiny. Z horní plošiny ve výšce třicet metrů se otvírá onen slibovaný a ničím nerušený kruhový výhled na Hostýnské vrchy. Je pro vás Kelčský Javorník trochu z ruky? Vyzkoušejte třeba rozhlednu Poledník s vynikajícím výhledem (kruhovým, jak jinak) na Šumavu, Kurzovu rozhlednu na Čerchově nebo rozhlednu na Pradědu.
 

Kruhový zámeček na kulatém vršku

Písnička Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína, kterou zpívají Stroupežnického Naši furianti, pochází od Sobotky, a tak nemůže být o jiném zámku než o Humprechtu. Barokní lovecký zámeček postavil italský architekt Carlo Lurago v letech 1666–1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Ve skutečnosti úplně kulatý není: má tvar dvou elipsoidů, z nichž vnitřní je přibližně o dvě podlaží vyšší než vnější. Tvar Humprechtu vynikl až koncem 17. století: tehdy kvůli zatížení základů zmizely hospodářské budovy, které původně obklopovaly celé přízemí. Dnes tu místo nich je vyhlídková terasa, zámek pak bývá otevřený od dubna do října. V současné době prochází velkou rekonstrukcí, avšak prohlídky pro turisty se zde konají.
 

Kamenná slunce z Českého středohoří

Na několika místech Českého středohoří, například v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice anebo u Staré ve stěnách opuštěného lomu na severním úpatí vrchu Linhorka, září kamenná slunce. Geologická rarita vznikla podle odborníků při sopečné erupci před mnoha miliony let, kdy v roztaveném magmatu zůstala zatavená jádra cizorodých hornin. Chladnoucí materiál se postupně smršťoval, popraskal a vytvořil tak unikátní přírodní kresby, připomínající sluneční paprsky.
 

Nekonečný obraz Luďka Marolda

Dokonalým symbolem nekonečna je Maroldovo panoráma, panoramatický obraz bitvy u Lipan z roku 1434. Jedenáct metrů vysoký a devadesát pět metrů dlouhý výjev je největším obrazem dějinné události, který kdy v Čechách vznikl, navíc díky reálným předmětům v popředí máte pocit, že se díváte do skutečného prostoru. Obraz Luďka Marolda byl poprvé k vidění na Výstavě architektury a inženýrství, která se konala na Výstavišti v Holešovicích roku 1898. Obraz od té doby vlastně neopustil Výstaviště, jen se několikrát stěhoval z místa na místo kvůli restaurování. Je trvale vystaven ve speciálním kruhovém pavilonu a prohlédnout si jej bude možné, až zase na jaře. Panoráma je otevřeno vždy od dubna do října.
 

Skalní kruhy u Krvomlýna

Ikonický hotel Harasov, stejnojmenný rybník, zbytky prastarého hrádku a hrůzná pověst o Krvomlýnu: to všechno patří k osadě v údolí říčky Pšovky na Kokořínsku. Pozornost přitahuje také skalní byt se zvláštní dřevěnou pavláčkou. Jeho interiéry jsou nepřístupné, ale víme, že existuje už stovky let. Někdy za první republiky ho koupil pražský továrník Stanislav Řehák, který ho využíval jako rekreační objekt. Svéráznou výzdobu po sobě zanechal i venku, a to v podobě skalních reliéfů. Ještě před začátkem druhé světové války nechal na jižní straně harasovské skály vytesat dva čínské symboly, využívající symboliku kruhů, a to monádu obklopenou osmi trigramy a znak dlouhověkosti, obklopený kruhem pěti netopýrů coby symboly štěstí. Podle pamětníků snad mělo jít o výzdobu zamýšlené, ale nikdy nerealizované čínské zahrady. Na východním úpatí u hráze rybníka ještě objevíte třetí reliéf ukřižování.
 

Kruh menhirů v botanické zahradě

Osaměle stojící menhiry, kamenné sloupy nebo kamenné kruhy, které slibují mystické a ezoterické zážitky, v naší krajině zvolna přibývají. Některé jsou dovedně skryté a nevedou k nim žádné cesty, jiné najdete vcelku snadno: třeba ten, který leží v Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji, údajně na energeticky silném místě. Jeho autory jsou Jan Tajboš a slovinský sochař a ezoterik Marko Pogačnik, kámen v centrálním místě kruhu zdobí mosazný reliéf od akademické malířky Jiřiny Lockerové.
 

Kulaté náměstí není Kulaťák

Že takzvaný pražský Kulaťák ve skutečnosti není kulatý ví kdekdo, ale dokonalé kruhové náměstí v Praze skutečně existuje. Nese jméno českého hudebního skladatele Františka Škroupa a najdete ho na Žižkově, mezi televizní věží a Riegrovými sady. Náměstí má tvar kruhu o průměru asi 150 metrů, ale víc než tvar jej proslavila vůbec první oficiálně povolená manifestace opozičních seskupení v období normalizace. Uskutečnila se 10. prosince 1988, výroční den přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, a vystoupil na ní i budoucí prezident Václav Havel.
 

Kamenný kruh v lese

Jeden z nejmladších zámků u nás stával pod návrším Myšince mezi Uherským Brodem, Drslavicemi a Vlčnovem. V letech 1903 až 1905 tu hrabě Václav Kounic pro svou druhou ženu Josefínu nechal postavit překrásný letohrádek Obora. Zámečku s téměř pravidelným kruhovým půdorysem místní říkali Pepčín, ale dnes už najdete jen jeho základy: na konci druhé světové války byl vyrabován a dlouhá desetiletí pak chátral, roku 1981 byl srovnán se zemí. Dnes jej připomínají kruhové základy a zbytky sklepení se studnou.

Kamenný kruh u Horní Bělé

Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí centrální kamenný kruh sloužící harmonizaci krajiny. Je opravdu megalitický. Obvod kruhu tvoří 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě. Uprostřed stojí velký středový menhir, který je spojen s hvězdami a souhvězdími, propojuje Zemi s Vesmírem. Podle českých druidů mají tyto kameny nejen léčivou moc, ale také sílu přivádět vodu do krajiny. Kolem kamenů jsou nově vysázené buky, což by mělo přísun životadárné tekutiny do vyprahlé oblasti podpořit.