Krakonoš mívá v českých
pohádkách podobu hodného a laskavého vousatého obra, který hodným pomáhá, laskavé odměňuje, ale zato zlo a lakotu nemilosrdně trestá. Doma je v
Krkonoších, ale jeho stopy najdete i jinde.
Nejpohlednější Krakonoš
Velmi pohádkově, důstojně a zdatně vypadá třeba
socha Krakonoše u stejnojmenného hotelu v
Mariánských Lázních, zatímco svalnatý
Krakonoš, zdobící společně s několika permoníky kašnu na
Krakonošově náměstí
v
Trutnově, má kolem boků ovinutý jen plášť a mohl by směle začít dělat reklamu nějaké posilovně. Ale tím přehlídka sošných Krakonošů nekončí!
Nejstrašidelnější Krakonoš
Hořický
pískovec se proslavil už před stovkami let; sochy z něj zdobí
Národní divadlo v
Praze a najdete jej i ve zdech
svatovítské katedrály na
Pražském hradě. Přímo v
Hořicích využil
Kilián Ignác Dientzenhofer místní pískovec při stavbě
chrámu Narození Panny Marie, mistrovská díla zdejších sochařů a kameníků najdete také na
vrchu Gothard, v sochařském parku a na starém i novém hřbitově.
Jedním z nejoriginálnějších děl je
plastika Krakonoše ve
Smetanových sadech. Krakonoš tu vypadá jako nefalšovaný horský démon a pán větrů, vody a jiných živlů; kdo ho spatří, pro toho představa dobráckého pána hor, bafajícího z fajfky, většinou zmizí v nenávratnu.
Nejpodivnější Krakonoš
V lidových vyprávěních z
Krkonoš a Podkrkonoší se pán nejvyšších hor objevoval už ve středověku, ovšem tehdy se mu ještě říkávalo postaru
Rýbrcoul, podle německého názvu Rübezahl.
Jeho první vyobrazení byste našli na Helwigově mapě Slezska z roku 1561, kde po kopcích poblíž
Sněžky kráčí pohanský
démon s parožím, ocasem a silnou holí. Na vlastní oči ho v této podobě můžete vidět v
Trutnově v
Krkonošské ulici, kde stojí uprostřed kruhového objezdu.
Nejstudenější Krakonoš
Město
Jilemnice každou zimu střeží
obří sněhová socha Krakonoše. Stává na hlavním náměstí a každý rok je trochu jiná: obvykle měří od šesti do osmi metrů, ale když je méně sněhu, bývá menší anebo dokonce žádná. Sněhovou sochu vládce hor můžete obdivovat také ve
Špindlerově Mlýně.
Krakonošova zahrádka
Krakonoš prý neměl rád, když někdo vyslovil jeho jméno nahlas nebo mu kradl bylinky ze zahrádky. Kde byla? Jedni tvrdí, že někde poblíž
Růženčiny zahrádky, druzí zase hlasují pro divukrásný
Obří důl, vymodelovaný mezi úpatím
Sněžky a
Pecí pod Sněžkou působením čtvrtohorního ledovce. Obří důl zahrnuje tři ledovcové kary,
Velkou a Malou Studniční jámu a
Úpskou jámu.
Právě na jejím západním svahu stranou od značených cest leží blíže neohraničená
Krakonošova zahrádka, kde roste řada vzácných vysokohorských květin. Opodál za Čertovou roklí si vysázeli zahrádku pekelníci, leží tam
Čertova zahrádka, a lavinové pole na jihozápadním úbočí
Sněžky se zase nazývá
Krakonošova rukavice. Zkrátka v Krkonoších se s Krakonošem potkáte na každém kroku.
Krakonošova snídaně a nejpitelnější Krakonoš
Když se z
Harrachova vypravíte k
Mumlavskému vodopádu a budete údolím řeky Mumlavy pokračovat pořád dál do nitra hor, dojdete až k
rozcestí Krakonošova snídaně: tady prý pán hor snídává, než se vydá na obchůzku svého království. Stéká se tu Malá a Velká Mumlava a modře značená trasa z
Harrachova do
Špindlerova Mlýna se kříží se žlutě značenou stezkou z
Rokytnice nad Jizerou na
Voseckou boudu.
Odpočinkové místo s lavičkami, informačními panely a dřevěným srubem doplňuje sezonní Informační centrum správy
Krkonošského národního parku s občerstvením. Pokud ale chcete Krakonoše ochutnat, musíte se vydat do
Trutnova: v místním
pivovaru Krakonoš totiž vaří stejnojmenné pivo.
Další Krakonošovy zastávky