Rok české hudby 2024: znáte místa, kde se odehrávají slavné české opery?

Jedna z nejpopulárnějších českých oper Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany měla premiéru v roce 1866. Na repertoáru ji dodnes má většina našich operních scén a stále neztratila nic ze svého vtipu a divácké oblíbenosti.

Rok 2024 přinese již po čtyřiačtyřicáté všem milovníkům hudby, literatury, divadla a výtvarného umění velký kulturní svátek. Smetanovské dny, akce nesoucí jméno národní skladatelské osobnosti u které si letos připomínáme 200. výročí narození, jsou festivalem, který si získal oblibu a respekt široké kulturní veřejnosti. Letošní ročník proběhne od 7. března do 11. dubna 2024.

Slavíme Rok české hudby a společně s ním dvojité výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany: 2. března uplyne 200 let od skladatelova narození a 12. května 140 let od jeho úmrtí. V rámci projektu Smetana 200 se můžete těšit na spousty koncertů, festivalů, divadelních představení a dalších kulturních akcí, Smetanu ale připomíná také řada zajímavých míst, spojená s jeho životními osudy.

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

Víte, že Antonín Dvořák pocházel ze zcela nehudební rodiny řezníka a k hudbě se prokousával složitě od vesnických kantorů a varhaníků? Nakonec si však prosadil studium hudby, stal se uznávaným pedagogem a skladatelem až v New Yorku, Cambridgeská univerzita jej dokonce ocenila čestným doktorátem hudby. Proslavil se symfoniemi, nástrojovými koncerty i komorní hudbou a operami.

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Víte, že první skladba, která zazněla po přistání na Měsíci, byla Novosvětská symfonie? Jejího autora Antonína Dvořáka známe jako jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob, ale co víme o jeho životě a místech, kde žil a tvořil? Portál Kudy z nudy vás zve na výzvědnou cestu okolím Prahy i jejím centrem na kole.

Gustav Mahler (7. července 1860 Kaliště, Čechy – 18. května 1911 Vídeň, Rakousko) byl rakouský hudební skladatel a dirigent židovského původu. Ačkoli se o hudebním skladateli Gustavu Mahlerovi často hovoří jako o největším rakouském symfonikovi a proslavil se zejména v době, kdy byl dirigentem Vídeňské státní opery, nelze přehlédnout jeho české kořeny. Jsou překvapivě silné a dodnes velmi živé.

V Česku je několik jezírek, která prý inspirovala hudebního skladatele Antonína Dvořáka a libretistu Jaroslava Kapila ke vzniku slavné opery Rusalka. To nejznámější Rusalčino jezírko leží u Vysoké u Příbrami, kam Dvořák rád jezdíval; zprvu na návštěvy k příbuzným, posléze do vlastní usedlosti.

Černý nábytek, křišťálovou kouli, kostlivce důvěrně přezdívaného Ivánek, tajné chodby a tajné východy by člověk čekal snad v muzeu alchymie nebo v kabinetu kuriozit – ale kdepak, jste úplně vedle. Takhle si zařídila své bydlení ve Stráži nad Nežárkou slavná česká operní pěvkyně Ema Destinnová.

Divadlo bylo postaveno v letech 1908-1909 podle projektu vídeňského architekta Alexandra Grafa v novobarokním stylu s kapacitou 878 návštěvníků. Slavnostního otevření se dočkalo 21. září 1909.

Rusalčino jezírko se nachází v rozlehlém lese, asi 400 m od zámku ve Vysoké u Příbramě. Často k němu chodíval Antonín Dvořák, jemuž jezero vzniklé po těžbě rašeliny bylo velkou inspirací k jeho nejznámější opeře Rusalka.

Bývalá usedlost v klasicistním stylu je obklopená krásným parkem se salou terrenou, fontánou a bustou W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde Mozarta hostili – právě tady složil v roce 1787 svou nejznámější operu Don Giovanni.

Pět kilometrů dlouhá naučná stezka Žďár vás provede půvabnou lokalitou kolem vrchu stejného jména a klidným prostředím zdejšího lesoparku. Na patnácti zastaveních se dozvíte zajímavosti o zdejší fauně a flóře. Trasa vede po upravených cestách, nenáročným terénem.

Když se v roce 2008 slavilo 110 let českého filmu, Česká televize uspořádala anketu Hvězda mého srdce. Diváci i odborníci tehdy vybírali nejoblíbenější osobnost celé historie českého filmu. A jak to dopadlo? Nejpopulárnější herečkou dvacátého století se stala Libuše Šafránková.

Začátkem prosince před 225 lety zemřel Wolfgang Amadeus Mozart. Víte, že po 27. lednu, kdy uplynulo přesně 260 let od jeho narození, je to letos už druhé mozartovské výročí? Portál Kudy z nudy vám například prozradí, kde se na slavného Amadea bude vzpomínat koncem roku.

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Když se v sedmdesátých letech natáčela filmová verze slavné Smetanovy opery Prodaná nevěsta, filmaři téměř nemuseli stavět kulisy. Točilo se totiž v krásné jihočeské vesnici Holašovice, díky malebné návsi a selským statkům zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Když přijde řeč na slavné české opery, kdekomu se vybaví Prodaná nevěsta, Libuše, Rusalka nebo Její pastorkyňa. Znáte ale tu docela první? Jmenovala se O původu Jaroměřic na Moravě, složil ji František Antonín Míča a poprvé zazněla v roce 1730 na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Sopranistka Kateřina Kněžíková (*7. července 1982, Bohumín) je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace. Vystudovala Pražskou konzervatoř a poté absolvovala magisterské studium klasického zpěvu na HAMU u Jiřiny Přivratské (2010).

Vilém Blodek (3. října 1834 v Praze – 1. května 1874 v Praze) byl český hudební skladatel z období českého hudebního romantismu, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog. Poslední čtyři roky života Blodek strávil v ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, kde také předčasně ve 39 letech zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Český operní basbarytonista a barytonista už toho v 35 letech dosáhl hodně. Zářil ve Vídni, Salcburku, Mnichově, Soulu, Tokiu, Chicagu i v newyorské Metropolitní opeře. Za deset let odzpíval tento milovník Jižní Moravy přes dvě stě představení ve třiceti rolích.