Za upíry do Čelákovic
Před padesáti lety proslavil
Čelákovice zvláštní nález, když v místě zvaném
Mrchovláčka – které mimochodem nikdy nemělo nijak dobrou pověst – bylo odkryto jedenáct hrobů s podivnými ostatky. Tři mrtví měli oddělenou lebku, jeden pravou nohu; levou měl přitom silně ohnutou v koleni, jako by původně byla svázaná. Několik lidí bylo patrně pohřbeno se spoutanýma rukama, jiní leželi na břiše a v jednom z hrobů se našel zbytek kůlu z borového dřeva.
Skutečně se v Čelákovicích podařilo objevit
největší evropský hřbitov upírů anebo šlo o odsouzence, popravené na nedaleké šibenici?
Další upíří rejdiště
Čelákovičtí upíři se sice stali senzací, ale našly se i další podivnosti. Například v
Kopidlně v místě zvaném Na stínadlech narazili při hloubení základů domu na lidské kostry s lebkami uloženými mezi nohama, v
Lochenicích byla objevena kostra ženy ležící na břiše a přibitá železnými hřeby k prknu na dně hrobu a v
Žatci nález odhalil dva muže pochované během 12. století; jeden měl oddělenou hlavu, druhý dřevěný kolík a hřeb v hrudi.
Na další zajímavosti narazíte při prohlídce
Památníku Velké Moravy ve
Starém Městě na
Uherskohradišťsku. Již v 10. století tu pochovali malé dítě zatížené nad pánevními kostmi a dolními končetinami velkými kameny, byly objeveny také hroby, v nichž byli nebožtíci svázaní do kozelce anebo jinak „zneškodněni“ – málo platné, v boji s upíry šlo víc než o vysvobození mrtvých o to, aby se ulevilo živým. Upíří pověsti se dotkly také jihomoravských
Ivančic nebo
Žďáru nad Sázavou, kde na
Dolním hřbitově objevíte místo odpočinku posledního českého upíra. V 19. století se tu odehrál podivuhodný protivampýrský obřad, detailně popsaný ve žďárské i jihlavské kronice. Hřbitov, vybudovaný v roce 1709 podle návrhu architekta
Jana Blažeje Santiniho, se dnes už nepoužívá a je přístupný zdarma.
Za upíry se také můžete vypravit do
Českého Krumlova, a to na
výlet po stopách upíří princezny, na
strašidelný zámek Draxmoor do
Dolní Rožínky anebo se v
seriálu Česko ve filmu podívat na
film Upír z Feratu režiséra
Juraje Herze.