Estonsko je nejmenší a nejsevernější ze všech tří pobaltských států. Leží na pobřeží
Baltského moře a
Finského zálivu, na jihu sousedí s
Lotyšskem, na západě přes moře se
Švédskem, na východě s
Ruskem a na severu nahlíží do
Finska. Stejně jako Finové mají i Estonci silně zakořeněnou vášeň pro
saunovou kulturu. Estonské hlavní město Tallinn navíc na
Kudy z nudy připomínáme jako možná první místo na světě, kde stál
ozdobený vánoční stromeček.
Tallinn a Vannalin, advent a vánoční stromy
Kde se vzala
vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů? Kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem a čím byl ozdobený? Pro odpověď se vydejte do
estonského hlavního města Tallinnu, a to nejlépe rovnou na
vánoční trhy. K nejromantičtějším místům celého Pobaltí patří
staré město Vanalinn, jedna z nejmalebnějších a nejzachovalejších středověkých městských čtvrtí v Evropě obklopená hradbami. Příjemnou sváteční atmosféru si vychutnáte zejména na adventních trzích na
Radničním náměstí. Obrovský vánoční strom tu prý poprvé vztyčili už v roce 1441, tedy v době, kdy byl Tallinn významným
hanzovním městem. I když možná strom ověšený pamlsky neměl s Vánocemi nic společného a šlo o oslavy zimního slunovratu, Tallinn je na svou tradici patřičně hrdý. Ve stáncích si koupíte tradiční adventní zboží, od svíček přes originální ručně vyráběné vlněné rukavice, svetry nebo dřevěné ozdoby, až po místní dobroty. Mezi ty patří
zázvorové perníčky (piparkoogi),
skořicový pletenec (kringle),
marcipánové bonbony a
kořeněné svařené víno (glögg).
Vizitka: Estonsko v číslech
Estonsko má rozlohu asi 45 tisíc kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s
Nizozemskem či
Dánskem. I když je nejmenším ze všech tří pobaltských států a má nejméně obyvatel (asi 1,3 milionu), ze všech tří pobaltských států je ekonomicky nejvyspělejší.
Vztahy mezi Estonskem a Českem jsou velmi dobré a bezproblémové. Jsou založené na solidaritě menších evropských států, které spojuje podobný historický vývoj v novodobých dějinách a podobné cíle. K rozvoji vzájemné spolupráce přispívá společné členství v
Evropské unii, jejímž členem je Estonsko od roku 2004, a v NATO.
Největší a zároveň hlavní estonské město je
Tallinn. Je prý celkem jedno, jestli použijete verzi Talin, Tallin nebo Tallinn, ve všech případech jde o novodobou podobu původního označení
Dánská pevnost. Ve městě žije půl milionu obyvatel, což je přibližně třetina všech Estonců. Mezi další větší města patří
Tartu (97 tisíc obyvatel),
Narva (55 tisíc) a
Pärnu (51 tisíc).
Estonsko má převážně nížinný povrch, místy zvlněný ledovcovými nánosy nebo močály. Průměrná nadmořská výška dosahuje pouhých padesáti metrů, více než 60 % rozlohy pokrývají lesy a asi 5 % rozlohy Estonska tvoří vodní plochy. Celkem se v zemi nachází přibližně 1 400 přírodních nebo umělých jezer, a to včetně největšího
Čudsko-pskovského jezera, nazývaného také
Peipus. S rozlohou 3 555 kilometrů čtverečních jde o páté největší jezero Evropy (po
Ladožském a Oněžském jezeře v Rusku, švédském
Vänern a finském
jezeře Saimaa). Nejvyšším bodem Estonska je
vrcholek Suur Munamägi (318 m), který leží v jihovýchodní části země v lehce zvlněné
pahorkatině Hannja nedaleko hranic s
Lotyšskem a
Ruskem. Název znamená v překladu „vaječná hora“.
Estonsko a jeho poklady
Tallinn býval významným městem
Hanzy, svazku německých, švédských a dalších partnerských obchodních měst v zemích kolem Baltského a Severního moře, které mezi sebou udržovaly čilé obchodní styky a více než 400 let výrazně ovlivňovaly hospodářský, kulturní i politický vývoj v Evropě. V Tallinnu dodnes stojí krásné kupecké domy, kostely a další veřejné budovy.
Staré město Vanalinn s hradbami a s
hradním vrchem Toompea je od roku 1997 zapsáno na seznam kulturního dědictví
UNESCO.
Za vidění stojí i
chrám svatého Alexandra Něvského, stojící na
náměstí Lossi plats, přímo naproti hradu Toompea, gotická
katedrála Panny Marie, pravděpodobně nejstarší kostel v Estonsku, a
kostel svatého Olafa. Jeho věž měří přes 120 metrů a v minulosti sloužila jako orientační bod pro mořeplavce. Důležité místo mezi památkami města má i
kostel svatého Ducha, kde se v roce 1535 konala první mše v estonštině. Určitě byste neměli minout
Pasáž svaté Kateřiny, malebnou uličku, v mapách označenou jako
Katariina Käik. Vede podél
kostela sv. Kateřiny a trochu se podobá naší
Katově uličce v Kadani.
Estonsko sice možná je placka, ale i placatá krajina nabízí krásná
přírodní zákoutí. Jedním z nich je
národní park Lahemaa / Lahemaa rahvuspark, ležící zhruba hodinu cesty od hlavního města. Chrání členité pobřeží Finského zálivu, vápencové útesy a písečné pláže,
bludné balvany, řeky, vodopády, jezera a rašeliniště. Oblíbenými turistickými atrakcemi národního parku jsou
rašeliniště Viru Raba, jímž prochází vyvýšený dřevěný chodník,
vesnička Käsmu s námořním muzeem a
vesnička Altja. Ta slouží jako skanzen, v místní taverně ochutnáte
estonské speciality.
Raritou Estonska je
pobřeží, které dohromady měří přes 3800 kilometrů, a také
1500 ostrovů a ostrůvků, z nichž největší jsou
ostrovy Saaremaa (2,7 tisíce kilometrů čtverečních) a
Hiiumaa (tisíc kilometrů čtverečních). Nepřeslechnutelná je
estonština. Ta podobně jako finština patří k baltofinské větvi ugrofinských jazyků. Jazyky sice jsou příbuzné, ale vzájemně jsou nesrozumitelné. Vzdáleně je estonština příbuzná také s
maďarštinou.