Přestože to do Skandinávie máme trochu z ruky, s
Kudy z nudy jsme se už do
Švédska několikrát podívali. Například se
seriálem #světovéČesko, když jsme vás lákali na
bruslení po rozlehlých zamrzlých jezerech, anebo když jsme vedle sebe postavili dvě venkovské kovárny, které sice dělí přes tisíc kilometrů, ale se podobají jedna druhé:
vodní hamr v Dobřívě u
Rokycan a bývalou kovárnu ve
švédské vesnici Forsmark. S dalekou severskou zemí toho ale máme společného mnohem víc.
Život ve stylu lagom a Den skořicových šneků
Podobně jako jsme v článku o
Dánsku psali o
životním stylu hygge a v článku o
Finsku o
sisu, Švédové mají svůj styl
lagom. Jeho základem je fráze „Lagom är bäst“, která se dá volně přeložit jako všeho s mírou nebo méně je více, případně tak akorát. Zatímco hygge má vytvářet útulný domov a poselstvím sisu je vytrvalost a odvaha čelit výzvám, lagom se orientuje na pohodlný a vyvážený způsob práce. Švédové už před časem zavedli šestihodinovou pracovní dobu proto, aby měli dostatek času na věci, které jsou pro ně důležitější. Lagom se dá aplikovat do všech oblastí života a nese se v duchu střídmosti a šetrnosti k sobě, blízkým i okolnímu prostředí.
Pokud to chcete dělat jako Švédové, je potřeba také občas zařadit pauzu na kávu a vychutnat si lahodný šálek nejlépe se kamarády a něčím sladkým k zakousnutí – třeba s vyhlášenými
skořicovými šneky. Víte, že tahle severská dobrota se tak proslavila, že se dokonce 4. říjen už leckde slaví jako
Den skořicových šneků?
Vizitka: Švédsko v číslech
S rozlohou přes 450 tisíc kilometrů čtverečních je Švédsko
třetí n
ejvětší země Evropské unie. Jejím členem se stalo v roce 1995. Má přibližně deset milionů obyvatel, nízkou hustotu osídlení a skoro 222 tisíc ostrovů.
Největší z nich jsou
Gotland a
Öland v
Baltském moři a
Orust severně od
Göteborgu. Nepřehlédnutelnými skvosty Švédska jsou
jezera Vänern, Vättern, Mälaren a
Hjälmaren, spoustu pozornosti přitahuje také
jezero Storsjön, v němž prý žije švédská verze slavné lochnesky. Nejvyšší horou Švédska je asi 2097 metrů vysoká
Kebnekaise, přímo na trojmezí
Norska, Švédska a
Finska pak leží nejsevernější bod Švédska
Treriksröset.
Hlavním městem Švédska je
Stockholm. Žije v něm přes milion obyvatel, více než polovinu jeho rozlohy tvoří parky a navštívit tu můžete třeba
muzeum Vasa s jedinou dochovanou lodí ze 17. století,
síň slávy legendární hudební skupiny ABBA nebo
Skansen, nejstarší muzeum na světě pod širým nebem.
V budově
Stockholmské radnice se každý rok předávají
Nobelovy ceny (převzali je tu například
Jaroslav Heyrovský, Albert Einstein či
Bertha von Suttnerová), a vypravit se samozřejmě můžete i do
královského paláce. Švédská královská rodina ale žije jinde: v
paláci Drottningholm na
ostrově Lovön, který je součástí
světového dědictví UNESCO. V zámeckém parku si prohlédnete sochy od
Adriana de Vriese, které sem Švédové v 17. století přivezli jako válečnou kořist z
pražské Valdštejnské zahrady.
Ďáblova bible a sbírky císaře Rudolfa II.
Tím jsme se dostali k
třicetileté válce, kdy na příkaz
královny Kristýny Švédové v
Praze uloupili slavnou
uměleckou sbírku císaře Rudolfa II. Na sever odvezli nejenom sochy z
Valdštejnské zahrady, ale také více než 700 obrazů včetně děl
Leonarda da Vinciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Petera Paula Rubense, Paola Veroneseho, Caravaggia, Pietera Bruegela, Lucase Cranacha, Albrechta Dürera či
Hieronyma Bosche.
Na následných mírových jednáních sice podávali císařští vyslanci důrazné protesty, ale naprostá většina uměleckých předmětů už zůstala ve Švédsku. Švédové odvezli také
císařskou knihovnu, v níž byly cenné rukopisy včetně slavné
Stříbrné bible / Codex Argenteus a
Ďáblovy bible / Codex Gigas, největší rukopisné knihy světa. Ďáblova bible se od té doby do Čech, kde patrně vznikla, vrátila jen na několik měsíců, a to na výstavu v
pražském Klementinu.
Švédské stopy u nás
Válečná tažení švédských armád zanechala v naší zemi spousty stop a legend. Na památku hrdinného
vítězství nad Švédy v
Brně z
katedrály dodnes zvoní poledne v jedenáct hodin a po místech, která se tehdy zapsala do dějin, vede
interaktivní zábavná trasa. V
Kraji blanických rytířů mezi
Jankovem a
Ratměřicemi se můžete projít po
bojišti bitvy u Jankova, jednoho z
nejkrvavějších střetů našich dějin. V
Dobřívě kousek od již zmíněného hamru stojí
Švédský most, v
Moravském krasu je
jeskyně Švédův stůl, v
Chebu mají
Švédský vrch a v lesích u
hradu Sovinec leží tajemný a legendami obestřený
Švédský kámen. Známé jsou i
Švédské šance anebo
kaple Matky Boží, která stojí nad
Brněnskou přehradou kousek od
hradu Veveří. Té se sice neříká
Švédská kaple, ale má k tomu blíž než jiná místa. V letech 1830–1844 byl majitelem panství Veveří
švédský princ Gustav Vasa. Když byl 27. února 1837 ve výklenku kůrového schodiště pohřben
sesazený švédský král Gustav IV. Adolf Vasa, kaple se na několik let proměnila v
pohřební chrám švédských králů. Trvalo to jen pár let, v roce 1844 byly ostatky převezeny do rodinné hrobky v
Oldenburku a po rehabilitaci rodu do
Stockholmu. Dnes jsou
Vasové pochováni v
Riddarholmském kostele ve
Stockholmu, tradičním pohřebišti švédských panovníků.